COVI-kávička 9.12. ČR +5848 USA 208121. Co dál?

Česká republika:   +5848 nových případů. Téměř o 700 víc než před týdnem a nejvíce za uplynulé dva týdny. A to se ještě neprojevilo rozvolnění. Empirické potvrzení supersetrvačnosti epidemie, jev, který souvisí s logickou chování viru a se kterým je nutné počítat, až budeme chtít nirus zklidnit.

USA +208121nových případů a tomu odpovídajících téměř 3 tisíce mrtvých.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko i Francie srovnatelný výsledek a obě země nahraně.

Británie přes 12 tisíc, budeme sledovat, co udělá očkování. Německo přes 18, Turecko další nárůst na více než 33, Izrael zase přes tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Strašení, nebo varování a kdo zná logiku epidemie?

V sobotu 5. prosince jsem na své profilu uveřejnil (jako každý den) stav nových případů do 18.00 hodin. Z číselných řad lze totiž usoudit na logiku chování viru, tj. jak blízko je jeho evolučně stabilní strategii, tudíž, zda současná epidemie je supersetrvačná (za určitých podmínek dochází k uklidnění či zklidnění viru). Zde je celý text toho, co jsem napsal a ve stejné úpravě:

+1706 v sobotu do 18.00.

Minulý týden o čtyři míň.

To není nijaké zklidnění.

Viz: https://www.facebook.com/radim.valencik/posts/10215356716271652?comment_id=10215357290286002&reply_comment_id=10215360268080445¬if_id=1607253936910557¬if_t=feed_comment&ref=notif

V diskusi (pro mě z naprosto nepochopitelných důvodů) padly obvinění, že straším lidi, uvádím v autentické podobě:

(Kdo bude mít zájem, dohledá jména autorů těchto výroků.)

* Podle včerejšího vyjádření Ministerstva zdravotnictví stoupla o 100 procent chorobná úzkost a chybí psychiatři a terapeuti. Jste si pane docente vědom jak velký máte na tomto podíl!!! Dnes strašite jen trošku...jen o čtyři tzv. pozitivní.

* ano vystrašenost je hodně velká a další strašení pomáhá,často ne dobré věci...

* kdyby bylo extra navýšení počtu pozitivních, tak to chápu... Ale tohle je už vážně trapné...

(Uveřejňuji jen malou část výpadů, kdo si chce počít, jak vypadá stádní chován, může se na příslušné vlákno podívat.)

Na adresu těch, kteří mě obviňují z toho, že straším dodávám (a myslím to naprosto vážně): Schopnost rozlišit mezi STRAŠENĺM a VAROVÁNĺM patří mezi elementární racionální úkony; ten, kdo to nedokáže, neměl okázale demonstrovat svou omezenost.

Současně děkuji všem, kteří se proti osočování mé osoby postavili. Bylo jich naštěstí dost.

Celá záležitost však měla ještě jedno pokračování. Ráno před 8.00, když jsem připravoval pravidelnou ranní kávičku, bylo za celý den uveřejněno jen 1772 nových případů. To zjevně neodpovídalo výše uvedených číslům z 18.00 předcházejícího dne. Komentoval jsem to velmi zdrženlivě takto:

Česká republika: +1772 nových případů. O necelou tisícovku méně než minulý týden. Ale čísla moc neladí s výsledkem do 18.00 (+1706). Uvidíme, co se u toho zase vyklube.

Pak jsem na stránkách CIVID_19philosphy uveřejnil podrobnější rozbor, proč ta čísla nesedí. Určitě ne proto, abych strašil

Asi hodinu po zveřejnění mé covi-kávičky se na stránkách MZ objevilo toto upozornění:

Následně se ukázalo, že skutečný počet nových případů byl 3308. Takže ti, kteří se mně snaží dotlačit k tomu, abych nesledoval a nezveřejňoval údaje, slouží vlastně velkým manipulátorů. Buď z hlouposti, nebo jsou prostě najatí.

Politováníhodný omyl (který se chocholouškovsky stává jen jednou za deset let). Ovšem těsně před tímto politováníhodným omylem se stal jiný, viz:

"Na webu ministerstva zdravotnictví se v sobotu ráno objevila u rizikového skóre v protiepidemickém systému PES hodnota 59, která se nebezpečně přiblížila 4. stupni pohotovosti. Po osmé hodině se však data aktualizovala a sledované číslo se změnilo zpět na 57, kde setrvává již 13. den po sobě. Ředitel Ústavu zdravotnických informací Ladislav Dušek to vysvětlil dohlášením čtvrtečních testů a ujistil, že systém byl změněn tak, aby se podobné zmatky již neopakovaly."

Viz: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/proc-ministerstvo-zverejnilo-chybna-data-opravili-jsme-to-ujistil-dusek-40344352?fbclid=IwAR0TElYwkcbUGfFXvvObdQDX7fFBN9v13kaqKzKebh7Qaez8ABS3nJ6ZMw8

Shodou okolní také přímo se týkající systému PES, který určil "objektivní logiku rozvolňování".

Proč došlo ke dvěma závažným pochybením, která se bezprostředně týkají nutnosti zachránit "šťastné a veselé"? A proč zrovna tentokrát jako na povel se do mě pustilo stádo omezenců? Náhody? Možná. Pokud se ovšem nebudou opakovat stále častěji.

K tomu ještě to, jak jsem analyzoval vývoj od 17. listopadu (dobré srovnat s tím, jak to vyhodnocovala vláda, MZ a vládní experti:

COVI-kávička 17.11. ČR +5406 USA +162346. Co dál?

Česká republika:   +5406 nových případů. To není nijak zvlášť uklidňující výsledek. Zvlášť, když vezmeme v úvahu výrazně klesající počet testů, což je značné riziko.

COVI-kávička 18.11. ČR+4246 USA +157261. Co dál?

Česká republika:   +4246 nových případů. Ve státní svátek - nic moc.

COVI-kávička 19.11. ČR +5515 USA 172788. Co dál?

Česká republika:   +5515 nových případů. Nevím, jak počítají R, ale toto na moc velké rozvolňování není. Jak propásneme možnost, kterou nám svým zklidněním náš virus nabídnul, bude to na hodně dlouho a hodně nepříjemné.

COVI-kávička 20.11. ČR +6471 USA +192186. Co dál?

Česká republika:   +6741nových případů. O čem se to včera celý den žvanilo ve Sněmovně?! Máme to tu znovu. "Podrazili" jsme náš virus v jeho tendenci ke zklidnění. Teď budeme na další příležitost muset čekat dva až tři měsíce.

COVI-kávička 20.11. ČR +6471 USA +192186. Co dál?

Česká republika:   +6741nových případů. O čem se to včera celý den žvanilo ve Sněmovně?! Máme to tu znovu. "Podrazili" jsme náš virus v jeho tendenci ke zklidnění. Teď budeme na další příležitost muset čekat dva až tři měsíce.

COVI-kávička 21.11. ČR +5809 USA +201083. Co dál?

Česká republika:   +5809 nových případů. To nejsou čísla, která by odpovídala fázi zklidnění. I bez rozvolnění nás čeká další vzedmutí první vlny.

COVI-kávička 20.11. ČR +6471 USA +192186. Co dál?

Česká republika:   +6741nových případů. O čem se to včera celý den žvanilo ve Sněmovně?! Máme to tu znovu. "Podrazili" jsme náš virus v jeho tendenci ke zklidnění. Teď budeme na další příležitost muset čekat dva až tři měsíce.

COVI-kávička 22.11. ČR +3187 USA +172839. Co dál?

Česká republika:   +3187 nových případů. Ať se na mě nikdo nezlobí, resp. ať mě obviní ze "strašení", ale na zklinění našeho viru to moc nevypadá (ani v kontextu dalších čísel). Virus spíš nabírá sílu k dalšímu vzedmutí.

COVI-kávička 23.11. ČR +1509 USA +137010. Co dál?

Česká republika:   +1509 nových případů. Nejnižší počet od 28. září. Ale také ovlivněnonižším počtem testů-

COVI-kávička 24.12. ČR +4377 USA +172300. Co dál?

Česká republika:   +4377 nových případů. To není moc zklidňující výsledek svědčící o zklidnění. Kdo teď uvažuje o rozvolňování, nepochopil logiku chování našeho viru a připravuje nám opravdu "šťastné a veselé". Jen proto, aby velké řetězce vytěžily za situace a nabalíkovaly se? Zarážející je též počet testů. Např. 22. listopadu necelých 7 tisíc.

COVI-kávička 25.11. ČR +5485 USA +175168. Co dál?

Česká republika:   +5485 nových případů. To je zase moc. O 1608 víc než stejný den minulý týden, i když určitou roli sehrálo, že byl státní svátek. Selhání vlády pod tlakem agresivních ignorantů a lobby řetězců. Šťasné a veselé!

COVI-kávička 26.11. ČR +2678 USA +181124. Co dál?

Česká republika:   +2678 nových případů. Přece jen určitá naděje. Uvidíme zítra, kolik bylo testů.

COVI-kávička 27.11. ČR +4048 USA +108289. Co dál?

Česká republika:   +4048 nových případů. Mj. na základě dosavdních zkušeností stojí za to sledovat, zda nedojde ke změnám tohoto údaje. Ale i tak je to hodně.

Česká republika:   +4458 nových případů. O 1267 více než minulý týden, tj. více než o třetinu. V neděli na mimořádném zasedání bude vláda rozhodovat o sobě a ne o rozvolnění. Aspoň zapáskování regálů v supermarketech a podpora internetového prodeje by přijít měla.

COVI-kávička 29.11. ČR +2667 USA +143373. Co dál?

Česká republika:   +2667 nových případů. Nic moc. Vzhledem k tomu, že počet testů mírně klesá, poměr odhalených nakažených roste. Vláda dnes nebude mít lehké rozhodování, resp. sama si omezila možnost udělat to, co by měla udělat: Zapáskovat. K tomu samostatný článek.

COVI-kávička 30.11. ČR +1074 USA +138096. Co dál?

Česká republika:   +1074 nových případů. Pěkný výsledek, už dlouho nebylo tak málo nových případů (naposledy 20. září), ale trochu zaráží klesající počet testů ve srovnatelných dnech týdne a rostoucí procento pozitivních případů z celkového počtu testů.

COVI-kávička 1.12. ČR +3572 USA +161736. Co dál?

Česká republika:   +3572 nových případů. Izraelská cesta to není. Víc než dost a při nižším počtu testovaných, což se vráti jako bumerang.

COVI-kávička 2.12. ČR +5176 USA +166873. Co dál?

Česká republika:   +5176 nových případů. Při potlačeném množství testů. Náš virus přešel z fáze zklidňování do fáze zdivočení. Není to ovšem jeho vinou, ale vinou těch, kteří ho ve fázi zklidňování nepodpořili. Nepochopili či  přesněji nechtějí pochopit logiku supersetrvačnosti epidemie. "Šťastné a veselé."

COVI-kávička 3.12. ČR +4563 USA +203737. Co dál?

Česká republika +4563 nových případů. To je zase hodně. Rozjíždí se další fáze.

COVI-kávička 4.12. ČR +4624 USA +218576. Co dál?

Česká republika +4624 nových případů. To je víc než včera a víc než ve čtvrtek minulý týden. Ještě před vlivem rozvolnění. Projevuje se supersetrvačnost epidemie tohoto viru. Jako by samotná realita chtěl ilustrovat, co píšu.

COVI-kávička 5.12. ČR +4745 USA +235272. Co dál?

Česká republika:  +4745nových případů, to je na sobotu hodně. Cca o 350 víc než minulý týden.

Tak co? Valenčík jen tak "straší", nebo se mu podařilo odhalit logiku chování viru a tudíž i šíření epidemie?

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?
Jedním z materiálů, které vzbudily největší ohlas a byly nejlépe hodnoceny, byl příspěvek z blízkého a nám milého zahraničí. S využitím původních dat a jejich vyhodnocení informuje o zkušenost z online výuky. Myslím, že jej ocení všichni, kteří v této oblasti působí. Ale má i další přínosy:

- Ukazuje na možnosti doplnění výuky o tento rozměr.

- Vyvrací představu, že online výuka je pro pedagoga jednodušší.

Příspěvek odlišuji od svého textu jako vždy fialovou barvou, i když v tomto případě je to zbytečné, protože se odlišuje použitým jazykem. Použité zdroje jsem uvedl hned na počátku, aby je čtenář mohl při čtení článku dohledat:

Rozvoj ľudského kapitálu v školstve v súčasnom období pandémie – 1.

RNDr. Eva Kostrecová, PhD.

Fakulta managementu Univerzity Komenského v Bratislave

Použité zdroje

[1] ŠTĚDROŇ, B., KOSTREC, M.: Towards managerial politology. Medzinárodná odborná konferencia na tému: "Progresívne prístupy a metódy zvyšovania efektívnosti a výkonnosti organizácií." BPUG^TM Slovensko, 2018.  Zborník z konferencie – str. 37-43.

ISBN 978-80-972984-1-8

[2] https://www.oecd.org/fr/education/innovation-education/1870581.pdf

     [Dostupné online 15.9.2020]

[3] https://gsuite.google.fr/intl/fr/products/meet/  [Dostupné online 1.10.2020]

[4] https://uniba.sk/fileadmin/ruk/cit/e-learning/20200615_distancne_vzdelavanie_anketa_studenti.pdf

      [Dostupné online 31.10.2020]

Abstrakt

Rok 2020 je poznamenaný celosvetovou pandémiou vírusu Covid-19. Aj napriek mnohým reštrikčným opatreniam prijatým vládami jednotlivých krajín, každodenný život sa nezastavil a vzdelávanie a rozvoj ľudského kapitálu musí pokračovať. V tomto príspevku sa pozrieme na podmienky výučby na vysokých školách, na výhody a nevýhody distančnej výučby. Súčasťou sú aj výsledky prieskumu vykonaného formou elektronického dotazníka so študentmi Univerzity Komenského v Bratislave a osobných riadených rozhovorov so študentmi Fakulty managementu tej istej univerzity, o pohľade a názoroch študentov na online vzdelávanie počas pandémie.

Kľúčové slová: ľudský kapitál, sociálny kapitál, distančné vzdelávanie, prieskum, pohľady študentov na online vzdelávanie 

Úvod

Zdravotná situácia spojená s pandémiou Covid-19 a ochranné opatrenia prijaté na boj proti nej, bránia študentom od polovice marca 2020 v prístupe do priestorov ich školy. Kontinuita vo vzdelávaní študentov sa od tohto obdobia vo väčšine prípadov zabezpečuje systémom "Moja učebňa doma", a umožňuje študentom pokračovať vo vzdelávaní z domu a udržiavať tak kontakt so svojimi učiteľmi a spolužiakmi. Učitelia organizujú prostredníctvom príslušných komunikačných nástrojov (napr.: MS Teams, Skype, Google Meet, Moodle, Jitsi, a iné) virtuálne skupiny/krúžky, pričom umožňujú udržiavanie výmennej a skupinovej dynamiky, aby uľahčili dištančné vyučovanie. Väčšina týchto nástrojov poskytuje podobné možnosti komunikácie, a preto voľba konkrétneho nástroja závisí od užívateľskej jednoduchosti a komfortu pre toho-ktorého učiteľa.

Väčšina základných, stredných a vysokých škôl na Slovensku si vybrala pre dištančnú výučbu MS Teams. Druhým v poradí, ktorý si školy zvolili je nástroj Google Meet, ktorý rovnako ako MS Teams, je nástrojom podporovaným platformami softvérových gigantov (Microsoft, Google), a tým je pre školy garantovaná vysoká úroveň bezpečnosti komunikácie cez tieto nástroje. Dáta pre videokonferencie vedené napríklad cez Meet sú počas prenosu šifrované a rad bezpečnostných opatrení, ktoré sú predvolene aktivované, zaručuje bezpečnosť konferenčných stretnutí.

Ľudský a sociálny kapitál – definovanie pojmov

Ľudský kapitál je všeobecne známy pojem, ktorý zahrňa nielen vedomosti a zručnosti, získané prostredníctvom vzdelávania, odbornej prípravy a skúseností, ale aj osobné vlastnosti, a je jedným z najcennejších zdrojov ľudstva. Investície do ľudského kapitálu môžu byť prospešné nielen pre jednotlivca, ale aj pre hospodárstvo ako celok. Dopyt po ľudskom kapitále sa mení.Zdá sa, že zmeny v organizácii práce, často spojené s intenzívnejším využívaním informačných a komunikačných technológií, vedú k zvýšeniu dopytu po všestranných zručnostiach, ako je napríklad tímová práca, flexibilita a zmysel pre komunikáciu.Zároveň klesá dopyt po pracovníkoch, ktorí majú iba základné znalosti.Investície do ľudského kapitálu prebiehajú v rôznych prostrediach a ich príspevok k rastu závisí od kvality vzdelávania. [2]

Pojem sociálny kapitál je síce menej známy ako pojem ľudský kapitál, ale súčasná situácia zdôrazňuje význam, ktorý majú ustanovené sociálne vzťahy, normy správania a vzájomná dôvera v mnohých druhoch sociálneho a ekonomického procesu. Sociálny kapitál je vedcami chápaný rôznymi spôsobmi, ale predstavuje najmä vzťahové siete, normy, hodnoty a porozumenie, ktoré uľahčujú spoluprácu v rámci skupín alebo medzi nimi.Je potrebné ich odlíšiť od formálnejších politických, inštitucionálnych a právnych opatrení, ktoré majú v tomto procese doplnkovú úlohu. Dôležitosť sociálneho kapitálu v spoločnostiach a prístup jednotlivcov k nemu sa často meria prostredníctvom miery účasti na rôznych druhoch asociačných aktivít. Zdá sa, že s nárastom používania informačných a komunikačných technológií, zaznamenávame pokles sociálneho kapitálu. Príkladom môže byť aj skutočnosť, že mladí ľudia sa občianskymi aktivitami zaoberajú menej ako predchádzajúce generácie, a že zvýšeným časom stráveným pred počítačovými obrazovkami a televíziou si skracujú čas potrebný na spoločenské vzťahy. Napriek tomu sa zdá, že existuje pozitívna súvislosť medzi niektorými aspektmi sociálneho kapitálu a hospodárskej činnosti.[2]

Prechod z prezenčnej výučby na distančné vzdelávanie

Študenti vysokých škôl v Slovenskej republike si museli v podstate zo dňa na deň zvyknúť na distančné vzdelávanie. Z prezenčnej výučby, ktorou začal letný semester v akademickom roku 2019/2020, sa po troch týždňoch museli preorientovať na distančnú formu sledovania prednášok i praktickú výučbu cvičení a seminárov. Nebolo to jednoduché ani pre študentov, ale ani pre pedagógov.

Študenti boli vyzvaní, aby z epidemiologických dôvodov opustili internáty a vrátili sa domov. Pre mnohých z nich nastal problém s technickým vybavením ich domácností. Na jednej strane si museli zaobstarať výkonnejšie počítačové vybavenie, aby boli schopní komunikovať so školou online. Na druhej strane nie všetky oblasti Slovenskej republiky majú poskytovateľmi internetových služieb zabezpečené dostatočne silné a kvalitné prijímanie o odosielanie signálu v požadovanej rýchlosti a kvalite. Navyše vo viacčlenných domácnostiach nastal problém zosúladenia potreby využívania dostupných počítačov, pretože okrem študentov a žiakov základných a stredných škôl, potrebovali na počítačoch pracovať aj rodičia, ktorým zamestnávatelia umožnili pracovať z domu. Bolo preto nevyhnutné investovať do technického vybavenia, ale aj do zaškolenia sa na nové aplikačné vybavenie, pomocou ktorého školy zabezpečovali vzájomnú komunikáciu medzi študentmi a pedagógmi. Je dôležité poznamenať, že študenti sa novej situácii veľmi rýchlo prispôsobili a letný semester ukončili bez väčších problémov, vrátane absolvovania štátnic a obhájenia bakalárskych i magisterských prác.

Na pedagógov vysokých škôl taktiež čakali neľahké úlohy. Mnohí z nich sa museli popasovať s naštudovaním informatických nástrojov, pomocou ktorých nahrávali svoje prednášky pre online výučbu, osvojiť si prednášanie "bez aktívneho publika", prípadne spôsob, ako reagovať na otázky študentov počas prebiehajúcej prednášky. Ešte zložitejšia situácia pre nich nastala pri vedení cvičení a seminárov. Potreba zdieľania a prepínania obrazoviek medzi pedagógom a študentmi si vyžadovala manažérsku voľbu priorít a cieľov konkrétnej precvičovanej tematiky. Úplným rébusom však pre vysokoškolských pedagógov bola forma realizácie skúškových testov. Nastavenie aplikačných programov, ktoré umožňujú online formu písomného testu, si vyžaduje detailné naštudovanie početných možností pre výber počtu zatvorených i otvorených otázok, ako aj ich alternatívneho poradia, pre výber počtu správnych odpovedí, časového limitu pre realizáciu testu, ale aj možnosti prípadného návratu k už zodpovedaným otázkam. Ak sa aj podarilo požadované nastavenie testu, ešte stále nemali pedagógovia vyhraté. Študenti sú veľmi vynachádzaví a vytvárali si počas testu spoločné skupiny napríklad na mobilných telefónoch, pomocou ktorých si navzájom komunikovali správne odpovede. Dokázať im takúto aktivitu nie je jednoduché. Navyše niektorí študenti sa odvolávali na občasný výpadok alebo spomalenie signálu pri snahe riešiť test. Túto skutočnosť tiež nie je ľahké dokázať, najmä ak si to vyžaduje získanie informácií od dodávateľských subjektov. Vznikol tak pred pedagógmi nový problém, ako reagovať pri finálnom hodnotení testov, a to najmä v situáciách, keď napríklad ústne skúšanie z dôvodu veľkého počtu študentov na konkrétnom predmete bolo distančnou formou takmer nerealizovateľné.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)