COVI-kávička 23.4. ČR +2,6 Indie 332,5. Co dál?

23. duben 2021 | 07.55 |
blog › 
COVI-kávička 23.4. ČR +2,6 Indie 332,5. Co dál?

Mírně jsem upravil zveřejnění dat (čísla jsou v tisících, zaokrouhleno na jednu desetinu, tedy sto případů. Je to přehlednější. Místo USA začínám sledovat Indii, kde se situace vyvíjí zvlášť dramaticky.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/9216-covi-kavicka-22-4-cr-2-9-indie-315-8-co-dal.html

Česká republika:   +2,6 nových případů. V porovnání s minulým týdnem mírný pokles, ale aspoň to.

Indie +332,5 nových případů a další světový rekord. Roste stále stejným tempem. Indie se může stát líhní nových mutací.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

9,0  :  34,0

Ruský standard, Francouzský rozvolňovací hazard.

Německo povelikonočních 29,4.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

S denními přírůstky mezi 30-40 nových případů je to naprostý hazard:

Francie od pondělí 3. května zruší nařízení, podle kterého se lidé mohou od domova vzdálit nanejvýš deset kilometrů. Od poloviny příštího měsíce se možná začne s postupným otvíráním obchodů, restaurací nebo kulturních zařízení.

Viz: https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/francie-zacne-uvolnovat-protikoronavirova-opatreni-40357997

Moudrý a koncepční pohled Václava Hořejšího/4

Z přehršle názorů na koronavirovou krizi vybírám moudrý a koncepční pohled V. Hořejšího, který vidí až za horizont covi-událostí. Fialovou barvou odlišuji od svého textu. Celé je zde:

Viz: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/vyuzijeme-koronavirovou-krizi-k-naprave-klicovych-statnich-instituci.A210412_204418_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Využijeme koronavirovou krizi k nápravě klíčových státních institucí? – 4. část

Václav Hořejší

Zamezit šíření infekce

Koronavirová krize také přinesla devět ponaučení:

Za prvé, je nutné zdokonalit globální systém monitorování potenciálních nově vznikajících epidemií, který bude robustní vůči byrokratickým chybám na národních úrovních. Při reakcích na potenciální nebezpečí je třeba spíše trochu přehánět než zaváhat, jak se většině západních států stalo na jaře 2020. Je to pro budoucnost lidstva podobně důležité jako systém detailního mapování potenciálně nebezpečných asteroidů. Asijské státy, včetně demokratických, ukázaly, že to jde!

Za druhé, nelze šetřit investice na základní a aplikovaný výzkum antivirotik a léků regulujících správnou funkci imunitního systému odpovídajícího na infekci. Potvrdilo se, že stejně jako u řady jiných onemocnění může těžké případy způsobit přehnaná, respektive špatně regulovaná funkce imunitního systému. Užitečné podněty mohou přijít ze studia detailů fungování imunitního systému netopýrů, u kterých virové infekce nevyvolávají podobné problémy, protože jejich imunitní systém volí takzvanou strategii tolerance.

Žádoucí by byl i systematický vývoj léků zabírajících na širší spektrum respiračních chorob způsobených patogeny, ale s podobnými projevy a mechanismy poškození plic. Na naší národní úrovni je důležité vybudovat vysoce kvalitní specializované virologické pracoviště navrhované již několik měsíců Akademií věd.

Za třetí, jasně se ukázalo, že medicínsky i ekonomicky správná strategie boje s budoucími epidemiemi musí být zaměřená na rychlé a, pokud možno, úplné zamezení šíření infekce v populaci, a nikoli na snahy o "řízené promořování". Musíme maximálně podporovat, respektive vyžadovat, používání roušek a respirátorů od začátku budoucích epidemií respiračních onemocnění, jak již dávno dělají v Asii.

Za čtvrté, v budoucnu nelze spoléhat jen na ziskově orientované farmaceutické firmy. Je třeba investovat z veřejných prostředků na evropské i národní úrovni do vybudování průmyslové základny výroby vakcín a některých kriticky důležitých léků na neziskové bázi. Je totiž paradoxní, že pokud někdo v akademické sféře objeví potenciálně zásadně důležitý lék a nepatentuje jej dostatečně, zůstane pro farmaceutické firmy nezajímavý.

(Pokračování)

K tomu ode mne:

Ještě bych dodal, že se ukáže význam zvládnutého interdisciplinárního přístupu,např. využití matematických modelů založených na teorii evolučních her. Málokdo si uvědomuje, jaký dopad může mít vývoj epidemie v Indii. S tak obrovským počtem a intenzitou místních styků se náš virus ještě nikdy ve své historii nesetkal. Indie se může stát líhní nových mutací v počtu, na který nejsme připraveni. Doufejme (není to nepravděpodobné), že to stávající evoluční stabilita viru ustojí.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/59

K obecným doporučením přidávám stručné hodnocení vlastních zkušeností z působení v tvůrčích mezigeneračních týmech (TMT):

1990-1992: Působení v týmu Jiřího Svobody při budování nové KSČM (1)

Na podzim roku 1990 mně nabídl můj známý, abych se stal členem týmu nově zvoleného předsedy KSČM Jiřího Svobody. Toho jsem znal jen z jeho filmů. Nabídka byla dost lákavá, mj. proto, že nikdy jsem v politice nepůsobil a dvakrát mě vylučovali ze strany. Mám rád paradoxy. Do týmu byl již přijat M. Ransdorf, kterého jsem dobře znal. V užším kruhu rodícího se týmu jsem zformuloval svoji představu priorit:

1. Naprosto zásadní význam má dobrá teorie, kterou budeme vyvíjet na základě vzájemné komunikace a za pochodu.

2. Sporné otázky se nesmějí zametat pod koberec, ale musí být řádně vydiskutovány až do nalezení shody, což bez dobré teorie nejde.

3. Teoretická východiska budeme používat jak ke konkretizaci nové dlouhodobé vize, tak (a ze začátku zejména) ke krátkodobým predikcím vývoje, aby se ukázalo, co je funkční a co ne.

4. Je nutné najít vhodné formy permanentního udržování kontaktu s co nejširším okruhem zkušených a odborně zdatných osob, které jsou ochotny se budování nové strany zúčastnit.

5. Celá členská základna musí být co nejvíce informována o dění v ideové, resp. odborné oblasti a musí mít možnost projevovat aktivitu v této oblasti, tj. musíme mít efektivní zpětnou vazbu.

6. Teoretická a na ni navazující praktičtější odborná práce musí sloužit i k sebereflexi obrozované strany, k důslednému odhalení chyb a příčin chyb, ke kterým došlo.

Tato představa byla akceptována a měl jsem – jako vedoucí analytického oddělení – volnou ruku k realizaci své představy. Velkou oporou mě byli dva kolegové, vrstevníci, kteří přešli do oddělení ze stranického aparátu a měli smysl pro spojení odborné i teoretické práce s praxí. To mně umožnilo vyhnout se větším chybám pocházejícím z nezkušenosti a naivity.

Velmi důležitá byla role charismatické osobnosti J. Svobody a zkušenost i organizační zdatnost, kterou získal v pozici filmového režiséra. To se mj. (ale to bylo zvlášť důležité) projevila v tom, že od počátku rozdělil role (přirozeně a spontánně) tak, že dosáhl komplementaritu a eliminoval rivalitu, což je v takto exponované oblasti nesmírně obtížné. Nesourodost osob, které měly ve velmi pikantních podmínkách spolupracovat, se tak stala dokonce určitou výhodou.

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: COVI-kávička 23.4. ČR +2,6 Indie 332,5. Co dál? josef novák 23. 04. 2021 - 08:51
RE: COVI-kávička 23.4. ČR +2,6 Indie 332,5. Co dál? josef novák 23. 04. 2021 - 08:52