Radimvalencik | COVI-kávička 3.2. ČR +9057 USA +114703. Co dál?

Česká republika:   +9057 nových případů. Hodně, ale o chlup méně než minulý týden.

USA +114703  nových případů.Zklidnění pokračuje.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

16643 :  23337

Francie zase a o hodně "poráží" Rusko v počtu nových případů. Rusko rekordně malý počet nových případů.

Británie přes 16 tisíc, velmi dobrý výsledek. Izrael přes 7 tisíc, to je také stále hodně.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: worldometers.info/...

Jak to vidím

Aktuální a důležité: Izrael a očkování

novinky.cz/...

Nejlepší přehledový článek o epidemii/2

Z pera Václava Hořejšího (dlouholetého šéfa Ústavu molekulární genetiky a profesora imunologie) vzešel dosud nejlepší přehledový článek o epidemii. Uveřejnila jej Česká pozice, zde:

ceskapozice.lidovky.cz/...

Příspěvek je informačně (i osvětově) cenný, přestože vychází ze "starého paradigmatu" (nepočítá s autonomním chováním viru, jeho přechodem mezi fází zklidnění a zrychlení). Bez pochopení této skutečnosti a promítnutím důsledků do taktiky a strategie zklidnění viru se nepodaří dosáhnout trvalých přijatelných podmínek koexistence s virem. Podrobněji k poznámkám k některým částem.

Text Václava Hořejšího odlišuji od svého textu fialovou barvou, nejdůležitější zvýrazňuji:

Koronavirová pandemie vyvolává nové otázky. Vakcinace by měla pomoci – 2. část

Václav Hořejší

Kolektivní imunita

U dosud schválených vakcín se nedoporučuje jejich aplikace u dětí mladších 18 nebo 16 let. Není to tím, že by pro ně vakcinace byla nebezpečná, ale proto, že dosavadní klinické studie byly prováděny jen na dospělých. Testy na dětech teprve probíhají a je prakticky jisté, že budou úspěšné. Je však třeba počítat s tím, že účinnost vakcín je nižší u starých lidí, kteří mají ve srovnání s mladými oslabený imunitní systém – u vakcinace proti chřipce činí tento rozdíl

Proto je velmi důležité, aby byla proočkovaná téměř celá populace, tedy i mladí, u kterých tato choroba bývá relativně mírná a úmrtí je málo. Ideálem je totiž kolektivní imunita, stav, kdy ve vysoce proočkované populaci má virus jen minimální šanci najít nechráněnou oběť. V takové situaci jsou dobře chráněni i ti, u nichž vakcinace "nezabrala". Tím, že se dáme očkovat, chráníme nejen sebe, ale altruisticky i ty, kteří buď očkováni být nemohli, nebo v jejich případě nebylo úspěšné.

Podle zjednodušených modelů by při 90procentní účinnosti ke kolektivní imunitě, a tím zásadnímu zbrzdění epidemie měla stačit přibližně 60 až 70procentní proočkovanost; při 75procentní účinnosti nejméně 80procentní proočkovanost. Ale i nižší hodnoty by výrazně pomohly snížit počet hospitalizací, těžkých průběhů a úmrtí. Jsem proto přesvědčen, že očkování proti covid-19 by mělo být buď povinné, nebo sice dobrovolné, ale pozitivně motivované nějakou formou odměny či výhody oproti těm, kteří se očkovat nedají.

Doufám, že 60 procent populace bude naočkováno v létě. Pokud by v tomto počtu byla zahrnuta velká většina lidí z rizikových skupin (staří, chronicky nemocní, zdravotníci), velmi by to ulehčilo nemocnicím, neboť by odpadla velká většina těžších případů vyžadujících hospitalizaci. A i kontakty lidí by byly mnohem méně rizikové. Při takové úrovni bychom asi byli na hranici kýžené kolektivní imunity – a epidemie téměř zažehnaná.

Dlouhý covid

Situaci může značně zkomplikovat rychlé rozšíření mutantních forem viru vyznačujících se vyšší infekčností. Například v Anglii už jedna taková, více než o polovinu nakažlivější varianta převládla. To by znamenalo, že k dosažení kolektivní imunity by bylo třeba ještě vyšší proočkovanosti. K vakcinaci mladých a zdravých lidí existuje i další závažný důvod. Ukazuje se totiž, že komplikací mají po prodělání nemoci mnohem víc, než se původně myslelo.

Mezi deseti až dvaceti (možná dokonce více) procenty mladých zdravých lidí, kteří neměli vážné příznaky, trpí takzvaným dlouhým covidem a pociťují ještě nejméně dva až tři měsíce následné potíže. Někteří se nemohou zhluboka nadechnout, jiní mají problémy s kardiovaskulárním systémem či trpí chronickou těžkou únavou nebo ztrátou čichu a chuti.

Někteří lidé (mezi nimi bohužel i lékaři) se domnívají, že řešením by bylo umožnit takzvané přirozené promoření populace – tedy nebránit viru v infikování většiny zdravých a relativně mladých lidí, u kterých má nemoc mírný průběh, a ochránit pouze rizikové skupiny.

To je naprosto nerealistické, protože rizikových jsou u nás asi tři miliony lidí. To bychom pro ně museli vybudovat internační tábory, ve kterých bychom je drželi v izolaci, dokud by se nepromořili ti ostatní. "Řešením" by bylo i to, že bychom nedělali žádná nebo jen minimální protiepidemická opatření, a smířili se s tím, že by pět až deset procent z rizikových skupin (tedy více než 100 tisíc lidí) zemřelo...

(Pokračování)

K tomu ode mě:

Zde se "staré paradigma" v uvažování V. Hořejšího projevuje nejzřetelněji. Snění o promoření místo cesty ke koexistenci se zklidněným virem, která zde byla po tisíciletí. Přitom stačí tak málo: Pochopit logiku chování viru a podpořit jeho přirozenou tendenci ke zklidnění.

Riziko je, že vzniknou "nezklidnitelné mutace". Zatím se ale ukazuje, že virus má svá "tabu", která si hlídá. Má za sebou dlouhou historii cesty k evolučně stabilní strategii a její ochraně.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: radimvalencik.pise.cz/...

Postupně uveřejňuji materiály z diskuse. Jako první zařazuji na pokračování vystoupení jednoho z hlavních řečníků, Ing. Jaroslava Šulce, který se v důsledku selhání techniky nemohl připojit. Od svého textu odlišuji jako vždy fialovou barvou:

TEZE VYSTOUPENĺ JAROSLAV ŠULC/4

8. Jak se změní role vědy?

- Nechá se diskreditovat nekvalifikovanými úřednickými přístupy spojenými s podléháním lobby a příležitostným přiživováním se na přerozdělovací moci, nebo dokáže využít možností interdisciplinárního přístupu a s tím spojené nezbytné spolupráce při komplexním řešení problémů a obnovit svoji autoritu?

- Dojde ke vzniku nových teorií, paradigmat a disciplín?

- Podaří se lépe odpovědět na otázku, jaká je evolučně stabilní strategie druhu "homo sapiens sapiens" v podmínkách globalizace a současné technologické vybavenosti?

Nějakou dobu ve svém čtyřiceti pětiletém profesním životě jsem pracoval ve výzkumu a pořád mu fandím. Ještě docela nedávno jsem měl dokonce možnost pracovat pod vedením pana profesora Vladimíra Maříka v Akademickém poradním výboru. Ten byl ustanoven vládou ve snaze urychlit přechod této země do čtvrté průmyslové revoluce – toho rychlíku první poloviny 21. století. Také tam či v dalších týmech jsem poznal spoustu skutečných vědců hodných toho označení.

Potíž vidím jinde, než primárně ve vědecké obci: vědci jsou taková zvláštní dvounohá odrůda "obtížného hmyzu", která v poměrně krátkých intervalech přichází s novými, často i hodně převratnými nápady. Ty prakticky vždy vyžadují vyjet ze zaběhlých kolejí a vydat se na neprobádanou trať. S rizikem karambolu. Často i drahého. Navíc je pro vědeckou frontu naprosto typické, že ve většině oborů platí to, co hořce my laici často konstatujeme u doktorů práv: Dva právníci, aspoň tři silná právní stanoviska k témuž.

Takže se moc nedivím ani nerozhodnosti mnoha politiků – kterému z houfu expertů vlastně mají vlastně naslouchat, ani sílícímu koncertu nejrůznějších šarlatánů a vykuků, kteří vycítili šanci se dostat před kameru či mikrofon. O chytlavosti nejrůznějších konspiračních teorií a fake news v dnešní znejistěné době a vyplašenosti psychicky málo odolných jedinců ani nemluvě. Solidní vědci v téhle "konkurenci" moc šancí se uplatnit nemají. Dovolte, abych se obešel bez příkladů, byť skandalizace jistého senátora – v "civilu" profesora medicíny se specializací na nádorová onemocnění – jen kvůli jeho jarnímu odvážnému varování, abychom si absolutní preferencí pacientů s Covid-19 co se týče nemocniční péče snad nezadělávali na bumerangový efekt v důsledku takto násilně vyvolané morbidity u pacientů s jinými nemocemi je naprosto děsivá. Jak ukazují dosavadní data, měl naprostou pravdu. Odhaduji, že do konce roku 2020 mohlo zemřít cca 129 až 130 tisíc osob, což je o cca 21 tisíc více než průměr 2015 - 2019, tj. cca 20 % navýšení. Seriál diletantství a populismu vykonal své zhoubné, přímo morbidní dílo, másla na hlavě je všude dost. Ale počkejme na analýzu příčin skonů, za kolik mrtvých může Covid-19 a jaké jsou jeho kolaterální škody.

9. Podaří se vytvořit sdílenou perspektivní a realistickou vizi překonání současných problémů a nikoli setrvačného budoucího vývoje, která vytlačí snahu současné globální moci zneužít situace nastolení "nového světového pořádku", "konečnému řešení" v podobě zničení všech atributů toho, co dělá člověka člověkem?
Patřím sice mezi zanedbatelné promile optimistů, ale globální ofenzíva přímých i nepřímých exponentů vojensko průmyslového komplexu (i toho českého) – viz naprosto stupidní a nekvalifikovaná kampaň ohledně hodně symbolické desetimiliardové částky uloupnuté z nesmyslně nafouknutého českého vojenské rozpočtu v této krizové době a moudře přesunuté do rozpočtové rezervy – mne v mém optimismu docela sráží ke střízlivosti.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

ft.com/...

ourworldindata.org/...

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

onemocneni-aktualne.mzcr./...

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)