COVI-kávička 1.2. ČR +2540 USA +107816. Co dál?

Česká republika:   +2540  nových případů. Zdánlivě málo, ovšem o něco málo víc než minulý týden. Patrně ovšem dáno i větším počtem testů.

USA +107816nových případů.Rekordní pokles, v návaznosti na trend z předcházejících dnů velmi povzbuzující.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Francie těsně před Ruskem v počtu nových případů. Už delší dobu.

Británie přes 21 tisíc, poměrně příznivý výsledek, v celkovém počtu případů těsně za Ruskem.

Izrael přes 4tisíce, pokud trend bude pokračovat, je to příznivý výsledek.

Portugalsko téměř 10 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Názor na FB, který zaujal

Podle některých příliš skeptický, podle jiných realistický.

Václav Dejčmar

Někdo by to konečně měl národu říct natvrdo: Boj s koronavirem bude u nás trvat ještě roky. Klidně další 2 nebo 3. Řídit epidemii nedokážeme, poslouchat vědce v rámci exekutivy nechceme, pravidla nedodržujeme, rychle očkovat neumíme. A až jednou konečně naočkujeme dostatečný počet lidí, budou už dávno existovat nové mutace viru se schopností staré vakcíny/protilátky obejít, takže se vše rozjede nanovo podobně jako v brazilském Manaus, kde ani 76% promoření populace na podzim nezabránilo další mohutné vlně nakažených dnes. Prostě konec falešných nadějí, nečeká nás žádné rychlé světlo na konci tunelu kromě občasného rozvolňování v létě. Navíc na rozdíl od Asie, kde od začátku neexistuje jiný (mimochodem jediný správný) scénář, než vir za každou cenu nekompromisně vyhladit a nepustit mezi populaci, nemá u nás s ohromným počtem nad-úmrtí a neoficiální strategií promoření vlastně moc obyvatel problém. Viděl snad někdo demonstraci proti vládě, která svým chaosem a nekompetencí zabíjí? Ne, mnohem víc Čechům vadí omezování svobod. Co to znamená? Není vyhnutí, než si tento stav přiznat a naučit se v "novém normálu" PŘEžít. Velkou šanci bude mít na podzim takové politické uskupení, které pochopí, že v nouzovém stavu, kde je vše kompletně uzavřeno, nelze existovat věčně, a nabídne nějakou srozumitelnou dlouhodobou alternativu. Tj. kadeřníci se štíty a respirátory, restaurace a obchody s omezením kapacity, prostě dlouhodobý soubor stabilních pravidel pro každý byznys v době korony. Na druhou stranu se na podzim konečně začne dobrovolně chránit i většina obyvatel sama, nezávisle na regulacích státu, protože v té době bude znát prakticky každý někoho, kdo s koronavirem umřel nebo "to" dostal vícekrát. Vzhledem k neschopnosti společnosti vir vymýtit je však bohužel ve všech variantách budoucnost země spojena se zkracováním doby dožití, obecným omezením dostupnosti zdravotních služeb, částečným rozpadem vzdělávacího systému, nárůstem chudoby a tedy - v mnoha ohledech - s pomalým přibližováním k životním standardům třetího světa. (Pozn.: Velmi rád bych se mýlil. Ale co by se muselo stát, aby tomu tak bylo?)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály z diskuse. Jako první zařazuji na pokračování vystoupení jednoho z hlavních řečníků, Ing. Jaroslava Šulce, který se v důsledku selhání techniky nemohl připojit. Od svého textu odlišuji jako vždy fialovou barvou:

TEZE VYSTOUPENĺ JAROSLAV ŠULC/2

Na otázku "Zda do postkovidové doby vstoupí všechny země víceméně současně a zda bude mít globální rozměr?" odpovídám po každé jinak: V první případě ne – přece již nyní se zdá, že třeba Čína je z toho venku, ve druhém případě ano.

Když byla druhá fáze - kovidová jasně globální, pak nevidím důvod, aby nebyla globální také fáze třetí – postkovidová.

Jak bude třetí fáze ale přesně vypadat, je ve hvězdách. Nicméně když sleduji mocenskou šarádu kolem Pfizeru, BioNTech, Sinopharmu, Sputniku V, či dalších přípravků, tak už to nevidím jen jako klasickou hnusnou rvačku mých "milovaných" farmaceutických firem o miliardy euro či dolarů, ale jako další odnož nevyhlášené války globálních a regionálních mocností včetně trapně servilního paběrkování těch málo významných zemí, jako třeba naší republiky. Po těch starších odnožích studené, hybridní, elektronické je tu nově i odnož vakcinační války jako poslední varianta geopolitického střetu. Tentokrát už i s hromadami mrtvol. Vzhledem k nákladům vakcinační ochrany a zvolené marketingové strategie farmaceutických gigantů jsou další statisíce mrtvých na obzoru, když se některým zemím či celým chudším regionům nepodaří si do vakcinačního rychlíku včas "koupit jízdenku", neboť virus nečeká. Dál nepřemýšlím, nemám politologické vzdělání, ptejme se u expertů.   

3. Dojde k omezení spotřeby (domácností) v některých směrech?

- Bude to v důsledku restrikcí, nebo poklesu příjmů velké části obyvatelstva?

- Bude to znamenat větší zchudnutí či zbídačení, nebo pozitivní alternativu vůči současnému konzumu zaměřenou na skutečné lidské hodnoty?

K omezení spotřeby už došlo a má výrazně diferencovanou podle struktury spotřebních zvyklostí celého spektra domácností co se týče poptávky a co se týče nabídky je rozdílné také podle oborů. Jen minimální dopady vidím u konzumu potravin a spotřebního zboží, ale výrazné to je u spotřeby produktů "industrie emocí". Ať už jde o návštěvy sportovních podniků – hraje se před prázdnými ochozy, či divadel a koncertů. Trpí celý sektor cestovného ruchu včetně restauračního stravování či cestování. Osobně si druhým rokem po sobě odpustím lyžovačku v Alpách.

U této otázky se však při "makro pohledu" netajím, že jsem původně odkojen oběma Kapitály. Jak tím "starým", napsaným zprvu Karlem Marxem, pak Bedřichem Engelsem a jeho tajemníkem Karlem Kautským v poslední třetině 19. století, kdy už se skutečné příčiny problému bohatství a jejího negativního zrcadla chudoby docela prokazatelně rýsovaly. A tím nově navazujícím z pera Francouze Thomase Pikettyho – Kapitál pro 21. století. Vyšlo to u nás před pár lety. Podle mého dochází k prolnutí dvou proudů:

a)     Dlouhodobě se globální společnost stále více polarizuje a tento proces je urychlen v posledních čtyřech dekádách, po triumfu neoliberalismu v ekonomické teorii i praxi. Do toho vpadly dvě velké krize, které diferenciační procesy urychlily – globální finanční krize odstartovaná zhroucením nemovitostního trhu v USA před cca 13 lety a

b)     vloni odstartovaná další – zatím krátkodobá – krize Covid-19. Sice původně krize zdravotnická, ale v důsledku zpřetrhání vazeb kvůli karanténám vedoucí k rychlému zhroucení dosud hodně vychvalované přednosti globalizace. Tedy jen krátkodobě výnosného vymísťování značného rozsahu výrob z vyspělých zemí tam, kde bylo možná nalézat komparativní úspory v nákladech, především mzdových a ekologických.  

Umím si představit, že druhý – covidový – faktor bude časem utlumen, neboť dosavadní extrémně vysoké náklady na zvládnutí koronakrize zvyšující veřejné dluhy zaplatí daňové poplatníci do deseti – patnácti let, možná i dříve. Nicméně dál bude působit faktor první, a možná ještě silněji, než dosud. Ziskový motiv je přece v genetické výbavě tržní ekonomiky. A změnit jej? Dobrovolně asi ne, a o válku nikdo nestojí. To by byl přece Endlosung.

Takže v odpovědi na podotázku zda to ...bude ... znamenat větší zchudnutí či zbídačení, nebo pozitivní alternativu vůči současnému konzumu zaměřenou na skutečné lidské hodnoty? mi i chatrné znalosti historie velí být spíše hodně skeptickým. Každá krize má přece ze své podstaty své vítěze a poražené a teď to není a nebude jinak.

4. Budou se s ekonomickými důsledky dopadu epidemie vyrovnávat všechny země v podstatě stejně, nebo se budou prosazovat i úspěšné snahy o nalezení alternativy vůči předkovidovému setrvačnému směřování?

Nevím, ale opět se nechávám inspirovat historií: každá krize přináší vedle rizika bankrotu i šanci v případě, že se najde skutečně inovativní řešení. V době Velké krize konce 20. let minulého století zlínský Baťa jen urychlil svou expanzi, zatímco zbytek ševcoviny šel v této republice ke dnu. Nebo - po skončení 2. světové války generál Marshall pochopil, že místo riskantního útlumu útlumu válkou nabobtnaného produkčního potenciálu USA se geniálně rozhodl iniciovat napumpování do zbídačené západní Evropy úvěrové peníze amerických bank. Za ty úvěry si tamní vlády zrekonstruovaly rozbité ekonomiky nákupem amerických přebytků – a byl tu byznys století s ohromujícími geopolitickými konotacemi – třeba zadržením hrozící expanze komunismu do západní Evropy, najmě Francie a Itálie.

Nenechejme se nyní zmást nepochybně upřímným pláčem hospodských, vlekařů či lidí z kulturní fronty, kteří se ocitli bez konzumentů a tržeb. Jako bývalý akademik můžu jen konstatovat, že v tržní ekonomice zvolili velmi neuvážlivě obor podnikání generující vysoké zisky jen v časech konjunktury, ale teď, v krizi poptávky, na ně dopadá tíha fatálně podceněného rizika. Škoda, že média místo těchto – jistě pravdivých nářků – neukazují mnohem častěji příběhy lidí a firem, které díky koronakrizi expandují – za všechny e-obchod. Tito lidé právě nyní vycítili jedinečnou šanci a zmocnili se ji.

Takže při pokusu o zobecnění: země, které mají mezi vrcholnými politiky a byznysmeny převahu těch se strategickým myšlením, s citem pro inovace, se schopností nalézat konsensus a v záloze pak potřebné prostředky, k tomu systematicky pěstované dobré mezistátní vztahy a smlouvy třeba i s tradičními konkurenty a protivníky, ti teď jistě půjdou kupředu ještě rychleji – a naopak. Koronakrize staré rozdíly – a napětí – jen prohloubí a zesílí.   

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)