COVI-kávička 21.4. ČR +3787 USA +60317. Co dál?

21. duben 2021 | 07.58 |

blog ›

Česká republika: +3787 nových případů. Ne o moc, ale přece jen o 1,3 tisíce méně než minulý týden. Klesá to pomalu a nebezpečí recidivy stále hrozí, pokud dojde ke kolizi přirozeného zklidňování viru s postupným uvolňováním a hlavně obezřetným chováním lidí, které hraje důležitou roli.

USA +60317 nových případů.

Indie přes 294 nových případů, další velký skok a další světový rekord. Turecko přes 61 tisíc.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

8164 : 43098

0pt;font-family:"Times New Roman",serif; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS;mso-bidi-font-weight: bold">Ruský standard, Francie rekordně 5x víc.

V4: Polsko i Maďarsko trochu zklidňují.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Moudrý a koncepční pohled Václava Hořejšího/2

Z přehršle názorů na koronavirovou krizi vybírám moudrý a koncepční pohled V. Hořejšího, který vidí až za horizont covi-událostí. Fialovou barvou odlišuji od svého textu. Celé je zde:

Viz: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/vyuzijeme-koronavirovou-krizi-k-naprave-klicovych-statnich-instituci.A210412_204418_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Využijeme koronavirovou krizi k nápravě klíčových státních institucí? – 2. část

Václav Hořejší

Účinné léky

V každém případě by velkým úspěchem bylo, kdyby očkování sice příliš dokonale nechránilo před opakovanou nákazou, ale "jen" před těžkým průběhem nemoci. Už to by stačilo k návratu k předcovidovému životu bez nejhorších omezení. O chování viru toho stále víme málo. V některých rozvojových zemích (Indie, většina afrických zemí) je počet covidových onemocnění, především vážných případů a úmrtí, relativně nízký.

Příčinou je asi jiná demografická situace – ve srovnání s vyspělými státy je tam daleko větší podíl mladých, u nichž je průběh onemocnění relativně mírný a mortalita srovnatelná s chřipkou. Roli může také hrát i "promořenost" těchto populací jinými patogeny, což může "nespecificky" posilovat imunitu. Jen není jasné, proč to neplatí u jihoamerické populace, kde covid řádí nejméně stejně intenzivně jako v Evropě nebo Severní Americe...

Ideální by bylo, kdybychom proti nemoci covid-19 měli účinné léky, které by zabránily propuknutí těžkých forem onemocnění ve zhruba deseti procentech případů (včetně nediagnostikovaných), čímž bychom zamezili současné dvouprocentní smrtnosti. Pokud by takový lék byl k dispozici, nebyla by potřeba vakcíny natolik urgentní. Žádný "zázračný lék" však zatím objeven nebyl.

Užitečné a všeobecně v nemocnicích používané jsou kortikosteroidy (dexamethason), jež významně zlepšují vyhlídky pacientů s těžkým průběhem; dobré výsledky poskytují monoklonální protilátky proti virovému S proteinu a určité pozitivní účinky má i remdesivir. U části veřejnosti nedávno nabyl na popularitě ivermektin.

Tento lék, za jehož objev byla před pěti lety udělena Nobelova cena, se v minulosti mimořádně osvědčil nejen proti několika parazitům způsobujícím závažná tropická onemocnění, jako je nilská říční slepota nebo elefantiáza, ale také proti vším, svrabu a veterinárním parazitózám.

Ivermektin jako placebo

Při screeningu řady již schválených léků se nedávno zjistilo, že poměrně vysoké koncentrace této látky potlačují infekci laboratorně pěstovaných buněk virem SARS-CoV-2. To vedlo k pokusům použít ivermektin k léčbě covidových pacientů, které dle některých lékařů byly úspěšné. Neradujme se však předčasně.

Problém spočívá v tom, že po klinických testech dle všech pravidel, včetně placebových kontrol a v takzvaném dvojitě zaslepeném uspořádání, prakticky žádné příznivé účinky oproti placebové kontrole prokázané nebyly. I když nejsou prokázané pozitivní účinky, není důvod se ivermektinu děsit. V situaci, kdy veřejnost a někteří lékaři věří v jeho terapeutický potenciál, lze jeho použití pod lékařskou kontrolou tolerovat. Může totiž působit jako placebo, přičemž jeho nepříznivé účinky jsou téměř zanedbatelné.

O status zázračného léku proti covidu se díky hradeckému lékaři ucházel také imunostimulační lék Isoprinosin. Také u něj ale nejsou k dispozici výsledky korektních klinických studií, které by potvrzovaly jeho účinnost nad rámec placebové kontroly. Nedávno vzbudily pozornost pozoruhodné výsledky izraelského imunomodulačního preparátu EXO-CD24, který se aplikuje jako nosní sprej – uvidíme, jak dopadnou standardní klinické studie.

Naděje vzbuzují i studie, ve kterých se laboratorně testuje, zda některé z tisíců léků používaných při léčbě různých chorob nepotlačují rovněž infekci buněk virem SARS-CoV-2. Dosud bylo identifikováno asi 30 nadějných kandidátů (mezi nimi třeba našimi médii zmiňovaný bazedoxifen); i u nich je ale nutné vyčkat na výsledky solidních klinických testů.

V Česku (i v mnoha dalších zemích) je postoj značné části veřejnosti k protiepidemickým opatřením i očkování skeptický, nebo dokonce odmítavý. O slovo se během celého uplynulého covidového roku výrazně hlásili ti, kdo i v nejhorších fázích volali po zrušení opatření.

Sobecký individualismus

Příliš se nedivím, pokud to jsou hostinští, vlekaři nebo další, jejichž podnikání je tvrdě postižené. Nechápu to ale u řady mediálně oblíbených lékařů či ekonomů propagujících mnohokrát odborně popřenou strategii "přirozeného promořování" mladší a zdravější části populace. Odstrašujícím případem je vystupování exprezidenta Václava Klause vyzývajícího k "občanské neposlušnosti" a obviňujícího nemocnice z falšování reálného stavu.

V Česku funguje platforma Zdravé fórum, jež měla ještě nedávno na svých webových stránkách motto: "Jsme pro okamžité otevření škol a celé země i s rizikem, protože riziko k životu zkrátka patří. Nemůžeme do nekonečna sedět zavření a čekat na zázrak." Je smutné, že členy této iniciativy vyzývající ke zrušení protiepidemických opatření je nejen několik umělců a právníků, ale i řada známých lékařů (například Balík, Beran, Zelená, Adámková, Pollert, Hnízdil, Pirk), ba i několik vědců.

Je třeba připomínat, že pod vlivem těchto "špatných rádců" přijala vláda opožděná a polovičatá opatření, jež vedla k tragické podzimní vlně onemocnění, která stála dosud životy více než 27 tisíc lidí a přinesla těžké ekonomické ztráty. Negativní roli hrála i média, která poskytovala prostor šiřitelům "alternativních" názorů.

Silná podporu protiepidemických opatření nezazněla od vědeckých institucí, jako je vedení Akademie věd, Konference rektorů či Učená společnost; světlou výjimkou bylo a je intenzivní mediální působení prezidenta Česko lékařské komory Milana Kubka. Bolestně postrádáme působení prestižní a respektované instituce podobné německému Institutu Roberta Kocha.

Nepřekvapuje, že pandemii doprovází exploze bizarních dezinformací nacházejících hojnost důvěřivých posluchačů. Je smutné, že jejich zdrojem jsou nejen internetoví "trollové", ale třeba i bývalý americký prezident nebo pražský arcibiskup. Tyto "fejky" však nejsou hlavní příčinou odmítavého postoje velké části (asi ne většiny) naší společnosti. Hlavním zdrojem je až příliš rozšířená filozofie vypjatého a sobeckého individualismu.

(Pokračování)

K tomu ode mne:

V. Hořejší má pravdu, že o chování tohoto viru víme ještě málo a že nás některé aspekty jeho chování překvapují. Kromě těch faktorů, které působí na nižší smrtnost v některých méně vyvinutých zemích, které uvádí, vidím ještě jeden. Velmi podstatně závisí na intenzitě meziregionálních styků mezi lidmi (počet styků i počet a složení vzdálenějších regionů, mezi kterými ke stykům dochází).

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/58

K obecným doporučením přidávám stručné hodnocení vlastních zkušeností z působení v tvůrčích mezigeneračních týmech (TMT):

1988-1990: Sociálně ekonomický ústav ČSAV a využití jeho potenciálu při založení ústecké univerzity (UJEP) (1)

Tak jsem se na začátku roku ocitl v Ústí nad Labem. Můj ředitel K. Nesázal, který mě sem pozval, mně dal naprosto volnou ruku ke zpracování koncepce výzkumné činnosti. SEÚ vznikl sloučením dvou poboček (sociologické a ekonomické, obě měly poměrně úzké zaměření). Vyhodnotil jsem situaci a rozhodl jsem:

1. Začít pracovat na "Souhrnné zprávě o vývoji Severočeského kraje" s tím, že první verzi budeme prezentovat už na podzim. Ve Zprávě budou identifikovány hlavní problémy kraje, zejména pánevní oblasti, jejich vzájemné vazby a cesta jejich řešení.

2. K realizaci projektu vyzveme všechna ostatní pracoviště v Severočeském kraji, resp. pánevní oblasti, o kterou šlo především. Mj. i proto, že kraj trpěl velkým nedostatkem odborných pracovníků a spojení sil mohlo částečně tento problém kompenzovat.

3. Jako ústřední problematika se ukázalo to, že je nutné změnit přitažlivost kraje tak, aby se zvýšil zájem kvalifikovaných lidí zde žít (rozbory ukázaly, že z kraje odcházejí kvalifikovaní lidé nejen kvůli špatnému životnímu prostředí, ale zejména kvůli nedobré sociální struktuře, trend bylo nutné obrátit).

4. Jednou z cest bylo okamžité zahájení prací na zřízení univerzity v Ústí nad Labem na bázi pedagogické fakulty se sociálně ekonomickým a ekologickým zaměřením.

Ambiciózní, ale konkrétní a dosažitelný cíl se ukázal být dostatečně motivujícím. Většina odborných pracovníků z původních poboček i nově přicházejících jej vzala za svůj. Projekt podpořily i krajské orgány, tj. "vyšší autorita". Tým byl i vhodně mezigeneračně složen.

Rovněž tak se podařilo nastartovat spolupráci se všemi výzkumnými pracovišti v kraji. Potkal jsem se zde s vynikajícími osobnostmi po lidské i odborné stránce, kteří v tom viděli příležitost pozvednout kraj. Hrdost ke kraji byl nepřehlédnutelný motivující fenomén. (Mj. J. Rytina z tehdejšího VÚHU, který při zpracování Souhrnné zprávy významně pomáhal, se později uplatnil při zakládání pobočky naší univerzity, tj. VŠFS, v Mostě.)

Při jednání s krajskými orgány jsem požádal o možnost využít "slušovickou fintu", tj. zapojit do práce i ty, kteří byli postiženi normalizačním procesem. Doporučili mně J. Zahálku, který byl při čistkách vyloučen ze strany. Nalezl jsem v něm jednoho z nejlepších lidí, které jsem kdy potkal. Odvedl obrovský kus práce.

Pochopitelně jsem vnímal i společenský kontext, protože zásadní změny se blížily. Zasahovalo sem do značné míry i dění v bezprostřední blízkosti hranic v tehdejší NDR. Tím rychleji bylo nutné pracovat na tom, aby se udržela kontinuita práce i v procesu očekávaných změn. To znamenalo buď přejít na komerční bázi, nebo dotáhnout projekt univerzity. Ideální by bylo obojí a ve vzájemné vazbě.

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu