COVI-kávička 13.11. ČR +7874 USA +161541. Co dál?

Česká republika:   +7874 nových případů. To by šlo.

USA +161541 nových případů. Další (protitrumpovský?) skokový světový rekord.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

V obou případech vysí ve vzduchu otázka, kam se to pohne dál.

Británie, Itálie přes 30 tisíc, Německo, Polsko přes 20.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

Proč je dnes obtížné dělat poctivou vědu a dobrou teorii?

Pokusím se pojmenovat a popsat hlavní překážky, které dnes brání dělat poctivou vědu a dobrou teorii. Není to ani tak nedostatek finančních prostředků, ale hlavně špatná kritéria hodnocení vědy, která mají za následek řadu závažných deformací:

1. Omezení efektivní komunikace mezi těmi, kteří v této oblasti působí (mj. snížil se výrazně počet přečtení většiny "uznávaných" publikovaných výsledků). Každý si jen plní "publikační povinnosti".

2. Místo orientace na rozvoj teorie (přesahy v hlavních směrech), případně vznik nové teorie dochází jen ke stereotypním aplikacím stávajícího poznání k analýze dat, což nepřináší téměř nic nového ani z hlediska rozvoje teorie, ani z hlediska praktických aplikací.

3. V současných podmínkách není způsobem hodnocení vědy podporován ani interdisciplinární přístup, ani orientace na řešení praktických problémů (což není dáno ani tak selháváním našich institucí, ale způsobem mezinárodně "uznávaného" hodnocení výsledků tzv. výzkumné činnosti).

4. Je potlačeno to hlavní, čím má kvalitní posun dobré teorie v rámci poctivé vědy začít (ať již je to matematiky, fyzika, biologie, ekonomie, sociologie, tedy kterákoli věda): Přesné vymezení pojmů a hlavně přesné pojmové vymezení toho, v čem výstup přesahuje hranice stávajícího poznání.

5. To vše pak vede k tomu, že ti, kteří personifikují hodnocení vědy (mám na mysli zejména "anonymní oponenty", kteří rozhodují o tom, co bude a co nebude přijato jako výstup), postupně ztrácejí představu o tom, "jak se dělá" vědecký poznatek, jak se rodí a rozvíjí dobrá teorie v rámci poctivé vědy.

Postupně bude jednotlivé body konkretizovat a návazně na to navrhnu řešení, jak vymanit vědu ze současného stavu. Návrhy přednesu na vědecké konferenci, která se bude konat příští pátek, tj. 20. listopadu online. Podrobnější informace o ní, včetně možnosti účasti, ve včerejší "covi-kávičce", zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8588-covi-kavicka-12-11-cr-8925-usa-142906-co-dal.html

Pro ilustraci, k čemu současná situace v hodnocení vědy vede: Když plním kritéria povinné publikační aktivity, kterou jako vysokoškolský pedagog musím vykázat ve svém zájmu (bez toho by se se mnou moje pracoviště rozloučilo), ale hlavně v zájmu pracoviště (bez toho by bylo negativně hodnoceno a přišlo o akreditaci některých oborů, protože k tomu jsou potřební publikující pedagogové), těším se na to, až budu moci dělat poctivou vědu a dobrou teorii. Její výsledky se ovšem nezapočítávají, i když mají významnější společenský dopad a mnohem větší ohlas. Paradoxní. Mohl být podle stávajících kritérií publikovat podstatně víc a jsou na to i pravidla odměňování, ale to bych na skutečnou a společenský potřebnou vědu měl méně času.

Jen občas se povede, že mohu spojit uveřejnění toho, co se hodnotí, s tím, co je přínosné, proklouznout skulinou kritérií drtících vědu. Příkladem jsou články:

Ve Fóru sociální politiky o podstatě změny, kterou prochází současná globální společnost i my, celé ke stažení zde:

https://www.vupsv.cz/download/forum-socialni-politiky-4-2020/?wpdmdl=8866&refresh=5fae2783079f41605248899

V Politické ekonomii o porovnání nejvýznamnějších koncepcí směřování společnosti (Fukuyma, Huntington), s odkazem Radovana Richty, celé ke stažení zde:

https://polek.vse.cz/pdfs/pol/2016/02/07.pdf

(A to ještě tyto dvě publikace nepatří mezi ty nejvíce "bodované" dle stávajících kritérií.)

Za nejlepší výstupy, které jsem spolu s naším týmem zpracoval "s láskou" (s potěšením z práce), považuji pět monografií, které konkretizují z různých úhlů to, co nazývám realistickou a perspektivní vizí řešení současných problémů. Zde je přehled s odkazem na stránku, ze které lze plný text všech pěti stáhnout (šestá je v tisku a objeví se tam zanedlouho též):

Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb, 2014

Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?, 2015

Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem, 2017

Odvětví produktivních služeb. Teorie a praxe, 2018

Ekonomie produktivní spotřeby, 2019

Online dostupné zde: https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie

Střízlivě a přehledně o dopadech epidemie COVID-19/6

Uveřejňuji analýzu V. Wagnera uveřejněnou na OSEL (Objective Source E-Learning), která přehledně a reprezentativně podává přehled vývoje epidemie u nás. Užitečná osvěta oproti názorům, které nechtějí vidět realitu. Zajímavá je i slušně vedená diskuse k článku. Wagnerův text odlišuji fialovou barvou. Celé zde:

https://www.osel.cz/11447-jak-pokracuje-vyvoj-epidemie-v-cesku.html

Jak pokračuje vývoj epidemie v Česku? – 6. část 

Vladimír Wagner

Závěr

Zatím jsem uváděl fakta, teď vyjádřím své osobní názory. Při současné epidemii je důležitý jeden společenský aspekt, který ovlivňuje to, jak ji dokážeme čelit. Hlavně pro politiky je velmi těžké realizovat nutná opatření v případě, kdy jsou následující dvě možnosti. Při první dojde rychle k zavedení opatření s relativně nízkými, ale nezanedbatelnými ekonomickými náklady. Při druhém se opatření odloží, ale pak jsou ekonomické náklady a dopady nesrovnatelně vyšší. Většinou dojde k tomu, že se potřebná opatření odkládají tak dlouho, že se nakonec problém řeší s enormními náklady a dopady. Problém je, že rychlé řešení potřebuje nepopulární opatření, strategickou dlouhodobější vizi a je velice lehce napadnutelné tím, že má své náklady a vždy lze zlehčovat přicházející hrozbu. Pokud se úspěšně realizuje, jsou viditelné pouze ty náklady, a ne to, čemu se podařilo zabránit. Velice dobře to vidíme na průběhu první vlny u nás.

Politik tak v tomto případě realizací správného řešení s nejmenšími ekonomickými náklady i ztrátami na životech s největší pravděpodobností politické body a popularitu ztratí. Takže se nedivím, že ani u nás správná řešení nejsou schopni politici vybrat a prosadit. Nejhorší je pro takovou situaci období vyhrocené předvolební kampaně, kdy se snižuje možnost koordinovaného a konsensuálního postupu. Zároveň právě prosazování nepopulárních opatření umožňuje velice snadno napadnout politického protivníka. To jsme viděli u nás, a jde o jeden z významných momentů, které vedly k současné katastrofální situaci. Stejnou roli to sehrálo ve Spojených státech, které jsou i kvůli tomu státem, který je epidemií postižen nejvíce.

U politiků mě značně krátkozraký pohled příliš neudivuje, jejich prioritou je většinou bohužel čistě politický boj o moc. Daleko více mě v tomto směru zklamali klíčoví ekonomové. Nejen známá popekonomka Markéta Šichtářová, či Institut Václava Klause, který je spíše politickou institucí, ale i seriózní ekonomové, jako je i zmiňovaný pan Singer, nedokázali srovnat rozdíl mezi náklady rychlých a efektivních opatření, které umožní rychlý návrat a kontrolu šíření epidemie, a dlouhého odkládání opatření, které povede k přetížení nemocnic, velkému počtu mrtvých a stejně nezabrání v konečném důsledku ještě dramatičtějším omezením a mnohem dlouhodobějším a větším ekonomickým dopadům.Právě hlasy řady známých ekonomů, kteří epidemii zlehčovali a napadali protiepidemická opatření, přispěly také k současnému stavu.

Nedostatek strategického uvažování a schopnosti srovnat menší náklady a rizika v současnosti s velmi vysokými náklady a riziky při odkladu řešení však pozoruji u velké části našich ekonomů i v energetice. Postavit jaderný blok v současnosti znamená vysoké investiční náklady nyní, ovšem v dlouhodobém horizontu jde o velmi efektivní řešení s nízkými náklady. I v energetice však bohužel funguje stejný jev, který jsem před chvílí popsal. A také zde se tak bohužel řítíme k velkým problémům. Je dokonce možné, že budou ještě dramatičtější.

V rozboru na počátku druhé vlny u nás jsem napsal, že jsme nejspíše za možnost odhození roušek, pořádání hromadných akcí a otevřených barů, které navštěvovali hromadně Němci, u nichž byly tyto zavřeny, vyměnili možnost mít na podzim otevřené školy. Tato předpověď se ukázala být realitou. Jak je vidět i z vývoje v okolních státech v Evropě, bez dalších opatření bychom se asi neobešli. Pokud bychom však přes léto zachovali a dodržovali základní hygienická opatření včetně roušek v uzavřených prostorách, zachovali některá omezení na hromadné akce, a hlavně neotevřeli bary, a také posílili kapacity pro testování a hygieny pro trasování, mohli jsme nyní bez dramatického průběhu druhé vlny s velkou pravděpodobností udržet alespoň základní školy, kde jsou dopady na vzdělávání i společnost největší a největší jsou i problémy s výukou na dálku.

Na závěr ještě jeden povzdech. Vždycky jsem měl dojem, že pravicová konzervativní politika je založena na obhajobě tradičních hodnot, rodinné soudržnosti a sounáležitosti, úcty k životu každého jednotlivce a respektu ke stáří. Bohužel se mě reakce na můj článek i epidemii hlavně na Neviditelném psovi v již zmíněných příspěvcích i v reakcích v diskuzi snaží přesvědčit, že to je jinak. Podle nich bych soudil, že konzervativní pravicový názor je tím autentičtější, čím lehčeji obětuje své rodiče a prarodiče ekonomickému rozvoji.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)