COVI-kávička 2.2. ČR +7117 USA +125454. Co dál?

Česká republika:   +7117  nových případů. Podle očekávání začala další fáze zrychlení.

USA +125454  nových případů. Pokračuje trend zklidňování.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Francie výrazný pokles, Rusko malý, ale setrvalý.

Británie přes 18tisíc, nadějný výsledek.

Izrael téměř 9 tisíc, to je na úroveň proočkovanosti druhou dávkou víc než dost.

Celosvětově určitý pokles.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Nejlepší přehledový článek o epidemii/1

Z pera Václava Hořejšího (dlouholetého šéfa Ústavu molekulární genetiky a profesora imunologie) vzešel dosud nejlepší přehledový článek o epidemii. Uveřejnila jej Česká pozice, zde:

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/koronavirova-pandemie-vyvolava-nove-otazky-vakcinace-by-mela-pomoci.A210130_000053_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Příspěvek je informačně (i osvětově) cenný, přestože vychází ze "starého paradigmatu" (nepočítá s autonomním chováním viru, jeho přechodem mezi fází zklidnění a zrychlení). Bez pochopení této skutečnosti a promítnutím důsledků do taktiky a strategie zklidnění viru se nepodaří dosáhnout trvalých přijatelných podmínek koexistence s virem. Podrobněji k poznámkám k některým částem.

Text Václava Hořejšího odlišuji od svého textu fialovou barvou, nejdůležitější zvýrazňuji:

Koronavirová pandemie vyvolává nové otázky. Vakcinace by měla pomoci – 1. část

Václav Hořejší

Uplynulý půlrok přinesl mnoho hořkých zkušeností. Oproti jarnímu úspěchu reagovala na podzim vláda opožděně a váhavě, proto se epidemie vymkla kontrole. Výsledkem byla vlna s vrcholem na začátku listopadu, kterou životem zaplatilo okolo deseti tisíc lidí. Situace se opakovala před Vánocemi – protiepidemická opatření byla uvolněna, aby si lidé mohli před svátky nakoupit a trochu se i poveselit. Výsledek je tragický. Zdá se, že se vláda smířila s tím, že se letos státnímu rozpočtu uleví o několik desítek tisíc důchodců...

Opozice se chová naprosto nezodpovědně, když odmítá schvalovat i pouhé prodloužení nouzového stavu. Velkým zklamáním byly též postoje některých mediálně známých lékařů a ekonomů, kteří toto onemocnění opakovaně zlehčovali, ovlivnili rozhodování politiků a nesou značnou část zodpovědnosti za to, co se stalo. Krize ukazuje, jak na tom z odborného i občanského a lidského hlediska kdo je. Zkrátka, kdo je a kdo není ochoten podstoupit určitá omezení v zájmu svých ohrožených bližních.

Tvorba protilátek

Je tu ovšem i něco velmi pozitivního – začalo se s očkováním. Smyslem vakcinace je vyvolat v organismu tvorbu protilátek vážících se na virus, a tím mu bránit v infikování buněk. Důležité je i vyvolání takzvané buněčné imunity založené především na buňkách zvaných T lymfocyty. Ty ničí infikované buňky, aby se nestaly zdrojem šíření infekce, a pomáhají jiným buňkám imunitního systému v jejích obranných funkcích.

Účinnost očkování proti takzvaným dětským nemocem (například spalničky, příušnice, zarděnky, černý kašel, záškrt), tetanu, poliomyelitidě, hepatitidě B či klíšťové encefalitidě je více než 95 procent, u chřipky je to obvykle jen 40 až 70 procent, v některých sezonách i méně než 30 procent. Velmi nízká je účinnost očkování proti tuberkulóze. Doposud se nepodařilo vyvinout účinnou vakcínu například proti HIV (virus způsobující AIDS), malárii a několika dalším onemocněním.

Důležité také je, jak dlouho po očkování imunita vydrží – u uvedených chorob většinou několik desítek let, ale třeba u cholery jen zhruba rok až dva (u dětí jen půl roku). Účinnost doposud vyvinutých vakcín proti covidu-19 je překvapivě vysoká, což je zřejmě dáno velkým technickým pokrokem v jejich vývoji. Jak ty tak často skloňované protilátky fungují? Jsou to poměrně velké bílkovinné molekuly (zvané též imunoglobuliny), které většinou mají tvar písmene Y.

Na koncích těchto dvou "ručiček" mají specifická vazebná místa, která se navazují na povrchové molekuly mikroorganismů nebo na jejich produkty (například mikrobiální toxiny). Nejdůležitější jsou ty, jež se navazují na kritická místa, pomocí nichž se mikroorganismy zachycují na povrchu buněk. To pak mikroorganismu zabrání zahájit infekci. Jiné protilátky, jež se vážou na méně důležitá místa na povrchu mikroorganismu, jsou také užitečné.

Velmi mírné komplikace

Takové protilátkami obalené bakterie či viry jsou mnohem lépe rozpoznávané, pohlcované a posléze strávené "žravými" buňkami (fagocyty). V médiích se občas setkávám se slovem "sérum" jako synonymem pro vakcínu. To je špatně – vakcíny nemají s krevním sérem nic společného. Tento zmatek zřejmě vznikl, protože před více než sto lety, kdy vznikaly první vakcíny, a neexistovala antibiotika, se široce používala takzvaná séroterapie.

Při této léčebné metodě se pacientům například se záškrtem, tetanem nebo se vzteklinou injikovalo sérum zvířat (typicky koní) imunizovaných příslušnými inaktivovanými purifikovanými mikrobiálními toxiny. Takové sérum obsahovalo koňské protilátky "neutralizující" tyto toxiny. Tato takzvaná pasivní imunizace se dodnes používá například při léčbě pacientů uštknutých jedovatými hady.

Při sérové terapii (pasivní imunizaci) pacient dostává již hotové protilátky, kdežto při vakcinaci (aktivní imunizaci) se do organismu vpravují (injekčně, ale někdy ústy nebo nosním sprejem) inaktivované mikroorganismy či jejich části, které v těle vyvolají tvorbu ochranných protilátek. Vznikají i pochybnosti, je-li imunita vyvolaná vakcinací stejně efektivní jako ta vyvolaná proděláním choroby covid-19. Dokonce někteří lékaři věří zjednodušenému učebnicovému tvrzení, že nejlepší ochranu poskytuje prodělání nemoci.

Je však známá řada virů, u nichž toto pravidlo neplatí. Může tomu tak být i u viru SARS-CoV-2, který (podobně jako řada jiných virů) umí oslabovat některé složky imunitního systému. Dává tedy smysl, aby i lidé, kteří covid-19 prodělali, očkováni byli – mohou si tak téměř bez rizika zvýšit imunitu vůči opakované infekci. Nejasnosti panují i o tom, co jsou kontraindikace očkování proti covidu19: zda třeba hrozí nebezpečí lidem s autoimunitními chorobami, imunodeficiencemi nebo těm, kteří užívají léky na poruchy srážlivosti krve.

V první řadě je třeba říct, že komplikace očkování jsou v drtivé většině jen velmi mírné – slabě bolestivé místo vpichu, někdy maximálně 24 hodin trochu zvýšená teplota, krátkodobé bolení hlavy nebo únava. Jedinou kontraindikací je silná alergická (anafylaktická) reakce na některé předchozí očkování. Ani to nemusí být problém, protože dnešní vakcíny s velkou pravděpodobností neobsahují stejné látky jako ty, které dřívější reakce vyvolaly. I alergickou reakci umějí lékaři potlačit, pokud nastane.

(Pokračování)

K tomu ode mě:

Jako osvěta skvělé. Jen dvě poznámky:

- Vakcinace nevyřeší vše, logika chování viru je dost odlišná od jiných. (To se ukazuje již nyní, že účinnost není takové, jaká se očekávala či propagovala, na čase je zpracovat plán B, tj. dalších "ne vakcinačních" opatření.)

- Zcela zásadní je rozkódovat epidemii z hlediska fází zrychlení a zklidnění. To bude nyní obtížnější, protože u nás působí velmi široké spektrum mikromutací.

Mj. vláda udělala nejen chybu pozdní reakce, ale i chybu nepodpoření viru ve fázi jeho zklidnění. To bude do budoucna naprosto zásadní.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály z diskuse. Jako první zařazuji na pokračování vystoupení jednoho z hlavních řečníků, Ing. Jaroslava Šulce, který se v důsledku selhání techniky nemohl připojit. Od svého textu odlišuji jako vždy fialovou barvou:

TEZE VYSTOUPENĺ JAROSLAV ŠULC/3

5. Budou dále narůstat animozity mezi obyvatelstvem ve vztahu k různým otázkám (včetně postoje k epidemii a roli vlád či nadnárodních struktur), nebo v některých zemích převládne tendence k sounáležitosti ("všichni jsme na stejné lodi")?

Netuším, nemám potřebná sociologická data, ale z toho, co kolem sebe vidím (a to záměrně nesleduji veřejnoprávní média z důvody preventivní péče o své duševní zdraví), si nedělám velké iluze. V každé době je v každé zemi dostatečné množství magorů a za krize početně bobtnají, roste jejich psychická labilita, mesiášství a následně narůstá agresivita. Hodně však záleží jak na zbabělosti vlády, která se bojí jim tvrdě čelit ze strachu, že bude obviněna z totalitních policejních praktik, tak na prostoru, který jim dávají média. Nejen bulvární – to je jejich žírné pole působnosti a cesta k vyšší sledovanosti a tržeb z reklam, ale bohužel i média veřejnoprávní. Ta totálně selhala, což si tu a tam letmo ověřuji, když omylem zmáčknu nepravý kanál – třeba  ČT24.

6. K jakým změnám dojde z hlediska jednotlivých sektorů a jejich výkonů (zaniknou či omezení se některé či naopak objeví či posílí některé nové, např. spojené s rolí pracovních, poznávacích, vzdělávacích, výchovných, zábavných, rodinných apod. styků zdokonalovanými online formami)?

Zatím je brzy na vyhodnocení třeba home office, či distanční výuky. Ve školství neznáme ani komparativní změny v míře osvojení si potřebného množství učební látky na různém stupni školské soustavy. Děti a studenti spadli do experimentu, na který nebyl nikdo připraven, ani vyučující, ani vyučovaní. Nebylo přitom kam uhnout. Jako původní profesí kantor vím, jak je ta naše parta konzervativní, jak nerada přijímá novoty. Už za ministra Kahudy se říkávalo, že vůbec nejhůře vzdělavatelní jsou učitelé. Jsem opravdu zvědavý, jestli to byly měsíce s převažujícími ztrátami či naopak benefity. Snad se to brzy dovíme. Ale dva závěry jsem si pro sebe udělal:

Jednak koronakrize a omezení všech klasické školní výuky přineslo šanci otestovat celou jednu generaci dětí a mládeže v jejich schopnosti se adaptovat na nečekaně zhoršené podmínky a ověřit si tak u jednotlivců možnosti přizpůsobení se. A vyzdvihnout a preferovat ty, kteří se adaptovali na tu mizérii nejlépe. Zdá se, že nikdo nemá na tuto selekci odvahu – všeobecně se snižuje i tak nízká laťka požadavků, podívejte se na kapitulantství kolem maturit. Ten diktát průměrnosti a podprůměrnosti jako nová norma mne opravdu děsí.

Jednak vím, že – pojem digitalizace – už pro mnoho lidí (a to nemluvím jen o školství) není tak vzdáleně abstraktní, jako byl vloni touto dobou. Jakoby deu ex machina nechtěně zaúřadoval a postrčil nás ke čtvrté průmyslové revoluci rázným kopancem. Technika tu byla, jen se jí zmocnit.

7. Jaké dopady bude mít role vlád při zvládání (nezvládání, využívání či zneužívání) epidemie v jednotlivých zemích a nadnárodních strukturách na důvěru občanů v politické reprezentace a mainstreamová media?

- Uchovají se stávající formy manipulace s veřejným míněním, posílí se či naopak ztratí svoji účinnost?

- V jaké míře dojde ke zneužití omezení osobních svobod, bude trvalé, nebo dojde k návratu k situaci, kdy občané mohou projevit svoji vůli?

Jsem jen obyčejný makroekonom. A nikdo z posluchačů nemusí být zvědavý na moje nejspíše zcestné dojmy, rád si poslechnu třeba Petra Hampla či pana Campbella.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)