COVI-kávička 5.2. ČR +8032 USA +121627. Co dál?

Česká republika:   +8032 nových případů. Jen mírně více než minulý týden.

USA +121627  nových případů. Vypadá to na mírné zklidnění a stabilizaci kolem 120 tisíc. Je to lepší než rekordních přes 300 tisíc. Ale kam to půjde dál nelze v tuto dobu říct.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Francie opět o hodně víc než pomaloučku se zklidňující Rusko.

Británie přes 20 tisíc, to je stále hodně. Španělsko téměř 30 tisíc.

Izrael téměř 7 tisíc, to je také stále hodně.

Slovensko už delší dobu přes 2 tisíce, to jena vynaložené úsilí i poměrně korektní chování obyvatelstva stále dost.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Nejlepší přehledový článek o epidemii/4

Z pera Václava Hořejšího (dlouholetého šéfa Ústavu molekulární genetiky a profesora imunologie) vzešel dosud nejlepší přehledový článek o epidemii. Uveřejnila jej Česká pozice, zde:

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/koronavirova-pandemie-vyvolava-nove-otazky-vakcinace-by-mela-pomoci.A210130_000053_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Příspěvek je informačně (i osvětově) cenný, přestože vychází ze "starého paradigmatu" (nepočítá s autonomním chováním viru, jeho přechodem mezi fází zklidnění a zrychlení). Bez pochopení této skutečnosti a promítnutím důsledků do taktiky a strategie zklidnění viru se nepodaří dosáhnout trvalých přijatelných podmínek koexistence s virem. Podrobněji k poznámkám k některým částem.

Text Václava Hořejšího odlišuji od svého textu fialovou barvou, nejdůležitější zvýrazňuji:

Koronavirová pandemie vyvolává nové otázky. Vakcinace by měla pomoci – 4. část

Václav Hořejší

Svůdná hypotéza

Stále se neví, jaký je původ viru SARS-CoV-2, a velmi pravděpodobně se to nikdy vědět nebude. Je prakticky jisté, že první přeskok viru ze zvířete (snad netopýra) na prvního člověka se neodehrál na proslulém wu-chanském tržišti, ale pravděpodobně o mnoho měsíců dříve bůhví kde. První dohledatelné případy (ze začátku prosince 2019) nemají totiž s tržištěm nic společného. Údajně existují dosud nevysvětlené případy virových pneumonií z několika míst na světě v průběhu roku 2019.

V přírodě existují tisíce známých i doposud neznámých koronavirů; jejich hlavním známým rezervoárem jsou především netopýři. Rozumná spekulace je, že první, možná docela dávná infekce člověka vedla k nepozorovanému omezenému šíření viru v lidské populaci, který zpočátku nebyl příliš dobře přizpůsoben novému hostiteli, a tudíž se šířil pomalu a vyvolával jen málo závažné příznaky onemocnění. Časem se ale mohly postupně objevit mutace optimalizované na člověka.

Někdo infikovaný takovou variantou viru se mohl objevit na tržišti, kde byly optimální podmínky k šíření viru a zahájení epidemie. Svůdná je ale i hypotéza, že virus SARS-CoV-2 mohl mít původ ve Virologickém ústavu ve Wu-chanu, který je nejvýznamnějším světovým pracovištěm systematicky se zabývajícím studiem koronavirů, včetně těch pocházejících z netopýrů. Na tom, že je v Číně takový ústav, není nic divného – právě tam přece vypukla v roce 2003 nebezpečná epidemie SARS, jež měla smrtnost desetkrát vyšší než covid-19.

A je pravda, že tamní vědci (ve spolupráci s několika zahraničními laboratořemi) experimentovali i s uměle vytvořenými variantami netopýřího viru RaTG13, dost podobnému tomu lidskému SARS-CoV-2 (96procentní genetická shoda). Mohlo se stát, že v důsledku laboratorní nehody nebo neopatrnosti unikly uměle vytvořené varianty téměř totožné s tím, co nazýváme SARS-CoV-2. Je jasné, že pomocí dnes známých metod může být poměrně snadno a kdekoli laboratorně vytvořen jakýkoli virus tohoto typu.

Tato hypotéza je zcela legitimní, ale nejsou pro ni žádné důkazy – ty by asi mohli poskytnout jedině lidé, kteří by do takové hypotetické utajované nehody byli zapojeni. Bez jasných důkazů to zůstává jen hypotézou přitahující mimo jiné z politických důvodů velkou pozornost.

Velká naděje

Naštěstí máme dnes dobré metody umožňující citlivou detekci viru SARS-CoV-2. Jsou to i laikům známé metody PCR nebo antigenní testy. Pokroky v sekvenování nukleových kyselin (nosičů genetické informace) umožňují i rychlé odhalení nově se objevujících mutací viru, které mohou mít významně pozměněné vlastnosti (třeba infekčnost, závažnost vyvolaného onemocnění, odolnost vůči používaným vakcínám a lékům).

Pozoruhodné je, že cvičení psi mohou spolehlivě čichem identifikovat vzorky nosních výtěrů covidových pacientů, a to i bezpříznakových. Ale asi by to nemuselo tolik překvapovat – vždyť je dávno známo, že psi umějí podobně diagnostikovat onkologická nebo infekční onemocnění či malárii.

Určité onemocnění je totiž kromě jiných znaků charakterizované také produkcí specifických těkavých látek detekovatelných citlivým zvířecím čichem. A to dává velkou naději, že bychom stopová množství takových látek mohli detekovat i přístrojovými metodami. Nakonec, na podobných přístupech se již delší dobu pracuje. A to i na českých pracovištích.

K tomu ode mě:

Korektní jsou i Hořejšího úvahy o původu viru. Důležitá je zejména následující pasáž v jeho textu, kterou cituji ještě jednou: "Rozumná spekulace je, že první, možná docela dávná infekce člověka vedla k nepozorovanému omezenému šíření viru v lidské populaci, který zpočátku nebyl příliš dobře přizpůsoben novému hostiteli, a tudíž se šířil pomalu a vyvolával jen málo závažné příznaky onemocnění. Časem se ale mohly postupně objevit mutace optimalizované na člověka."

Podle mě je to tak, ale naopak. První mutace byly agresivní a teprve potom (v logice přirozeného výběru i teorie her) dochází k tomu, že replikační prostor ovládající vývojově vyšší "zklidněné" mutace, které dodržují (z hlediska teorie her) pravidlo "pomalého spásání pastviny". Tj. měli bychom vysvětlit, jak se virus koexistující v některých oblastech s člověkem nepozorovaně projevil tím, že zdivočel. Co způsobilo, že se (a dnes už víme, že postupně (!)) začaly prosazovat agresivní mutace. Dnes vzhledem k rozsahu pozorujeme lokálně i globálně obě tendence.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály z diskuse:

Nové technologické trendy v budoucnosti a rok 2020 z hlediska vítězů a poražených/2

Jedním ze čtyř hlavních řečníků na workshopu byl prognostik Bohumír Štědroň. Ve svém vystoupení prezentoval několik materiálů, jichž byl autorem či inspirátorem. Uveřejňuji je paralelně na několik pokračování, vkládám i myšlenky, které zazněly přímo na konferenci. Od svého textu odlišuji fialovou barvou:

Nové technologické trendy v budoucnosti:

- Artificial a Business Intelligence

Komentář ze záznamu: Není pravda, že by umělá inteligence nahrazovala lidskou (tak jako kdysi fyzická sílá parního stroje apod. nahrazovala lidskou fyzickou sílu), ale naopak, vztah je komplementární, umělá inteligence posiluje lidskou, kterou není schopna nahradit. Například spojení člověka a umělé inteligence v šachu. Rok 2020 je i rokem přípravy na mnohem větší problémy. Výpadek elektrické sítě znamená i výpadek vody, což může mít mnohem tragičtější důsledky.
- RFID
- 3D
- ekologické technologie
- komunikace s celou biosférou
- nové technologie (temná hmota energie) a proto vznik nových vědeckých disciplin

Radio Frequency Identification, identifikace na rádiové frekvenci (RFID) je další generace identifikátorů navržených (nejen) k identifikaci zboží, navazující na systém čárových kódů. Stejně jako čárové kódy slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. Iniciátorem vývoje je stejně jako u čárových kódů firma Wal-Mart. Patent na technologii RFID získal vynálezce Charles Walton  až v roce 1983 přestože počátky technologie sahají do II. světové války ve Velké Británii.
Čipy jsou k dispozici v provedení pro čtení nebo pro čtení a zápis. Pro komunikaci využívají převážně nosnou frekvenci 125 kHz, 134 kHz a 13,56 MHz. V některých státech se dají používat i další frekvence jako 868 MHz (v Evropě) a 915 MHz (v Americe).
Fenomén RFID se uplatní ve všech segmentech trhu a zejména ve zdravotnictví.
Lze očekávat nárůst hodnoty trhu s RFID technologií. Po prostudování několika zdrojů, jako je analýza společnosti Researchmoz Global Pvt. Ltd nebo MarketsandMarkets™ Research Private Ltd., které se zabývají průzkumy trhu a konzultačními službami, byla sestavena tabulka s naměřenými hodnotami trhu.

(Pokračování)

Vybraní vítězové a poražení 2020 – 2. část

Zoom

Se zavedením distanční výuky se školy musely vypořádat s problémem, jakým způsobem předat svým žákům informace a znalosti, které by získaly v průběhu prezenční výuky na dané škole. Mnoho škol se rozhodlo pro tyto účely začít využívat aplikaci Zoom.

Zoom je firma poskytující službu vzdálené videokonference se sídlem v San José. Je to poměrně malý podnik s 2000 zaměstnanci založený v roce 2011. Původně byla aplikace placená a počet účastníků jedné konference bylo 15 lidí, ovšem díky postupně se zvyšující popularitě se Zoom odhodlal ke kroku, že povolí konference do 100 lidí zcela zdarma a nad 100 lidí se musí platit. Díky pandemii koronaviru počet uživatelů za jeden rok vzrostl o 380 % a v současné době dle serveru theverge.com má denně 300 miliónů účastníků Zoom konferencí.

V tabulce číslo 1 lze vidět počet stáhnutí aplikace Zoom v porovnání s dalšími firmami, které produkují aplikace neherního typu.

Tabulka č. 1: Počet stáhnutí aplikace Zoom v roce 2020 (v milionech)

Zdroj: www.mobilemarketingreads.com (online, cit. 30.10.2020)

Jak lze vidět, tak Zoom konkuruje, ba dokonce i porazil, nesmírně populární aplikace typu TikTok či Instagram, což se žádné jiné platformě vytvořené čistě pro online videokonference dosud nepovedlo. Tímto se Zoom řadí mezi nejúspěšnější aplikace tohoto roku a očekává se neustálý růst této aplikace, jelikož nejen školy využívají tuto aplikaci. Mnoho firem, které mají možnost práce z domova, pomalu začíná využívat aplikaci Zoom k uspořádání video meetingu, kde nadřízení komunikují se svými podřízenými a řeší zde problémy, které zaměstnanci mají. Tento vzrůstající trend zároveň velmi slinil i cenu akcií, což lze vidět v grafu číslo 1. Graf č. 1: Vývoj ceny akcií aplikace Zoom

Zdroj: www.google.com/finance (online, cit. 30.10.2020)

Na začátku roku 2020, před vypuknutím pandemie, se cena akcie firmy Zoom pohybovala kolem 465 USD. Po vypuknutí COVID-19 zaznamenala firma Zoom enormně zvýšený zájem

6o jejich aplikaci, což zároveň i reflektovala cenu jejich akcií, jelikož ty se v současné chvíli pohybují na částce 520 USD. I přesto, že cenový nárůst není tak vysoký jako u jiných firem v tomto roce, tak lze tuto firmu považovat za jednoho z adeptů na celkového vítěze roku, jelikož zaznamenala obrovský nárůst uživatelů, díky čemuž se dostala mezi nejstahovanější aplikace roku 2020.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)