COVI-kávička 22.4. ČR +2,9 Indie +315,8 Co dál?

Mírně jsem upravil zveřejnění dat (čísla jsou v tisích, zaokrouhleno na jednu desetinu, tedy sto případů. Je to přehlednější. Místo USA začínám sledovat Indii, kde se situace vyvíjí zvlášť dramaticky.

Česká republika:   +2,9 nových případů. O necelý tisíc méně než minulý týden. Je to pomalý pokles, který vyžaduje krajní obezřetnost.

Indie poprve na světě přírůstek nových případů nad 300 tisíc a nic nenaznačuje, že by nárůst zpomaloval. S mírným zpožděním začal přibývat i počet  mrtvých.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Ruský a francouzský standar poslední doby.

Turecko 62,0, "povelikonoční" Německo 27,9 tisíc nových případů.

Předolympijské Japonsko 4,3 tiíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Moudrý a koncepční pohled Václava Hořejšího/3

Z přehršle názorů na koronavirovou krizi vybírám moudrý a koncepční pohled V. Hořejšího, který vidí až za horizont covi-událostí. Fialovou barvou odlišuji od svého textu. Celé je zde:

Viz: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/vyuzijeme-koronavirovou-krizi-k-naprave-klicovych-statnich-instituci.A210412_204418_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Využijeme koronavirovou krizi k nápravě klíčových státních institucí? – 3. část

Václav Hořejší

Šest pozitivní aspektů

Spousta vzdělaných lidí je přesvědčena, že přehnaně zdůrazňujeme právo na život na úkor svobody, proto je v pořádku, když odmítneme státem nařizovaná její omezení (na shromažďování či nošení roušek) i za cenu úmrtí některých. Úplně stejně tito fanatikové neomezené svobody argumentovali i před lety, když šlo o opatřeních omezujících kouření, v diskusích o zpřísnění dopravních předpisů (bezpečnostní pásy) nebo o zavedení povinného očkování.

V současné situaci se ukazují nejen problematické morální kvality značné části populace (které se mimochodem projevily i v postojích k uprchlíkům), ale i šokující defekty zásadních funkcí státu a jeho orgánů – trestuhodné selhání před nástupem podzimní a novoroční vlny nebo nečinnost policie v případě masivního porušování základních protiepidemických opatření.

Tato slabost státu při prosazování a vynucování nařízených opatření vyvolává obavy z anarchizace společnosti, k čemuž přispívá i nezodpovědné chování parlamentní opozice. Koronavirová krize má i pozitivní aspekty. Za prvé, dala silný impulz k důkladnému prozkoumání dosud neznámých aspektů respiračních onemocnění. Ukázalo, že velmi málo víme o mechanismech poškození respiračního traktu jak přímo virem, tak nepřímým poškozením nevhodně zvolenými zbraněmi imunitního systému.

Epidemie zdůraznila i vývoj nových protivirových léků. Ideální by byly s širším záběrem proti těžkým formám respiračních onemocnění způsobovaným různými typy virů (myxoviry, adenoviry, koronaviry, rhinoviry, pneumoviry). Společným jmenovatelem těžkých případů je totiž především špatná regulace imunitního systému.

Velmi málo zatím víme i o příčinách chronických srdečních, cévních a neurologických komplikací choroby covid-19 nebo o důvodech překvapivé heterogenity projevů onemocnění (bezpříznakové versus těžké až fatální). Mezi odborníky nepanuje ani shoda, zda očkovaní lidé mohou být nadále bezpříznakovými šiřiteli viru, a dokonce ani, jakým mechanismem a nakolik vakcína do svalu chrání proti slizniční infekci.

Příklad asijských států

Za druhé, pozitivní je i zájem veřejnosti o relevantní biomedicínské obory. Kdo před dvěma lety něco věděl o struktuře virů, mRNA nebo buněčné imunitě? Většina lidí si uvědomila, jak životně důležitá je věda a praktické využívání vědeckých poznatků.

Za třetí, ukázalo se, že lze s dosud nevídanou rychlostí vyvinout a otestovat účinné a bezpečné vakcíny, ale i principiálně nové diagnostické prostředky pro rychlé a levné odhalení infikovaných osob.

Za čtvrté, epidemie také ukázala, co občané některých asijských států dávno vědí – roušky a zejména respirátory jsou výborným prostředkem proti epidemiím respiračních onemocnění. Snad si z nich vezmeme příklad, čímž omezíme intenzitu budoucích sezonních chřipkových epidemií, které si vyžádají okolo tisíce obětí ročně. Za páté, epidemie též výrazně urychlila používání online způsobů komunikace a výuky (zejména u vysokoškolských studentů) a ukázala výhody práce z domova a nakupování přes internet.

Jasně se ukázalo, o kolik efektivnější mohou být konference a jednání online ve srovnání s těmi prezenčními, často ve vzdálených lokalitách. Kéž by tato zkušenost vedla i k výraznému pokroku v digitalizaci dalších služeb úřadů a institucí. Současná situace proto může být i silným impulzem k reformám školství – bylo by například dobré opustit zastaralý způsob ukončení středoškolského studia tradiční maturitou...

Za šesté, jasně se ukázalo, jak důležitý je silný a akceschopný stát, který je mimo jiné nejen schopný (a především ochotný) efektivně vynucovat respektování protiepidemických opatření, ale také velkoryse pomáhat podnikatelům i zaměstnancům postiženým situací. V této souvislosti je třeba odmítnout obavy z "neúnosného zadlužování". Česko je stále jedním z nejméně zadlužených členských států EU a náklady na obsluhu dluhu (placení úroků) jsou i po nevídaném zvýšení státního dluhu velmi nízké.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/59

K obecným doporučením přidávám stručné hodnocení vlastních zkušeností z působení v tvůrčích mezigeneračních týmech (TMT):

1988-1990: Sociálně ekonomický ústav ČSAV a využití jeho potenciálu při založení ústecké univerzity (UJEP) (2)

Když jsme na pracovním setkání probírali první verzi Souhrnné zprávy o vývojových problémech Severočeského kraje a jejich řešení v rekreačním zařízení v Jetřechovicích, byli jsme již svědky četných přechodů občanů z NDR na naše území, kteří směřovali do Prahy na Německé velvyslanectví. Promítal se film Svěráka mladšího Ropáci v Teplicích byla povolena první protestní demonstrace za lepší životní prostředí. Bylo zřejmé, že co nevidět dojde k zásadním změnám v institucionálním prostředí našeho tvůrčího mezigeneračního týmu (TMT) a změně rozložení autorit. Jádro týmu už mezitím vyzrálo, vědělo se, kdo k němu patří, naučilo se efektivně spolupracovat. Projekt univerzity byl připraven.

Přestože byl Sociálně ekonomický ústav, podobně jako Ekonomický ústav a dokonce i Prognostický ústav (všechny působily jako součást ČSAV) zrušeny, tým pokračoval dál v rámci nově průběžně zakládaného UJEP, tedy ústecké univerzity. To přispělo k artikulování a prosazení zájmů kraje v polistopadových turbulencích a obratu ve vývoji sociální struktury kraje. Příběh s relativně dobrým koncem, i když je možná škoda, že se nepodařilo více prodemonstrovat sílu společenskovědního poznání, pokud je vyzbrojeno dobrou metodologií a pokud je komplexní, zaměřené na řešení aktuálních problémů. V podmínkách zásadních změn to ale možné patrně nebylo.

Nicméně z krátkého, dvouletého intenzivního vývoje vyplynuly některé důležité poznatky: Když se zformuluje jasný a dosažitelný cíl v oblasti teoretického poznání reality, který je prakticky využitelný, lze sestavit i z velmi nesourodého souboru osob funkční a intenzívně pracující tým. Důležité je, aby pro část zúčastněných byla představa finálního výsledku dostatečně motivující a aby odborné aktivity vycházely z dobrého metodologického základu.

Motivující roli sehrála a integrujícím základem se stala Souhrnná zpráva o vývojových problémech Severočeského kraje a jejich řešení. Metodologická opora (rozdělení výkonů a vymezení struktury práce) bylo velmi významné i při dosažení komplementarity rolí jednotlivých členů týmu jak v rámci pracoviště, tak z hlediska spolupracujících institucí.

Významnou roli sehrálo i to, že byla chápána jako výstup, který bude dlouhodobě každoročně inovován a aktualizován, přitom tak, aby:

1. Vešel ve známost co nejširší veřejnosti a měl veřejnou podporu zdola i shora.

2. Stále více se zaměřoval na problematiku realizace a dotažení řešení toho, co kraj nejvíce trápilo.

Tj. zpracování Souhrnné zprávy nabízelo i dlouhodobou perspektivu, což podporovalo motivaci k týmové práci.

Na podzim roku 1990 jsem dostal nabídku, kterou jsem se rozhodl přijmout.

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)