Článek Nazrává spor o strategii a taktiku rozvolňování

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Nazrává spor o strategii a taktiku rozvolňování

10. 11. 2020 - 22:53

michal gust: Nemám sílu vyvracet všechny nesmysly, se kterými se setkám, ale tohle je opravdu naprostý blábol a pokud by tomu začali lidi věřit jako konspiračním teoriím, tak potenciálně i nebezpečný, takže to prosím smažte dřív, než to náhodou napáchá nějakou škodu...

Celou úvahu zakládáte na ničím nepodložené premise, že existuje nějaký kmen, který dlouhodobě existoval v symbióze se svým hostitelem, v tomto případě s člověkem. 🤦‍♂️ To ovšem prokazatelně není pravda - na základě analýzy tisíců kompletních sekvencí viru se podařilo sestavit fylogenetický strom a odvodit, že virus SARS-CoV-2 vznikl v podobě, jako ho známe (přenositelný na člověka), teprve v období říjen až prosinec 2019.
https://www.sciencedirect.com/.../pii/S1567134820301829...
https://cs.wikipedia.org/wi ki/SARS-CoV-2#Fylogenetika

Tím se celá teorie hroutí jak domeček z karet 🤷‍♂️

Ba právě naopak, pro viry, u kterých dojde mutací k přenosu na nový živočišný druh, je typická vysoká smrtnost, protože ani jedna ze stran není adaptována a v minulosti takové přenosy končily nejčastěji lokální decimací jedinců nově napadeného druhu, což efektivně eradikovalo takovýto virus (i když zrovna SARS-CoV-2 by ještě ve středověku pravděpodobně prošel populací zcela bez povšimnutí, protože úmrtnost na různé jiné choroby byla vysoká a lidé se ani nedožili rizikového věku). Jenže moderní lidská společnost nežije v malých skupinách, kdy vymření jedné zabrání rozšíření do celé populace (a oproti středověku má spoustu starších lidí trpících civilizačními chorobami, které z morálních důvodů nehodlá obětovat...).

BTW takovým učebnicovým příkladem mezidruhového přenosu je SIV-HIV, kdy SIV například u Mangabeje kouřového díky dlouhodobé adaptaci hostitele (SIV existoval již před 32 tis. lety) nezpůsobuje žádnou nemoc. A o tom, že by HIV bez prevence a antivirotik (existuje úzus, že pokud je množství viru nedetekovatelné, pak člověk nakažený HIV není infekční) dokázal velmi slušně zdecimovat lidskou populaci snad není pochyb. Nebo znáte snad nějaký "hodný" kmen HIV?
https://en.wikipedia.org/wiki/Simian_immunodeficiency_virus

11. 11. 2020 - 08:59

čtenář: Tady nejde o to jestli je nějaká hypoteza validní či ne (a i pan docent určitě bude souhlasit, že jeho vývody mají platnost hypotezy) - to ukáže ostatně až čas - možná - ale o to že argumentace v druhém gustově odstavci je stejná hypoteza která je použitá s cílem zpochybnit to podstatné - dosáhnout toho aby se zbrkle neuvolňovalo - čím pomalejí a s rozvahou tím líp - a aby se co nejdůslednějo dodržovala elementární opatření bránící šíření nemoci.

Díky podobným jsme dneska ve sračkách z kterých je problém se vyhrabat.

11. 11. 2020 - 09:59

radimvalencik: Dost nechápu Vaši vzrušenou reakci na můj příspěvek. Čím Vám připomíná konspirační teorie a čím by mohl být nebezpečný?
Hlavní závěr z článku je: Nejde jen o to bránit běžnému „horizontálnímu šíření“ (zde stačí s rozumem dodržovat základní hygienická pravidla, včetně roušek), ale maximálně omezit či potlačit ohniska (líhně vícenákazy) spojené s různými formami deviantního chování (demonstrativního a záměrného šíření nákazy, setkávání větších skupin v malých nevětraných prostorách apod.).
Nezdá se mně to ani konspirační, ani nebezpečné.
Článek vychází z toho, že logika chování viru je určitým způsobem ovlivňována tím, že se během své evoluce (a v říši virů patří mezi nejvyvinutější viry) přiblížil ke své evolučně stabilní strategii (tj. že může přejít do fáze rychlejší replikace, aby vytlačil rychle se replikující mutace, a pak se zase zklidnit). To je v souladu s řadou empirických pozorování a nerozchází se s poznatky vyplývajícími z dobře zmapovaného genomu, identifikování funkcí jednotlivých sekvencí a struktury viru.
K tomu, zda cesta proběhla z netopýra na luskouna a pak na člověka, se vede poměrně podrobná teoretická diskuse (dnes už trochu ochabla), ale závěry jsou nejednoznačné či spíše rozpačité. Neodpovídají tomu, jak pokud jde o konkrétní kroky přenosu, tak jejich pravděpodobnost (i z odkazovaného textu na Wikipedii je to patrné, ostatní odkazy nefungují). Náš virus mohl v latentním (neškodném či dokonce prospěšném stavu, kdy na něj nereagoval imunitní systém) v poměrně početných lidských populacích dlouhodobě existovat.
Nyní k tomu nejdůležitějšímu co říkáte, tj.: „pro viry, u kterých dojde mutací k přenosu na nový živočišný druh, je typická vysoká smrtnost, protože ani jedna ze stran není adaptována a v minulosti takové přenosy končily nejčastěji lokální decimací jedinců nově napadeného druhu, což efektivně eradikovalo takovýto virus“.
Obecně máte pravdu. Jenže právě z tohoto hlediska se náš virus chová jinak. Právě to mě přivedlo k otázce, do jaké míry jeho zvláštní chování lze vysvětlit tím, že se přiblížil své evolučně stabilní strategii (ve smyslu teorie her). Podrobněji zde:
https://www.osel.cz/11391-epidemie-covid-19-prizmatem-teorie-her.html
Proto například ve Wuchanu nebyl virus (portfolio nákazy) tak agresivní jako v Bergamu, proto tam, kde se „potkají“ mutace z různých oblastí nákazy, dochází k dlouhodobému přetrvávání výrazných projevů šíření epidemie (počty nově nakažených, těžší případy, úmrtí). Vámi popisované průběhy epidemie (včetně navazujícího příkladu s HIV) „nesedí“ na náš virus a nelze to vysvětlit jen vyšší úrovní zdravotnictví (viz např. zcela odlišný průběh v zemích a oblastech s nízkou koncentrací „globálních styků“).
Mj. epidemie „Ruské chřipky“ naprosto sedí na tehdejší koncentraci meziregionálních styků a uvažovanou oblasti historického původu viru. Ke zklidnění došlo v logice věci poměrně záhy. Vaše historické exkurze a myšlenkové experimenty od věci nejsou a jsou inspirující. Ale právě proto jste si mohl povšimnout, že právě z tohoto hlediska se náš virus chová trochu „nestandardně“.
Na závěr se poctivě přiznám k tomu, co mě z hlediska mého modelu nejvíce vadí (tj. kde se nejvíce projevuje jeho nesoulad s realitou). Podle mého modelu by měl v populaci (alespoň v některých zemích, u nás po zklidnění současné fáze epidemie) existovat poměrně vysoký počet obyvatel (nejméně kolem tří procent), kteří by měli být nositeli základného kmene ve zklidněném stavu, tj. ve stavu, kdy virus nevyvolává reakci imunitního systému a též případný přenos nákazy takovou reakci nevyvolá u jiné osoby. K tomu dosud neexistují žádná data. Testy na „protilátky“ ovšem žádnou vypovídací schopnost ve vztahu k této otázce nemají.
Rád si s Vámi na dané téma popovídám – osobně, nebo, jak je dnes moderní, online.

---
radimvalencik.pise.cz