Hledání nositele změny k lepšímu

Ještě jednou z připravované série

Připravuji zveřejnění vybraných podstatných pasáží vynikajícího komplexního pojednání Jaroslava Šulce "Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem"z časopisu Fórum sociální politiky se svými poznámkami.

Článek již vyšel v tištěné podobě, lze si ho zakoupit, po určité době bude ke stažení zde:

https://www.vupsv.cz/casopis/forum-socialni-politiky-6-2020/

Podrobný úvod jsem zveřejnil ve své "covi-kávičce" zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8761-covi-kavicka-25-12-cr-4363-usa-193030-co-dal.html

https://radimvalencik.pise.cz/8763-covi-kavicka-26-12-cr-2669-usa-99840-co-dal.html

Od 27. prosince začínám zveřejňovat na pokračování vybrané pasáže s mým komentářem. Následující text vznikl při přípravě čtvrté části. Myšlenku, kterou jsem do poznámek dal, považuji za tak důležitou, že ji zveřejňuji s předstihem. Od svého aktuálního textu ji odlišuji fialovou barvou:

Nastolení otázky "kdo bude tím jeho určujícím designátorem, a kdo obzvláště v českých specifických podmínkách? má zcela zásadní význam. Zejména, pokud je dáno do přímé souvislosti s poukazem na růst role vědy. Pokud totiž věda (interdisciplinární přístup orientující se na komplexní řešení problémů) nenajde svého realizátora ("designátora změn", tj. rozhodovatele změn), zůstane viset v prázdnotě nepoužitelnosti. Pak ovšem nejenže nevzroste její role, ale podstatným způsobem utrpí její společenská prestiž a vědu začnou z veřejného míněné vytlačovat různé formy iracionality. Toho jsme mj. svědky právě nyní.

K odpovědi na otázku realizátora výsledků vědy nestačí jen apel na rostoucí roli státu. Pokud selhává politický a institucionální systém, je nutné "kousnout do kyselého jablka" a začít řešit problém, jak a proč k tomu došlo, jak na vývoj situace reagovat. Pokud prezident ve vánočním projevu uvedl, že "jen hlupák opakuje stejnou chybu dvakrát, zatímco inteligent se dopouští zcela nových chyb", neměl to vztáhnout jen na část veřejnosti, ale i na vládu, která nyní opakuje stejnou chybu, jakou udělala už v říjnu, když nevyužila fázi částečného zklidnění viru a připsala to účinnosti svých opatření. Nyní otálením a změkčováním riskuje totéž. Pravdu má prezident ovšem v tom, když "s lítostí konstatuje, že opozice selhala". To je v demokratickém systému vždy projevem hluboké krize politického systému, protože řešením není ani prostá výměna vlády.

Příčin současného stavu je celá řada. Je to i výrazná intervence současné globální moci do dění u nás, pro kterou se otevřel prostor jednostrannou orientací našich zpravodajských služeb a využívání vlivových sítí vytvářených na bázi poskytování inside informací vybraným (snadno ovlivnitelným) osobám, O roli mediálního mainstreamu není nutné ani hovořit.

V této situaci bude velmi důležité to, jak lidé, kteří umí řemeslo poctivé vědy, dokážou překročit hranice oborové specializace a spolupracovat v oblasti komplexního řešení současných problémů. Nebude to jednoduché, protože i sféra vědy je kontaminována značným počtem konjunkturalistů, kteří jsou ochotní podílet se na zpracování a šíření různých fejků. Ale v naší zemi existují předpoklady k tomu, aby se poctivá věda a dobrá teorie nenechaly odstavit ani úřednickým přístupem, ani manipulátory.