COVI-kávička 17.4. ČR +3206 USA +81733. Co dál?

Česká republika:  +3206 nových případů. O 1,6 tisíce nových případů méně než minulý týden, poměrně příznivý výsledek.

USA +81733 nových případů. Už jsem chtěl přestat sledovat, ale nějak to trochu začíná růst.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko pomalounku roste, ale to může být předzvěst výraznějšího zrychlení. Francie stále hodně vysoká čísla.

Indie téměř 234 tisíc a nový světový rekord denních přírůstků.

Turecko 63 nových případů, nový národní rekord.

Německo téměř 22 tisíc, nepříjemné číslo nových případů.

Polsko téměř 600 mrtvých denně.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Poučení z kovidového vývoje/3

Jan Schneider o významné akci – 3. část:

Efektivita krizového řízení

Eurocivilizace, prominete-li tento možná trochu nadnesený pojem, je prima za hezkého počasí. Systém vyvažovacích a dalších, demokracii chránících mechanismů, však za krize efektivně znemožňuje konat v režimu adresně přijaté osobní odpovědnosti. Dobrý stratég nejpozději v době války plánuje, co bude následovat. K tomu ale musí mít nadhled a schopnost reflexe. A také motiv, což je v pravidelně u vesla se střídajících demokraciích problém, neboť chvilková sláva převáží nad následnou potopou, s níž se bude muset vypořádat někdo jiný.

Zvažování výhod stabilnějších, ale odolnějších režimů s těmi demokratičtějšími, u nichž si však lidé jsou mnohem méně jistí v krizových situacích, je politologickým evergreenem. V této souvislosti často zaznívá jméno Winstona Churchilla a jeho válečný výkon, který byl zdánlivě nespravedlivě britským lidem oceněn propadem v prvních poválečných volbách. Měl se snad za druhé světové války chovat odlišně?

Je však možné se zeptat jinak, obzvlášť zvážíme-li Churchillův plán "nemyslitelné operace" (Operation Unthinkable), napadnout hned po skončení války v Evropě Sovětský svaz s využitím rychle znovuvyzbrojeného werhmachtu. Pak lze tušit, že se Britové rozhodli správně, když autoritářsky rozjetého Churchilla ve volbách odstavili.

Zpět na konferenci. Efektivita krizového řízení může být fatálně ovlivněna nesoběstačností hospodářství státu, stavem jeho hmotných rezerv a délkou logistických řetězců. A opět se zde promítají priority bezpečnostního systému státu. Je-li již tak zredukovaná armáda budována z ideologických důvodů jako misijní, pak na zabezpečení vlastního státu, života, zdraví a majetku obyvatel mnoho kapacit nezbývá. Otázkou je, kolik takových covidových ran bude muset dopadnout na – od reálného života odtržené – hlavy politiků, aby procitli.

Charismatický lídr

Nelze nepřipomenout, že ze všech destabilizovaných zemí, v nichž se naše armáda podílí na vojenských operacích, se hrnou do Evropy menší či početnější masy migrantů. Ti, kromě latentního rizika teroristického, přinášejí i reálné ohrožení zdravotní. O tom zpravodajské služby pravidelně informovaly vládu již před čtvrt stoletím – otázkou je, zda to činí dodnes, nebo už jen posluhují jako nabíječi ideologickým střelivem. Tato ideologizace bezpečnostních témat se stala velkým bezpečnostním rizikem pro stát.

Projevuje se totiž ústupem od výuky logiky (matematika) a o bezpečnosti se přednáší ideologicky, čili mimo realitu. To se promítá do bezpečnostního plánování, kdy se plýtvá kapacitami státu na obranu proti minulým válkám a hrozbám a rizikům. Soběstačnost státu začíná být bezpečnostním tématem, aspoň pro ty zodpovědné.

Téma bude stále více připomínané přesunem mnoha výrob zpět z Asie do Evropy i ústupem od mezinárodní spolupráce v oblastech, kde se ukázala pravá podstata mezinárodních vztahů – hamižnost, jak výstižně řekl britský premiér Boris Johnson. Bude nutné důkladně zvážit mezinárodní spolupráci v oblasti vakcín, protože jejich vývoj je drahý, nicméně distribuce vyrobených vakcín tvrdě vyjevila limity této spolupráce. Určitým kompromisem by snad byla soběstačnost Evropské unie a její nezávislost na USA, Číně a Rusku.

Bude třeba charismatického lídra, který v krizové situaci promluví hlasem proroka bez ohledu na nervozitu volebních preferencí. Kde ho ale vzít, když nejsou ani podmínky pro jeho vzrůst, ani zářné vzory, jimiž by se mohl inspirovat? Takový politik by si měl uvědomit, že každá krize má víc rozměrů, tváří a důsledků. Měl by mít schopnost využít auditu krize jako podnětu k nutným změnám a předvídat situaci po překonání krize. Měl by být ochotný převzít odpovědnost a schopný ji unést.

Měl by být také schopný udržet rozdíl mezi demokracií a anarchií, řídit se rozumem a reflektovat své činy. Máme totiž mnoho politiků, ale málo státníků, pokud vůbec. Závěr konference tedy nebyl příliš optimistický, ale to platí jen o laciném optimismu. Byla totiž pozitivní záběrem, hloubkou, nelakováním věcí na růžovo, nepodbízením, realismem a odmítnutím ideologizace. A to je dost dobrý krok na cestě z koronavirové krize!

Celé viz: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/nouzovy-stav-kvuli-pandemii-covid-19-cesko-rok-pote.A210406_125807_pozice-tema_lube

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/54

Dříve než přejdu k dalšímu příkladu problematiky zrodu a vývoje tvůrčích mezigeneračních týmů (TMT) na základě vlastních zkušeností, uvedu jeden typický příklad toho, s jakými potížemi je nutné počítat, a to na příkladu přímo v aktuálním kontextu epidemie kovidu. Ukážu, jak obtížně je vytvářet a udržet tým v podmínkách, kdy se stále více prosazuje tendence směřování ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na diktátu globálně ovládané přerozdělovací moci.

Nejdříve připomenu z rozhovoru s profesorkou Věrou Adámkovou:

"Ústav sér a léčiv (ÚSOL) byl v devadesátých letech na špičce. Došlo k privatizaci, z prostor se staly byty, zbytek se přesunul do jiných míst a k žádnému zásadnímu vývoji a výzkumu tam již nedocházelo... Adam Vojtěch zadal úkol třem přímo řízeným organizacím, aby se pokusily vytvořit českou vakcínu... Jan Blatný s vírou, že bude komerčních vakcín dostatek, ten úkol ukončil.. ÚSOL byl ale opravdu jedinečným pracovištěm... V Česku jsme schopni dát dohromady tým, který může směle konkurovat zahraničním týmům. Nicméně Česko dostatečně tento tým nepodpořilo, protože se spíše věřilo publikovaným pomluvám a nesmyslům... Když jsme dali tyto tři organizace (Ústav hematologie a krevní transfuze, Státní zdravotní ústav a IKEM) dohromady, tak se ukázalo, že jsme schopni úkol začít a dokončit... Podařilo se tedy virus pomnožit, a to velmi výtěžně. Podařilo se jej inaktivovat, což poté ověřovali lidé, kteří nebyli součástí týmu... na každém úseku výzkumu byli opravdoví odborníci. Statistiku hodnotil statistik. Byl tam veterinář, biochemik, virolog a další. Výsledkem byl právě prototyp vakcíny."

Celé viz: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vojtech-to-spustil-Blatny-ukoncil-Ceskou-vakcinu-proti-covidu-se-ale-darilo-vyvijet-Sefka-vyzkumneho-tymu-odhalila-vse-660043

Tady se rodil a mohl zrodit (resp. obrodit) typický TMT. Tedy to, co má pro budoucnost každé země, pro její inovační potenciál, ekonomickou výkonnost i odolnost vůči nejrůznějším turbulencím zásadní význam. Proč se nepodařilo možnost, která se nabízela, využít? Hlavní roli sehrály tyto okolnosti:

1. Příliš exponované místo, kde se TMT rodil ("ponořené" přímo do globální konkurence, kde jde nejen o miliardy, ale také o prestiž a možnost vlivu na velké regiony).

2. Slabost vyšší autority, která projekt podporovala.

3. Připuštění vnějších vlivů (dosazení slabé a snadno ovlivnitelné figurky v podobě ministra Blatného, nulová opora zpravodajské ochrany, nepochopení významu ze strany autority na úrovni vlády).

Obecnější příčinou je podléhání našeho (českého) institucionálního systému tendenci směřování ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na diktátu přerozdělovací moci uplatňované v globálním měřítku. Každá země, která se z tohoto směřování nedokáže včas vymanit, se dostane do velkých turbulencí. Pokud se tomu chceme vyhnout, měli bychom se podobných chyb, jaká se stala v tomto případě, vyvarovat.

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádány odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)