COVI-kávička 30.11. ČR +1074 USA +138096. Co dál?

Česká republika:   +1074 nových případů. Pěkný výsledek, už dlouho nebylo tak málo nových případů (naposledy 20. září), ale trochu zaráží klesající počet testů ve srovnatelných dnech týdne a rostoucí procento pozitivních případů z celkového počtu testů.

USA +138096 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zase "jen" mírný nárůst, čekání na vakcínu, ale pomůže vakcína? Francie je na tom nyní mnohem lépe.

Turecko vyskočilo ke 30 tisícům.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Z průběhu epidemie v různých zemích lze vyčíst logiku chování našeho viru

Důležité a k zamyšlení

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?

Nejdříve uveřejňuji úvodní vystoupení doyena konference doc. Vladislava Pavláta (tipněte,si, kolik je mu let):

K interdisciplinárnímu přístupu při užitečném bádání o rozvoji lidského kapitálu – 9. část

Vladislav Pavlát

9. Podoba ekonomické teorie a její vztah k relevantnímu okolí

Představy o tom, jak by měla vypadat věcná struktura ekonomické teorie, která by mohla mít šanci vystřídat dosavadní uznávané paradigma ekonomické teorie ekonomické novým paradigmatem, lépe odpovídajícím potřebám současnosti, se u různých soudobých autorů liší. Ať již nové paradigma vznikne syntézou několika dosavadních teorií (viz výše - výklad o paradigmatech) nebo budou-li vzaty v úvahu i jiné vznikající teorie, jejich uznání odbornou veřejností by mělo být vázáno na splnění určitých věcných i formálních požadavků.

Další text by neměl být považován za osnovy nějakého výukového předmětu, i když to jeho vzhled připomíná. Autorovi jde o to, vymezit nepominutelné dílčí teorie, jejichž celek lze považovat za "předobraz" nově vznikající teorie, tak jak ji dnes lze souborně zaznamenat. Jde o specifickou "inventuru" společných prvků různých ekonomických teorií, které ve světě v různých zemích světa postupně historicky vznikaly. Nejde tedy o suplování kursu dějin ekonomických učení, který obvykle pod tímto názvem bývá vyučován na universitách, a který vychází z výsledků bádání o těchto teoriích.

Výkladu o dílčích ekonomických teoriích (zejména v odst. 5. 1 lze využít jako kritéria pro posuzování zralosti nově se rodících teorií a podmínku pro jejich zařazení do různých klasifikačních schémat. V tomto článku je prezentován pouze stručný pokusný výklad šesti dílčích součástí, relevantních pro posouzení obrysů vznikajících teorií. (Pro odbornou monografii jej bude nutno doplnit a propracovat.)

5.1 Dílčí součásti nové teorie

Podle názoru autora tohoto článku by mohlo jít o tyto komplexně zpracované a systémově provázané myšlenkové okruhy, z nichž každý by představoval dílčí součást teorie jako kompaktního celku:

1. Jednou z nejdůležitějších dílčích součástí teorie by měl být výklad o žádoucích metodách bádání, jejichž aplikace by garantovala další rozvoj teorie. Výklad by měl vycházet z odůvodnění struktury souboru doporučených výzkumných metod, specifických odlišnosti těchto metod od jejich využití v jiných významných ekonomických teoriích a z posouzení souvislostí mezi jednotlivými metodami, včetně úvahy o možnosti zvýšení přidané hodnoty teorie jako celku provázaným využíváním doporučených metod.

2. Významnou dílčí součástí teorie by mělo být posouzení a podrobného odůvodnění potenciálního přínosu dané teorie pro praxi. Tato dílčí součást je jednou z podmínek pro širší uznání dané teorie; měla by být podložena srovnávací analýzou vztahů mezi teorií a praxí v existujících významných teoriích a spojenou s posouzením aplikačního potenciálu dané teorie.

3. Důležité by mělo být také podrobnější rozpracování další dílčí součásti vznikající nové teorie, tj. charakteristika historických podmínek a příčin jejího vzniku (zrodu) včetně analýzy dosaženého "přesahu" v relaci k jiným významným ekonomickým teoriím (obvykle označovaných jako "směry" nebo "školy"). Na zpracování této dílčí součásti vznikající (nové teorie), usilující o své uznání, se nutně budou muset podílet i odborníci různých jiných disciplín, tj. nikoliv pouze badatelé z oboru historie.

4. Při hodnocení připadá v úvahu také posouzení kredibility nové teorie. Tento požadavek se někomu nemusí jevit jako přijatelný, avšak důvody pro jeho zahrnutí mezi dílčí součást nové teorie je oprávněna na základě bohatých historických zkušeností. Přesvědčivým důvodem je nutnost bránit různým protispolečenským jevům (korupce, drogy, organizovaný zločin, pornografie aj.), které ohrožují život společnosti. (A také se musí vyrovnat s problémem selhávání institucí fungujících na základě veřejné volby a důsledky fenoménu bohatnutí bohatých a chudnutí chudých – pozn. R, V,)

5. Vymezení vztahů vznikající teorie k jiným disciplínám by mělo být považováno za další dílčí součást vznikající teorie a zároveň také dalším hlediskem pro posouzení užitečnosti jejího zařazení do klasifikačních schémat.

6. Odhad/předpověď budoucího rozvoje vznikající teorie patří rovněž mezi žádoucí dílčí součásti nové teorie a mělo by sloužit jako jedno z kritérií pro její hodnocení. Tento požadavek je mj. úzce spjat s přípravou strategie bádání (výzkumu) zahrnující také otázku financování nákladu na výzkum v relaci k dosaženým výsledkům (tj. užitečnosti nové teorie, nikoliv pouze rentabilitou).

Stručný komentář:

K výše uvedeným námětům autor výslovně podotýká, že jde o myšlenkový konstrukt zpracovaný v optice regulace vědeckého bádání (ať již tuto regulaci uskutečňuje stát (obvykle prostřednictvím určitých speciálních institucí), vědecká a zájmová sdružení (různé Asociace aj.), soukromopodnikatelské zájmové organizace nebo bibliometrické organizace. Smyslem této regulace je vnést do vědeckého bádání určitý řád, tj. systém a pořádek (místo chaosu vyvolaného z přemnožení různých poznatků a názorů). Tato snaha však se nesmí zvrhnout v byrokratickou záležitost.

I když v posledních desetiletích došlo v regulaci vědeckého bádání v některých otázkách k pozitivnímu posunu, v jiných naopak se houževnatě udržují mnohé nešvary a manýry, znechucující poctivé badatele. Diskuse sice o těchto věcech není předmětem této 23. konference o Lidském kapitálu, s určitým uspokojením však lze konstatovat, že při různých příležitostech byla řada existujících nedostatků alespoň popsána.

Neřešenou otázkou je způsob, jakým by bylo možno uvést do praxe výše uvedené náměty, pokud by je odborná vědecká veřejnost v budoucnu byla ochotna přijmout. Dosavadní praxe při dodržování různých Kodexů, Stanov, Pravidel apod. tomu nikterak nenasvědčuje. V mnoha případech, kdy jsou stanoveny sankce, není jednoduché je vymáhat. Přestože např. korupce, plagiátorství a jiné zavrženíhodné jevy v oblasti vědeckého bádání podléhají přísným sankcím, "kde není žalobce, není soudce." Veřejná diskuse o těchto otázkách ani v Česku jistě není a nebude na škodu.

Značné škody však již dnes působí tzv. likvidační diskuse, která by měla být vyloučena.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)