COVI-kávička 4.2. ČR +9567 USA +113459. Co dál?

Česká republika:   +9567 nových případů. Skok o více než tisíc, oproti minulému týdnu, podle očekávání začíná další fáze zrychlení.

USA +113459  nových případů.Zkidnění pokračuje.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rekordní rozdíl 10 tisíc v neprospěch Francie.

Británie přes 19 tisíc, poměrně dobrý výsledek.

  Německo přes 12 tisíc. Portugalsko přes 9 tisíc.

Izrael téměř 9 tisíc, to je při dané míře proočkování moc a moc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldors.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Nejlepší přehledový článek o epidemii/3

Z pera Václava Hořejšího (dlouholetého šéfa Ústavu molekulární genetiky a profesora imunologie) vzešel dosud nejlepší přehledový článek o epidemii. Uveřejnila jej Česká pozice, zde:

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/koronavirova-pandemie-vyvolava-nove-otazky-vakcinace-by-mela-pomoci.A210130_000053_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Příspěvek je informačně (i osvětově) cenný, přestože vychází ze "starého paradigmatu" (nepočítá s autonomním chováním viru, jeho přechodem mezi fází zklidnění a zrychlení). Bez pochopení této skutečnosti a promítnutím důsledků do taktiky a strategie zklidnění viru se nepodaří dosáhnout trvalých přijatelných podmínek koexistence s virem. Podrobněji k poznámkám k některým částem.

Text Václava Hořejšího odlišuji od svého textu fialovou barvou, nejdůležitější zvýrazňuji:

Koronavirová pandemie vyvolává nové otázky. Vakcinace by měla pomoci – 3. část

Václav Hořejší

Nejasné koronavirové záludnosti

Stále víc se ukazují záludnosti nového koronaviru – podobně jako mnohé jiné patogeny se umí částečně bránit imunitním obranným mechanismům, u některých jedinců dokáže například paradoxně vyvolat tvorbu autoprotilátek inaktivujících takzvané interferony, klíčovou protivirovou zbraň. Částečně také likviduje paměťové B lymfocyty produkující protilátky. Imunitní systém je z této nové infekce někdy natolik zmaten, že zvolí nesprávnou kombinaci obranných prostředků, čímž způsobí ještě větší škody než virus.

Objevily se i zprávy, že části genomu tohoto RNA viru se mohou včlenit do genomu infikovaných buněk. To by mohlo vysvětlovat případy, kdy jsou někteří jedinci anomálně dlouho pozitivní při PCR testu. Zprávy o tomto nevídaném jevu (obvyklém pouze u takzvaných retrovirů, jako je HIV) jsou však dosud nepotvrzené. I kdyby se tento jev potvrdil, z praktického hlediska by to nic významného neznamenalo – takto postižené buňky by nanejvýše za několik týdnů přirozeně odumřely a byly nahrazeny novými.

Stále mnoho nejasností

Navzdory neobyčejně intenzivnímu výzkumu všech aspektů tohoto nového viru i onemocnění covid-19 zůstává stále mnoho věcí nejasných. V první řadě není jasné, jak dlouho vydrží imunita po prodělané nemoci vůči opakované infekci a jak to souvisí s charakterem onemocnění (bezpříznakové, lehké, těžké). Stejně není jasné, nakolik koreluje tato imunitní paměť s hladinou specifických protilátek a jak významnou roli hraje takzvaná buněčná imunita nezávislá na protilátkách.

Velmi zajímavým aspektem je i role takzvaných slizničních protilátek, které jsou pravděpodobně nejdůležitější, neboť mohou blokovat invazi viru hned na začátku. Takové protilátky se ale tvoří jen ve velmi malém množství při standardní vakcinaci (vpravení očkovací látky do svalu, nikoli na povrch nosní sliznice) – navzdory tomu jsou takové vakcíny účinné!

Uvažuje se proto, že sérové protilátky vyvolané vakcinací sice chrání proti nemoci covid-19, ale nikoli kompletně proti celkem neškodné primární infekci slizničních buněk, takže takoví jedinci, ač zdraví, by mohli šířit virus. Je-li tomu tak, dosud s jistotou nevíme. Nevíme ani, nakolik vzniká imunitní odolnost proti covidu opakovanou expozicí nízkým dávkám viru, které ještě nejsou schopné vyvolat onemocnění, ale mohou již vyvolat tvorbu protilátek a takzvaných paměťových T lymfocytů odpovědných za buněčnou imunitu.

Průběh covidu-19 se u lidí dramaticky liší – někdo (možná dokonce většina) si ani nevšimne, že je infikován, jiní zažijí obdobu chřipky a nemoc za několik dní "vyleží" s horkým čajem a aspirinem, ale u zhruba deseti procent lidí nastane vážný průběh zpravidla vyžadující hospitalizaci. A více než jedno procento z celkového počtu umírá – jsou to především staří a jedinci s chronickými zdravotními problémy.

Ti, kteří stále nechtějí vidět, o nakolik vážné onemocnění jde, často opakují nepravdivé tvrzení, že smrtnost covidu-19 je zhruba stejná jako u chřipky, něco přes 0,1 procenta. Je to nesmysl – celosvětově je evidováno okolo 95 milionů případů a z nich více než dva miliony obětí. Tedy smrtnost přes dvě procenta. I kdybychom vzali v úvahu, že celkový počet případů je dvojnásobný (protože mnozí lidé s mírným průběhem se neobtěžovali podstoupit testování), pořád by smrtnost byla přes jedno procento, tedy desetkrát vyšší než u chřipky.

Vyhledávání infikovaných

Zajímavou otázkou je, jestli některé částečně chrání před covidem-19 (nebo aspoň jeho těžkým průběhem) protilátky a paměťové T lymfocyty proti čtyřem "hodným" koronavirům vyvolávajícím asi 15 procent běžných sezonních "viróz", respektive "nachlazení". Spekuluje se, že by to mohlo být příčinou velmi lehkého, bezpříznakového průběhu covidové infekce.

Důležitá je existence mutací tohoto viru, které teoreticky mohou zásadně měnit charakter onemocnění (infekčnost, závažnost nemoci, citlivost na použitou vakcínu). Ačkoli koronaviry mutují mnohem méně než jiné RNA viry, přece jen se občas může vyskytnout výrazně infekčnější varianta (což se opakovaně stalo), nebo varianta, která vyvolá těžší průběh onemocnění (prozatím nebylo pozorováno). Oproti tomu se již vyskytly mutace, které by mohly být necitlivé vůči dosavadním vakcínám.

Jedním z mnoha zajímavých rysů covidové infekce je, že jsou vůči ní málo náchylné malé děti, mladší zhruba osmi let. Je to zřejmě tím, že množství kritického ACE2, na který se virus váže, je na buňkách sliznic dýchacího traktu mnohem nižší než u dospělých. Malé děti tak pravděpodobně nepředstavují vážnější problém pro šíření epidemie.

Základním předpokladem pro zvládání epidemie je vyhledávání infikovaných jedinců intenzivním testováním na přítomnost viru. V současnosti se používají dvě metody.

V první řadě to jsou citlivé varianty polymerázové řetězové reakce (PCR), které detekují přítomnost virové RNA. Druhá, trochu méně citlivá, takzvaná antigenní metoda odhaluje přítomnost celých virů, respektive jejich povrchových proteinů. Jsem přesvědčen, že kvalitní antigenní testy jsou možná lepší než ty citlivější, založené na PCR.

Uvádí se, že antigenní testy zachytí jen 70 procent případů ve srovnání s PCR, je ale velmi pravděpodobné, že většina z rozdílových 30 procent připadá na vzorky, které neobsahují aktivní virus, ale jen jeho neinfekční pozůstatky, které u vyléčených lidí mohou přetrvávat jeden až dva týdny a velmi citlivá detekční metoda PCR je ještě zachycuje. Takoví lidé už většinou nepředstavují téměř žádné riziko šíření choroby a zůstávají v karanténě zbytečně.

(Pokračování)

K tomu ode mě:

Jedno z nejsrozumitelnějších porovnání předností a problémů antigenních a PCR testů. Prostě je dobré si přečíst celý Hořejšího článek a místo různých fejk-vidí vypočítaných na manipulaci s lidmi doporučit jeho přečtení i ostatním.

Důležité je i to, jak přehledně a poměrně vyčerpávajícím způsobem Hořejší vyjmenovává to, co o viru ještě nevíme.

K tomu bych dodal za sebe: Víme, že virus na jedné straně mutuje velmi rychle (ale jsou to mikromutace, které zpravidla výrazně nemění jeho chování), na druhé straně je velmi stabilní (mutace se chovají téměř stejně, teprve v poslední době jsme schopni zaznamenat určité změny v chování některých mutací (britská, brazilská). Osobně se domnívám, že některé mutace mají oscilující podobu – probíhají v určitých cyklech a navracejí se do původního stavu. Virus jimi reaguje na vnější podmínky, mj. na to, jak se k němu chová imunitní systém. Proto se také objevují fáze zklidnění (dlouhodobá tendence vyplývající z evolučně stabilní strategie) a fáze zrychlení (obrana evolučně stabilní strategie). Důležité je chování celého portfolia nákazy v určité lokalitě. A o tom zatím téměř nic nevíme.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály z diskuse:

Nové technologické trendy v budoucnosti a rok 2020 z hlediska vítězů a poražených/1

Jedním ze čtyř hlavních řečníků na workshopu byl prognostik Bohumír Štědroň. Ve svém vystoupení prezentoval několik materiálů, jichž byl autorem či inspirátorem. Uveřejňuji je paralelně na několik pokračování, vkládám i myšlenky, které zazněly přímo na konferenci. Od svého textu odlišuji fialovou barvou:

Nové technologické trendy v budoucnosti - 1. část:

Globalizace Má Kyvadlový průběh

v současnosti se jednotlivé země "Emancipují", aby POZDĚJI v budoucnosti byly MNOHEM více integrovány.

*       Dynamika v rámci zemí

*       Dynamika mezi zeměmi

*       Dlouhodobé a krátkodobé kompromisy

Komentář ze záznamu: Zpravodajské služby pro amerického prezidenta (tehdy Trumpa) - tři scénáře: Ostrovy, orbity, komunity. Ukazuje se, že kovidová krize naplňuje scénář "ostrovy".

*       Restrukturalizace globální ekonomiky

*       Politická nestabilita (např. Turecko)

*       Nároky na hospodářskou a fyzickou bezpečnost

*       Vzestup nerovnosti

*       Rozšiřování technologií

*       Oddělování států od globálního světa

*       Napětí mezi velkými mocnostmi (obrat mezi USA a Ruskem vzrostl o 8 %)

*       Rostoucí nacionalismus

*       Rozmazání rozdílu mezi mírem a válkou

*       Zapojování systémů umělé inteligence

*       Zpochybňování budoucnosti státní správy (nástup nacionalismu, např. odtržení Irska od Británie)

*       Zapojení společností do soukromého života (čtení myšlenek, kontrola zdravotního stavu)

*       Klíčovým zdrojem vlivu se stává schopnost ovládat informace (projevila se velká kreativita českých firem – oblast umělé inteligence)

*       Zapojování veřejnosti do politik – kolektivní rozhodování

*       kyvadlový pohyb (Brexit Jindřicha VIII.)

*       ostrovy nástup (iracionálního) nacionalismu (konflikt mezi Jižní Koreou a Japonskem,

*       komunity (elektrikář na FTVS, selhání Internetu, Amazon, lokální měny, nakupování, nákupní chování a marketing v místě prodeje (in-store marketing)

*       orbity (dlouhodobý trend nic nového, platí i pro velké firmy ) - území pod správou OSN, pracovní příležitosti pro migranty, selhání Interpolu

(Pokračování)

Vybraní vítězové a poražení 2020 – 1. část

Úvod

Rok 2020 lze shrnout jedním pojmem a to COVID-19. Tato pandemická nemoc, která ovlivnila život veškerých obyvatel této planety, se začala šířit na přelomu ledna a února, ovšem tato fáze nebyla natolik nebezpečná, jako ta fáze, se kterou se potýkáme v současné době. Každá vláda se s touto nemocí vyrovnávala jinak, jelikož každý stát měl vlastní regule a opatření, které měly pomoct k zastavení této infekce.

Například v České republice proběhly dvě vlny, první byla mírnější a ne tolik drastická jako ta druhá vlna, která probíhá v nynějších dnech. Vláda České republiky podniká razantní kroky proti tomuto viru, přičemž ten nejhlavnější bod jejich opatření je uzavření všech služeb, což velmi ovlivňuje národní ekonomiku. Mezi další opatření, které vláda používá, je nošení roušek v obchodech, ale částečně už i venku (kromě procházek v přírodě při rozestupu 2 metry), dále zakázala noční vycházení od 21:00 do 4:59 či nařízení distanční výuky na všech stupních základních škol. Zavřené jsou ovšem i střední a vysoké školy. Sejít se můžou maximálně 2 lidé, což se netýká rodinných příslušníků.

Nyní už se dostáváme k tématu této práce, což jsou "Vítězové a poražení 2020". Lze konstatovat, že jako občan jsme poražení všichni, protože každý z nás něco v tomto roce ztratil z důvodu této nemoci a opatření, které mají zastavit její hromadné šíření. Mnoho lidí v důsledku těchto regulí ztratilo zaměstnání, což je přivedlo do finanční tísně a přežívají ze dne na den. Ovšem boj o přežití vedou i firmy a podnikatelé, jelikož tato nemoc zastavila jejich činnost a jejich příjem je nulový. Další ztrátou je i možnost volnočasových aktivit, jelikož sportovní centra, kina či festivaly a veletrhy jsou uzavřené a lidé nemají možnost na strávení volného času se svými přáteli. Na druhou stranu jsou i v této době vítězové, kteří díky nemoci COVID-19 vydělali spoustu peněz a stali se z nich velcí hráči na trhu. Patří sem například farmaceutické firmy, velkoobchody či webové stránky a sociální sítě. V následující kapitole se zaměřím na vítěze tohoto roku.

Vítězové 2020

V této části budou rozebráni vítězové tohoto roku, kteří na pandemii koronaviru vydělali a stali se nedílnou součástí běžného života téměř každého z nás. Je důležité si zprvu uvědomit, že průběh pandemie je v každé zemi rozdílný, tudíž i vliv na ekonomiku je vždy jiný. První možností, kterou lze zjistit, kdo jsou vítězové tohoto roku, je porovnání firem dle jejich dosavadního zisku, ovšem to úplně nereflektuje, zda jsou vítězové nebo ne, jelikož například ropné společnosti i přes jejich obrovské ztráty způsobené koronavirem mají obrovské zisky, které jen tak žádná firma nemá.

Ovšem v této práci se setkáme s vítězi roku 2020, kteří se díky pandemii vyšvihli na přední místa nejrychleji rostoucích firem a stávají se celosvětově známými značkami. V důsledku pandemické nemoci COVID-19 se lidé museli seznámit s novými technologiemi, které zásadně ovlivnily jejich každodenní život. Zároveň museli začít dodržovat nařízení vlád, což pro ně bylo opět něco nového a neznámého.

Velkým zásahem do života občanů bylo nařízení nošení roušek při cestě na nákup, v práci či v hromadné dopravě. Tato opatření upozadila typicky nejsilnější a nejvýdělečnější podniky a do popředí se dostali méně známé firmy.

Jelikož mnoho států zavedlo tzv. lockdown, což velmi zkráceně znamenalo zákaz vycházení (povoleno jen chození na nákup a do práce), tak se rodiny přestaly stýkat se známými a musely se nějak zabavit doma. Zároveň to i znamenalo uzavření škol, které přešly na distanční výuku.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)