Kdy se dočkáme konce COVI-epidemie?/2

Autor podepsaný jako Martin uveřejnil před několika dny na "Fórum KOB" článek, který vzbudil rozpaky i zájem řady čtenářů. Smíšené pocity mám i já. Z článku je cítit i vliv některým dobře známého ruského komentátora dění ve světě Pjakina.

Zvažoval jsem, zda ho uveřejnit či nikoli. Protože se mně mezitím podařilo zformulovat poměrně přesně můj takzvaně "pevný názor" na to, jak je to s těmi pasážemi, které považuji za sporné, článek ve dvou dílech uveřejňuji i se svým komentářem. Myslím, že to umožní lépe pochopit, o co dnes jde především.

Zde je celý článek ke stažení

https://kob-forum.eu/komentar/kdy-se-dockame-konce-korony/

Článek odlišuji od svého textu jako obvykle fialovou barvou, ručně zvýrazňuji podstatné a červeně pak sporné pasáže:

Kdy se dočkáme konce korony? – 2. část

29. 11. 2020 Martin

Co to znamená pro nás?

Lidé jsou záměrně udržováni v naštvanosti a destruktivní náladě. Díky tomu nikdo nevnímá skutečný problém. Řešíme, kdo měl co udělat, aby se vir nešířil, kdo zase neměl omezovat lidi, protože tu žádný nebezpečný vir není a uniká nám řídící realita.

Pro pochopení situace není přímo nutné řešit nebezpečnost viru. Nechme tu otázku zatímotevřenou. Z Vás, kteří čtete tento článek, asi drtivá většina nepochybuje o tom, žekorona je nástrojem na přeformátování světa, že má nějaké cíle. Zvláštní je, že i lidé, kteří tuto skutečnost znají, se podle ní nechovají nebo nedomýšlí důsledky. A kvůli tomu někdy zbytečně šíří napětí a nálady, které ničemu neprospívají.

Je to vcelku prosté. Vlády jednotlivých zemí, a tím spíše vlády zemí, které nejsou suverénní, mají v tomto období určitá pravidla hry, samy prakticky nemají šanci o něčem reálně rozhodovat. Druhá věc je, že patrně nechápou, co se to děje a jakému problému vůbec čelí.

Nechápou tedy ani cíle pandemie a o co jde nadnárodnímu řízení.

Cílem je v prvním řadě uhasit problém s rozbujelým americkým impériem. V druhé řadě je to přenos centra koncentrace řízení do zemí k tomu vyhrazených a v souvislosti s tím přeformátovat světový řád.

Koronakrize je naplánovaná takovým způsobem, aby díky podmínkám, které vytvořila, bylo možné těchto cílů dosáhnout. Od toho se odvíjí pravidla, dle kterých musí vlády národních států hrát. Není zatím primárním cílem bezprostřední likvidace obyvatelstva.Je to udržení stability řízení.

Úkolem tedy není nakazit, vyhladit nebo ekonomicky zničit co nejvíc lidí, ale udržovat podmínky, které nadnárodní řízení potřebuje k uskutečnění potřebných manévrů. To znamená, aby tu bylo správné informační pole a správná od toho se odvíjející opatření (nastavení systému obecně).

Situace je asi taková, že vláda je pod tlakem pandemie nucena zavést určitá opatření. Přitom všichni počítají, kdy dostanou vir pod kontrolu, aby vše mohli znovu otevřít. A když to otevřou, tak najednou přichází "další vlna koronaviru”. Problém je totiž v tom, že Globální prediktor potřebuje systém udržovat ve stavu pandemie, ne porazit virus. Proto pokaždé, když je virus poražen, musí přijít znovu.A naopak, až bude manévr dokončen, virus sám o sobě zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. (Ostatně nejde o žádné kouzlo, ale o naprosto geniální vlastnosti koronaviru COVID 19, mutuje tak rychle, že má sebedestruktivní tendenci a na "volném světě” přežije jen omezenou dobu.)

Jinými slovy, opatření nemají a nebudou mít na pandemii žádný vliv. Snaha vymýtit virus se rovná nepochopení skutečnosti, proč tu korona je. Tato politika je bojem s větrnými mlýny, zbytečně vyčerpává naši zemi, když by se mohla soustředit třeba na částečné obnovení své zdrojové stability a suverenity.

Situace je taková, že děláme tvrdá opatření, abychom následně mohli vše uvolnit a schytat "další vlnu pandemie”, jak se říká. To s sebou nese značné škody. S určitou pravděpodobností by se mohlo ukázat jako výhodnější vést politiku, kdy se vlk nažere a koza zůstane celá. To znamená, že by se systém naladil na dlouhodobá (konstantní) "koronová” opatření, nastavilo by se příslušné informační pole a stabilně by se takový stav udržoval. Zároveň by celkové omezování občanů mohlo být mírnější. Byl by to určitý kompromis s nadnárodním řízením.

Na to, aby naše země nadnárodnímu řízení čelila, nemáme zdrojovou stabilitu (resp. suverenitu). Můžeme ale na zvyšování svých možností postupně pracovat. Pokud dokážeme využívat otevírajících se možností.

Jak bychom se tedy měli chovat? Rozhodně je chybou přidávat se ke zvyšování napětí a tlaku na vládu. Vláda sama má dost problémů, musí hrát podle pravidel, které možná ani přesně nechápe.Z jedné strany útočí americká státní elita a další subjekty, z druhé strany je tu Globální prediktor a jeho běžící plán na přeformátování světového řádu.

Jakýkoliv další tlak na vládu, včetně šíření destruktivních myšlenek, je v zájmu těch, kteří chtějí vládu svrhnout od samého počátku – organizace typu MCH a jejich loutkovodičů z řad americké elity, (asi) německých agentů a domácích "podpindosů”. 

Raději zachovejme klid, sbírejme informace a učme se – i od svých nepřátel. Užitečnou aktivitou může být například povzbuzování národního ducha nebo pátrání po mocenských vazbách v naší zemi, jejich mapování a nalézání nových východisek do budoucna. Dobré je také šířit informace, popisovat mechanismy řízení, které vidíme. Respektujme lidi okolo sebe, i když s nimi nesouhlasíme a buďme příkladem pro ostatní.

Koronakrize (resp. přesun center koncentrace řízení) je šancí pro nás a pro všechny národy, které chtějí získat svobodu. Buďme šťastní za tuto příležitost a jednejme konstruktivně.

Děkuji za přečtení článku a za případnou diskuzi.

K tomu ode mne:

1. Připomenu z předcházející části: Je nutně striktně rozlišit mezi tím, zda a) se mocné síly, o nichž autor píše, snaží využít a zneužít reálně probíhající epidemii, nebo b) zda záměrně tuto epidemii vyvolaly a kontrolují její průběh. Z těchto pasáží je již zřejmý příklon autora k variantě b):

"korona je nástrojem na přeformátování světa, že má nějaké cíle"

"Úkolem tedy není nakazit, vyhladit nebo ekonomicky zničit co nejvíc lidí, ale udržovat podmínky, které nadnárodní řízení potřebuje k uskutečnění potřebných manévrů. To znamená, aby tu bylo správné informační pole a správná od toho se odvíjející opatření (nastavení systému obecně)."

2. A zde se již autor podle mě hodně mýlí: "A naopak, až bude manévr dokončen, virus sám o sobě zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. (Ostatně nejde o žádné kouzlo, ale o naprosto geniální vlastnosti koronaviru COVID 19, mutuje tak rychle, že má sebedestruktivní tendenci a na "volném světě” přežije jen omezenou dobu.)"– Vím, že některým se to hodně líbí a že jim beru hračku. Ale tak to není. Mocní na epidemii tak jako vždy na každém neštěstí jen parazitují a snaží se (přibližně) o cíle, o kterých autor hovoří, ale epidemie má svoji logiku. Tu lze pochopit, když pochopíme logiku chování viru. Ta je dána třísložkovou evolučně stabilní strategií, která se mj, projevuje "supersetrvačností" epidemie, podrobněji zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8690-spicka-ledovce-a-supersetrvacnost-epidemie.html

Mocní mohou ovlivnit jen lidské chování prostřednictvím manipulace s méně odolnými jedinci. Těch je dost. A tím pochopitelně i efektivnost protiepidemických opatření. Ale samotná epidemie je přece jen o něčem jiném. Mj., nebudu rozebírat podrobněji, ale o tom mutování našeho viru má autor velmi scestnou představu.

3. Výsledkem je pak nepříliš rozumné doporučení, které nahrává těm, kteří velmi výrazně oslabují pozici naší země: "Situace je taková, že děláme tvrdá opatření, abychom následně mohli vše uvolnit a schytat "další vlnu pandemie”, jak se říká. To s sebou nese značné škody. S určitou pravděpodobností by se mohlo ukázat jako výhodnější vést politiku, kdy se vlk nažere a koza zůstane celá. To znamená, že by se systém naladil na dlouhodobá (konstantní) "koronová” opatření, nastavilo by se příslušné informační pole a stabilně by se takový stav udržoval. Zároveň by celkové omezování občanů mohlo být mírnější. Byl by to určitý kompromis s nadnárodním řízením. – Na to, aby naše země nadnárodnímu řízení čelila, nemáme zdrojovou stabilitu (resp. suverenitu). Můžeme ale na zvyšování svých možností postupně pracovat. Pokud dokážeme využívat otevírajících se možností."– Byla to především úspěšnost naší země při nástupu epidemie, která vedla k vnějšímu tlaku na destrukci naší vlády a podpoře "líhní" obtížně zkrotitelného portfolia epidemie. Autor samozřejmě ví, že plně fatální a laxní postoj je nepřijatelný. Neuvědomuje si však to, že úkol zklidnění viru z nás nikdo nesejme. A je to prvořadý úkol, pokud se po všech stránkách nemáme propadat do stále horší situace. Tím spíš, že současná vláda na tento úkol stále více rezignuje a opozice by si vedla ještě mnohem hůř (alespoň dle svých vlastních postojů a požadavků). Jsme ve velmi obtížně situaci a nepomůže nám nic jiného, než vzít rozum do hrsti.

4. Se závěrem autora však lze plně souhlasit, proto jej připomenu ještě jednou: "Raději zachovejme klid, sbírejme informace a učme se – i od svých nepřátel. Užitečnou aktivitou může být například povzbuzování národního ducha nebo pátrání po mocenských vazbách v naší zemi, jejich mapování a nalézání nových východisek do budoucna. Dobré je také šířit informace, popisovat mechanismy řízení, které vidíme. Respektujme lidi okolo sebe, i když s nimi nesouhlasíme a buďme příkladem pro ostatní.

Koronakrize (resp. přesun center koncentrace řízení) je šancí pro nás a pro všechny národy, které chtějí získat svobodu. Buďme šťastní za tuto příležitost a jednejme konstruktivně."