COVI-kávička 2.5. ČR +1,2 Indie +392,6. Co dál?

Česká republika:   +1,2 tisíc nových případů. Prakticky žádné zlepšení oproti minulé mutýdnu, jen o půldruhé stovky.

Indie +392,6 tisíc nových případů. Sice méně než včera, ale sobotnívýsledek o 50 tisíc větší než minulý týden a mrtvých přibylo na 3,7 tisíc za den.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko i Francie setrvalý stav.

Německo i v soboru 20,1 tisíc nových případů.

Provakcínovaná Chile 6,5 tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Statistik Pavel Pršala: Srovnání se španělskou chřipkou

Novinky on-line:

Podle Univerzity Johnse Hopkinse celkový počet nakažených koronavirem na světě brzo dosáhne 150 milionů, aktuálně jich je 149 233 422, z nichž zemřelo 3 146 083. Od počátku pandemie se nakazil koronavirem každý padesátý člověk. Každý den přibývá na 800 000 případů, k čemuž přispívá hlavně Indie s více než 350 000 za den.

Viz: https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/on-line-celkovy-pocet-nakazenych-se-blizi-150-milionum-40358634

Pavel Pršala:

Při španělské chřipce před 100 lety se nakonec nakazila zhruba třetina světové populace, tzn cca 500 milionů lidí (z cca 1,5 miliardy). Tomu by dnes musel odpovídat zhruba PĚTINÁSOBEK tehdejších počtů (celkový počet nakažených 1,6 miliardy osob (tzn. DESETKRÁT více nakažených, než bylo dosud za více než 15 měsíců evidováno) a minimálně 100 MILIONŮ zemřelých - relativně v poměru k početnosti dnešní světové populace (zatím to byly jen cca 3 miliony osob, tzn. TŘICETKRÁT až PADESÁTKRÁT méně, než před 100 lety). I pokud uvedené údaje vynásobíme 2 (odhad za nepodchycené nákazy a úmrtí), byly by dnešní hodnoty v porovnání se španělskou chřipkou před 100 lety mnohonásobně nižší (relativně, samozřejmě - a to neberu v potaz mnohem intenzívnější mezinárodní "ruch”/provoz, ani diametrálně odlišnou věkovou strukturu světové populace dnes a před 100 lety.

K tomu ode mne: Správná úvaha z hlediska statistiky, ale tento virus je jiných a chová se jinak než viruš španělské chřipky. Ještě nás hodně potrápí. Mj. - se španělkou chřipkou bychom se současnými prostředky již vypořádali.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/68

Shrnutí výše uvedených příkladů vlastních zkušeností z působení v tvůrčích mezigeneračních týmech (TMT):

1. Problém dlouhodobé rozvojové stability TMT (zvládnutí startu, udržení v měnících se podmínkách, rozšiřování týmu, generování dalších týmů) je naprosto zásadní otázka.

2. Vždy je nutné počítat s tím, že čím úspěšnější tým bude, tím více se dostane do popředí fronty, ve které se rozhoduje, zda se prosadí tendence ke společnosti založené na produktivních službách (a tím postavit plný rozvoj schopností člověka spojený s naplněním jeho smyslu do středu dění), nebo zda se podaří zvrátit vývoj ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na diktátu přerozdělovací moci (a tím odcizit člověka jeho vlastní podstatě).

3. Současná doba je pro vznik, rozšiřování, rozvoji a množení TMT  velmi nepříznivá a čím větší úspěchy v tomto směru se komukoli podaří dosáhnout, s tím větší agresivitou vnějších autorit musí počítat. O to větší význam má iniciativa ve směru podpory TMT a přímé účasti v jejich iniciování či rozvíjení význam.

4. Každý, kdo se vydá cestou jejich podpory, musí mít i vlastní zkušenosti z aktivní účasti v TMT.

5. Největším přínosem jsou ti, kteří jsou schopni pochopit problematiku vzniku, rozvoje, podpory, množení a propojování TMT ve vší její komplexnosti, z hlediska všech možností, které teorie nabízí.

6. Podstatnou oporu je hledat v samotných základech vědy o společnosti, v pochopení evolučně stabilní strategie komunit i v podstatě změny, která stojí před tou částí vědy o společnosti, která je praxi nejblíže (ekonomií), pokud má tato věda být oporou realizace nezbytných změn v lokálním i globálním měřítku.

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)