Česká republika: +8782 nových případů. Mj. za včerejšek dnes opraveno směrem nahoru na 9001.
USA +100288 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
Rusko : Francie |
15089 : 20701 |
Francie zase "poráží" Rusko v počtu nových případů.
Británie přes 15 tisíc, již několik dní se drží na této úrovni.
0pt;font-family:"Times New Roman",serif; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS;mso-bidi-font-weight: bold">Izrael necelé 4 tisíce.
Slovensko zase téměř dva a půl tisíce a přes 100 mrtvých.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Michael Kroh:
Na dokreslení současné epidemiologické a politické situace: před chvílí jsem se dověděl, že na komplikace v souvislosti s covidem 19 zemřel můj kolega ing. Štefan Tóth, PhD., externí učitel UJAK, jinak zaměstnanec MŠMT v oddělení evropských dotací. Nebylo mu ještě ani 40 let a rodina očekává narození potomka. Ohroženi jsou už dnes všichni! Nejen senioři. Je mi to líto. Včera prohrála vláda i opozice, je třeba to napravit, dokud je čas!
K tomu ode mne: Znám oba, Štefan, to je prostě šok. Už to vypadlo, že se z toho dostal.
Ostře sledovaný Izrael
Celkově už je v Izraeli kompletně naočkováno bezmála 2,4 milionu lidí, zmiňovaných 523 tisíc jich očkovali lékaři spadající pod zdravotnickou službu Makabi.
Z jejích dat vyplývá, že z této skupiny naočkovaných lidí se nakazilo jen 544 jedinců, tedy 0,1 procenta. Hospitalizaci poté vyžadovalo jen 15 lidí, osm případů ale bylo mírnějších, jen čtyři vážnější.
Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?
Reaguji na zprávu o tom, že Německo nás podezírá ze šíření nebezpečné mutace viru. Samá voda, resp. (slovy spisovatele Součka) OOO (obecně oblíbený omyl).
Není nic praktičtějšího, než dobrá teorie. Kdysi byl tento výrok německého chemika hodně citován, protože jej převzal do svého sjezdového projevu Brežněv. Ale důležité je ne, kdo ho vymyslel a tlumočil, ale jeho poselství. Z čistě vědeckého hlediska zní otázka tak, jak jsem ji zformuloval v titulku: Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?
U nás ještě žádné "novinky" (britská, jihoafrická) mutace nebyly, a epidemie dosahovala (a dosahuje) rekordních parametrů a opatření proti ní jsou málo účinná. Podezírat z toho "nové mutace" nedává logiku. Vysvětlit současné dění u nás či v jiných zemích lze tím, že nebezpečné je hlavně šíření vícenákazy, tj. určitého portfolia mikromutací (mutačních oscilací) spojených s různým typem chování viru a jeho interakce s imunitním systémem. To dává mnohem větší logiku. Jenže tomu se zatím nevěnuje pozornost. Vše se soustředilo jen na vakcinaci jako všelék (bodejť ne, jde o velké peníze). A pak jsme překvapeni tímto jevem:
"u lidí mladších šedesáti let, kteří dostávali vakcínu později, poklesl počet nových případů o pětinu, ale počet hospitalizovaných stoupl o 15 procent a počet lidí s vážným průběhem nemoci o 29 procent", viz:
Právě to odpovídá teorii, že vakcína vede ke "zdivočení viru" u mladší generace (kde původně působilo evolučně vyvinuté tabu viru, aby ji nenapadal škodlivým způsobem), původní mutace viru poruší tabu a zrychlí svou replikaci, aby vytlačil domnělou špatnou mutaci, která tabu porušila.
U nás jsme si "vypěstovali" velmi nepříjemné portfolio vícenákazy. Čelit epidemii je proto nutné trochu jinými (dost jinými) prostředky, než pokud by se jednalo o nové mutace. Ze správného teoretického uchopení problému vyplývají i odlišné praktické závěry. Nemá smysl je ale sdělovat současným "neumětelům", protože to by bylo, jak se trefně říká, jako házet perly sviním. Dokud nepřijde skutečná nezablácená autorita ochotná naslouchat dobré teorii, budeme si muset ještě dost protrpět. Ale exodus i ze současného stavu zasažení naší země koronavirem existuje. Bude to ovšem vyžadovat delší čas a trpělivost. Zatím zabředáme do hlubokého bláta.
Pro ilustraci – takto to vidí v Německu a mýlí se (odlišuji zprávu z tisku od svého textu fialovou barvou):
Německo zařadilo Českou republiku na seznam zahraničních oblastí s výskytem nebezpečných mutací koronaviru. Uvedla to ČTK s odkazem na diplomatické zdroje. Cesty přes hranice budou povoleny fakticky jen pracovníkům ve zdravotnictví a další kritické infrastruktuře. Omezení bude platit od neděle. Německo pravděpodobně zavede dočasné hraniční kontroly.
Zařazení Česka mezi oblasti s mutacemi žádalo Bavorsko a Sasko, spolkový ministr vnitra Horst Seehofer následně mluvil jen o příhraničních regionech. Uvedl, že kancléřka Angela Merkelová s tím souhlasí.
O zařazení na německý seznam oblastí s výskytem mutací rozhodují společně ministerstva zahraničí, vnitra a zdravotnictví, toto spolkové grémium zasedá v pátek. To by měly být upřesněny podmínky, za nichž bude možné do Německa jet. Pro jiné země s mutacemi, za něž Německo označuje například Portugalsko nebo Velkou Británii, neplatí výjimky z povinné registrace a testu při příjezdu.
Sasko a Bavorsko zřejmě zpřísní podmínky pro pendlery už od pátku. Je možné, že budou denně vyžadovat test.
Německo od 24. ledna považuje Česko za epidemicky vysoce rizikovou oblast, do té doby ho označovalo jen jako rizikovou. Důvodem je vysoká míra infekce v zemi.
Zpřísněné hodnocení znamená, že do Německa lze cestovat jen s negativním koronavirovým testem, po příjezdu je povinná karanténa. Výjimku z karantény mají pendleři, kteří se v Sasku doposud museli testovat dvakrát týdně a v Bavorsku každých 48 hodin. Sasko se ale nyní rozhodlo opatření zpřísnit.
Od čtvrtka zpřísnily režim pro pendlery bavorské příhraniční okresy Tirschenreuth, Cham a Neustadt an der Waldnaab. Čeští přeshraniční pracovníci mohou jet do práce jen přímou cestou a bez zastávky, poté se musí ihned vrátit do Česka.
Bavorský premiér Marcus Söder již ve středu večer v rozhovoru s televizí ZDF nevyloučil možnost uzavření hranic s Českem. Ve čtvrtek pak uvedl, že do Bavorska by bez výjimky mělo být možné cestovat jen s negativním testem, jeho vyhotovení až po příjezdu nebude možné. Dodal, že považuje za velmi pravděpodobné, že takovéto řešení bude zvoleno a že Mnichov se spolkovou vládou v této věci jedná. "Toto výrazně zlepší naši jistotu,” řekl.
Bavorsko se obává, že přeshraniční pracovníci do Bavorska zavlečou nakažlivější mutace. Ty se ve velké míře vyskytují nejen v Česku, ale také v alpském regionu Tyrolsku.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály z diskuse:
Ústavní právo na konzum, aneb co je vlastně svoboda – 2. část
Michael Kroh
Poznaná nutnost musí být akceptována, aby se stala svobodou
Přesto se část podnikatelů, živnostníků a konzumentů drží zuby nehty libertariánského pojetí svobody, kdy se tradiční výklad, podle něhož svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda jiného, mění na individualistické "co si urvu, bude moje, a to ostatní mě nezajímá". V zájmu objektivity je nutno přiznat že takový postoj formuje nejen tvrdá tržní konkurence, ale i mediálně šířené teorie z devadesátých let, podle nichž je společnost jen shluk jedinců, hřiště, na kterém probíhá soutěž o přežití, ve kterém zvítězí ti šikovnější, dravější, bezohlednější. Nelze se divit, že postoje v duchu sociálního darwinismu uplatňují mnozí i dnes ve vztahu k epidemii.
Je tu ale ještě jeden faktor, který poznání nutnosti komplikuje. Jde o současná média a sociální sítě. K tomu, aby byla nutnost většinově uznána, je nutná dostatečná autorita teoretické i politické složky společenského poznávání. V podmínkách liberální demokracie existuje otevřená pluralita a konkurenční boj v obou zmíněných oblastech. Jelikož se stále jedná o málo prozkoumanou problematiku, různost názorů je přirozená. Nelze se také divit, když se propagace mírnějších omezení setkává s pozitivním ohlasem u těch, které omezení připravují o tržby, mzdy či jiné benefity. Děje se tak v situaci, kdy přirozená autorita vlády je oslabena předchozími chybnými rozhodnutími a část médií ztratila sympatie veřejnosti prezentací neobjektivních, jednostranných, nevyvážených informací. To je přímo živná půda pro nejrůznější konspirace, dezinformace či polopravdy šířené na sociálních sítích, ale pronikající i do seriózních médií díky různým celebritám a politikům.
Nechme stranou vyložené bláboly o "vymyšleném viru", vakcínách s čipem, chřipečkách, jakož i nekonečné spory o úmrtí na covid či s covidem. Někdo by měl ale konečně jasně říci, kde jsou riziková místa, kterým je třeba se vyhnout a zdůvodnit, proč jsou ty či ony aktivity zakázány. Restaurace a hotely v centrech velkých měst a rekreačních oblastech to zřejmě jsou, neboť se v nich shlukují lidé, které technicky nejde každý den testovat. Stejně tak lze pochopit uzavření většiny obchodů ze stejného důvodu ve velkých nákupních centrech. Nicméně aut na parkovištích nijak neubylo, zavřené obchody se změnily ve výdejny, kde si mobilem na příslušném e-shopu objednáte zboží a vzápětí je obdržíte skrze okénko. Jestli právě to má být ten nejlepší způsob ochrany před pandemií, lze důvodně pochybovat. A to ještě nemluvím o velkých samoobsluhách, které v nákupních centrech volně prodávají, přičemž 15 metrů čtverečních na osobu je jen aritmetický průměr, nic víc.
Stát sice zveřejňuje mapu, podle které lze alespoň orientačně zjistit, kde se nákaza šíří nejvíce. Jenže nejde o absolutní čísla, nýbrž o relativní ukazatele, které matou. Jako nejhorší vycházejí totiž řídce osídlené rekreační oblasti, a dobře naopak velká města. Může se stát, že v hotelu, který pokoutně ubytovává rekreanty na "služebních cestách", vznikne ohnisko nákazy, protože vyžadovat negativní výsledek testu u ilegálního příchozího se provozovatel zařízení jen těžko odváží. Nicméně, že by se nakazili na lesní lyžařské stopě či na sjezdovce, se nebojí ani většina těch, kdo omezení chápou jako nezbytná.
Další komplikací pro obecnou akceptaci poznané nutnosti je situace ve školách. Upřímně, i já mám problém pochopit, proč první a druhý ročník základních škol má povinně prezenční výuku, zatímco třeťáci a čtvrťáci musí zůstat doma na online výuce. Rozumím tomu, že je třídní kolektivy třeba rozdělit což vyžaduje větší počet učitelů, ale prezenční výuku lze dobře kombinovat s online systémem a vytížení pedagogů tím posunout blíže k normálu. Přitom nemám zprávy o tom, že by právě díky školní výuce se hromadně šířila nákaza. Děti jsou velmi ukázněné, nosí roušky a dodržují hygienická pravidla možná důsledněji než dospělí. A učitele bychom mohli přednostně očkovat vakcínou AstraZeneca. Na druhé straně ani v této kritické době bychom neměli slevovat v požadavcích na studenty, přičemž těm, co je nezvládnou splnit, by mělo být umožněno bez nějaké osobní újmy ročník zopakovat. Hůře, než dnes snad již nebude.
Poslední hřebíček do rakve prosazování poznané nutnosti znamená zmatená očkovací kampaň. Výrobci sice podrazili Evropskou unii a snížili dodávky, ale i tak mohlo být při lepší organizaci naočkováno daleko více osob z rizikových skupin, mezi něž určitě nepatří uklízečky či kuchařky z nemocnic. Jenže spolu s kufříky s ampulemi měly do nemocnic dorazit i seznamy, komu to píchnout. To se nestalo, a tak museli chudáci ředitelé nemocnic během několika hodin naočkovat toho, kdo se jim namane, jinak by museli dodávku drahocenné látky vylít do kanálu. To Izraelci se zachovali daleko chytřeji a organizaci očkování přenechali zdravotním pojišťovnám.
Proč nebyla vakcinační strategie vytvořena včas? Podle dostupných informací to bylo hlavně proto, že zdravotní systém hasil celý podzim požár, vzniklý v důsledku naivního spoléhání na chytré karantény či e-roušky, o kterých jsem v září tvrdil, že jde až na výjimky o vyhozené peníze. Teď moje tehdejší hodnocení potvrdil i Roman Prymula. Svoji úlohu samozřejmě hrála i předvolební situace a ohrožení vůdčí pozice hnutí ANO.
Nejistotu prohlubuje také ukvapené a rozporuplné chování epidemiologických a vakcinačních autorit, jakož i některých vlád. Tak jsem se v rozpětí několika minut dočetl, že na jedné straně výsledky očkování ve Velké Británii potvrzují vysokou účinnost vakcíny firmy AstraZeneca, a naopak, že Francie, Belgie, Německo či Švédsko (které této vakcíny nedostaly ještě ani gram) zmíněnou vakcínu nedoporučují pro seniory. Čemu tedy máme věřit?
Chybí-li dobrovolná akceptace, nastupují prostředky politické moci
Když už se chyb dopustila vláda, opozice i média, pak nezbývá nic jiného než vynutit prosazení poznané nutnosti organizačně, pomocí opatření v rámci nouzového stavu. Do legislativní podpory totiž hodili vidle šikovní advokáti, formalističtí soudci a fanatičtí antibabišovci v senátu. Nicméně i tak mohl stát udělat více. Pokutám ve výši rovnající se tak nanejvýš špatnému parkování se mohou provozovatelé ilegálních gastroprovozoven či hotelů jen smát. Všude v okolí jsou sankce podstatně tvrdší a tím přirozeně i účinnější, s větším preventivním dopadem na chování veřejnosti.
Násilné prosazování správných opatření narazí nutně na zájmy určitých skupin a vzbudí odpor nejen jich, ale i části zmanipulované veřejnosti. Ukazuje se, že v důsledku dlouholeté marketingové masáže prostřednictvím sdělovacích prostředků a dalších reklamních médií se u mnohých našich občanů vytvořila závislost na konzumování určitého zboží a služeb. Proto se tak vztekají, když dočasně nemohou vysedávat v hospodě, účastnit se "kýbl párty" či rockového festivalu, lyžovat ve skiareálech, provozovat "shopping" či koupat se v moři. Konzum se v jejich očích stal fakticky nezpochybnitelným lidským právem, kterého se nechtějí vzdát ani ve chvíli, kdy si jím mohou ublížit. Nechápou, že jejich "svoboda" je odvislá od svobody celé společnosti, a teprve když se nakazí, si uvědomí svoji chybu, protože nemocný člověk není ani volný ani svobodný. Bohužel občas je ale už pozdě bycha honit.
Závislost na konzumu se v naší populaci rozmohla po listopadu 1989 i proto, že většina obyvatel neměla téměř žádné zkušenosti s propracovanými reklamními metodami, které se rozšířily zejména po vzniku prvních soukromých televizí a akcelerovaly po zavedení internetu. Teprve později jsme se s údivem dovídali, že lákavé výrobky a služby vypadají u nás často poněkud jinak, než je líčí zahraniční reklamní šoty. Ovšem v lidech zůstaly vsugerované pocity, že konzumace určitého zboží či služby je projevem svobody, sebevědomí, pocitu uspokojení až blaženosti, rodinné pohody, přátelství či přílivu energie ve chvílích odpočinku. Vyčítat jim to nelze, reklamní metody útočí na podvědomí, je to těžké poznat a vědomě zvládnout.
Náprava popsaného stavu bude složitá a bude trvat dlouho už proto, že mnozí ekonomové, lobbisté a politici nás denně přesvědčují, že některé oblasti společenského života, především hospodářství, nemají etický rozměr a ovládá je pouze finanční matematika. Jde o přetrvávající pozůstatek neoklasického období, kdy se teoretici marginalistické ekonomiky snažili vytvořit prezentovat ekonomii jako v podstatě odlidštěnou přírodní vědu. Když už připustí, že nějaká etika existuje, hned prolijí krokodýlí slzy nad větším počtem nemocných a mrtvých, který je podle nich nezbytnou podmínkou záchrany ekonomiky a budoucí prosperity.
Je třeba otevřeně přiznat, že argumentační pozice vlády je slabá, a když v důsledku politikaření (které překvapuje zvlášť u KSČM) a následného neprodloužení nouzového stavu vypadnou z arzenálu klíčové donucovací prostředky, můžeme se lehce vydat na tenký led chaotického rozvolnění a další vlny epidemie s tragickými následky. Být premiérem, bouchl bych do stolu a spojil hlasování s důvěrou vládě, protože pravděpodobnost, že budu v případě neúspěchu opět pověřen sestavením vlády, se blíží stu procent. Současně bych experimentálně ověřil rizika nákazy ve spolupráci s kraji. Udělal bych to tak, že by se na základě zájmu vylosovaly určité počty zařízení restaurací, hotelů, lyžařských areálů, základních a středních škol, a po nezbytně dlouhou dobu by probíhal plný provoz. Konzumenti, personál, učitelé a žáci by byli zahrnuti do seznamu s kontakty a pravidelně testováni i po skončení experimentu. Respirátory a další hygienická opatření by byly samozřejmostí a z průzkumu by byli vyloučeni senioři. Na základě výsledků by se s určitým procentem pravděpodobnosti zjistilo riziko nákazy v zmíněných zařízeních a vznikl by podklad pro rozhodování vlády a krizového štábu. Buď by se ukázalo, že omezení jsou nutná, nebo že je pes zakopán jinde a PES se mýlí. Nákaza v rodinách je totiž vždy až druhotná, protože ji přinesl někdo zvenčí.
Provedení zmíněného experimentu by vrátilo rozhodování epidemiologů ze světa spekulací do reality. Utnuly by polemiky o tom, zda nějaká aktivita je více či méně riziková (úplně bezrizikové nejsou žádné) a připravilo by prostor pro postupné rozvolňování, které bude dříve nebo později nutné i přesto, že virus nebude ještě zlikvidován, zejména kvůli školní výuce. Rovněž sněmovní debata o nouzovém stavu by získala na racionalitě a přestala by být přetahovanou mezi vládou a opozicí, s komunisty jako jazýčkem na váze. Spolu s pokračující vakcinací klíčových skupin obyvatelstva bychom se tak na základě poznané a akceptované nutnosti mohli postupně dostat na cestu z pandemické krize, tedy ke společenské svobodě a jen v jejím zájmu omezené osobní volnosti.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)
RE: COVI-kávička 13.2. ČR +8782 USA +100288. Co dál? | ludvík | 13. 02. 2021 - 10:17 |
RE: COVI-kávička 13.2. ČR +8782 USA +100288. Co dál? | čtenář | 13. 02. 2021 - 10:23 |
RE: COVI-kávička 13.2. ČR +8782 USA +100288. Co dál? | ludvík | 13. 02. 2021 - 11:45 |