COVI-kávička 10.11.: ČR +6048 USA +125759

Česká republika:   +6048 nových případů. Patrně začíná zklidnění našeho viru. Pozor! K žádnému "promoření" nedošlo. Fázi zklidnění je nyní třeba rozumně využít a nedopustit se dalšího "Karlova mostu", i když se tlaky tímto směrem mohou objevit.

USA+125759 nových případů. To je hodně a dlouhodoběji neudržitelné.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zase "jen" nepříjemný mírný nárůst, Francie ysoká čísla, ale dostala se pod ruské hodnoty (v jejím případě jsou však značná kolísání).

V ostatních zemích v podstatě zachování stávajících hodnot.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Taky to tak vidím:

Mudrák:

K tomu všetkému by som len doplnil menej traktovaný fakt a to, že si musíme uvedomiť aj iný prvok a to tzv. ohraničenie a ukľudnenie ostrovov znepriatelených kmeňov, ktoré je možné len časovým faktorom na spomalenie vlastných replikácií v rámci ohraničeného ostrova,t.j. skupín nositeľov daného kmeňa. Týchto ostrovov zatiaľ znepriatelených kmeňov, s rôznou cestovnou mapou príchodu, je zjavne veľa a aj bude v budúcnosti. Na tomto bojisku je riešenie možné len pomocou priestorových a časových ohraničení t.z. dodržiavaním doporučených opatrení pre postupné ukľudnenie a spolužitie predtým nepriateľských mutačných kmeňov. Mne to vychádza tak, že len akýmsi upevnením postavenia vlastného kmeňa v danom imunitnom systéme - v ostrove vlastných kmeňových replikácií- spôsobí, nebude potrebné reagovať na náhodné stretnutia s inými- v prvom kontakte- nepriateľskými kmeňmi a nedôjde ku zdivočeniu obranných replikácií. "Skroť si vlastný vírus"-to by malo byť motívom terajších dní pre každého. S vírusmi musíme žiť v akomsi stave krehkej rovnováhy. Len posiľovanie vlastného imunitného systému pomôže k vybudovaniu tejto krehkej rovnováhy, vrátane nutného času a nepríjemných obmedzení v tomto čase.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

Potřebujeme novou ekonomickou teorii: EKONOMII PRODUKTIVNĺ SPOTŘEBY

Jednou z důležitých otázek, kterou nastoluje epidemie COVID-19, je:

Co je důležité zachovat a čeho se můžeme či budeme muset vzdát v souvislosti s ekonomickými dopady?

Stručně o ekonomii produktivní spotřeby

V předcházející části jsem nastínil zásadní změnu, která nás čeká – přechod ke společnosti, jejíž ekonomika bude založena na produktivních službách, tj. na službách přispívajících k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností. Pro pochopení podstaty změn, kterými bude společnost procházet, ale i pro pochopení důsledků pokračování setrvačného vývoje a neuskutečnění změn, pro které již nazrál čas a které se staly nezbytnými, tj. pokud se chceme orientovat v současné průlomové době, potřebujeme podporu v nové ekonomické teorii. Tady to nazýváme Ekonomie produktivní spotřeby, což je logické pokračování hlavního proudu vývoje ekonomické teorie, přesah základního paradigmatu vyvinutého v neoklasické ekonomii, teoretická podpora predikce a analýzy růstu role sektoru produktivních služeb zaměřených na rozvoj a uchování lidského kapitálu jako dominantního ekonomického sektoru. Podobně jako v dřívějších fázích vývoje ekonomické teorie, ekonomie produktivní spotřeby vzniká spojením podnětů z oblasti vývoje teorie (v tomto smyslu mluvíme o logickém pokračování vývoje stávajícího poznání) a současně podnětů z praxe (v tomto smyslu mluvíme o historické podmíněnosti současného poznání).
Hlavní rozdíl mezi ekonomikou produktivní spotřeby a neoklasickou ekonomií je následující: Podle neoklasické ekonomiky se spotřebitel zaměřuje na maximalizaci svého užitku ve smyslu subjektivních prožitků a spotřeba má efekty pouze ve formě subjektivně vnímaných požitků či pocitů, zatímco podle ekonomiky produktivní spotřeby je spotřeba produktivní v tom smyslu, že spotřebitel (ekonomický subjekt) dlouhodobě maximalizuje současnou hodnotu svého budoucího příjmu v souladu se svou celoživotní strategiív daných společenských podmínkách.

Ekonomika produktivní spotřeby má svůj vlastní teoretický aparát, který v logice vývoje ekonomických teorií staví na aparátu neoklasické ekonomie a dalších teoretických zdrojů, což umožňuje velmi komplexní vyjádření ekonomické efektivnosti.
Prostřednictvím teorie kooperativních a také navazujících nekoopertivních her lze vyjádřit problematiku rozhodování, zda si hráč zvolí strategii investování do sociální pozice nebo do rozvoje schopností. Na základě těchto konceptů lze popsat hry, které se reálně ve společnosti hrají, ukázat význam reforem souvisejících se zlepšením finančních trhů, které vytvářejí podmínky pro to, aby investiční příležitosti spojené s rozvojem, uchování a uplatněním schopností člověka byly využívány nezávisle na jeho majetkové situaci, tj. aby byl z hlediska majetkové postavení člověka naplněn princip rovnosti příležitostí pro společenské uplatnění a společenských vzestup. Teoretický základ ekonomie produktivní spotřeby rozšiřuje možnosti vzájemného obohacování různých společenských věd, např. kombinaci sociologického a ekonomického pohledu na různé pojmy spotřeby, respektive různých druhů spotřeby, které si různí spotřebitelé osvojili jako své vlastní, nabízí alternativu konzumně hedonistického přístupu, aniž by si vyžadoval regulaci či reglamentaci spotřeby.

Podrobněji o ekonomii produktivní spotřeby

Zde je k dispozici monografie zpracovaná v češtině na dané téma (online ke stažení):

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb

https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2019_ekonomie_produktivni_spotreby.pdf

Zde je k dispozici teoretický článek v angličtině:

Economics of Productive Consumption as an Offshoot of Main Currents of Economic Theory

https://www.vsfs.cz/periodika/acta-2019-2-01.pdf

Proč je právě ekonomie produktivní spotřeby důležitým prizmatem pohledu "za horizont" epidemie?

Především proto, že dává odpověď na to, co je a co není důležité z hlediska obnovy dynamického vývoje, a to směrem, který bude současně i trvale udržitelný. Nabízí alternativu "sešněrování" společnosti omezováním konzumně hedonistcké spotřeby vytvořením reálného ekonomického základu pro přirozné naplnění bohatství života člověka. To spočívá právě v rozvoji, uchování a uplatňování schopností člověka na bázi lidskou sounáležitosti a vzájemnosti.

V této oblasti je teorie hodně dlužna, ale také může hodně dokázat a výrazně přispět k tomu, aby se právě při překonávání dopadů epidemie otevřela cesta s naplnění pozitivní vize. Proto se v dalších pokračováních budu věnovat situaci v oblasti teorie.

Střízlivě a přehledně o dopadech epidemie COVID-19/3

Uveřejňuji analýzu V. Wagnera uveřejněnou na OSEL (Objective Source E-Learning), která přehledně a reprezentativně podává přehled vývoje epidemie u nás. Užitečná osvěta oproti názorům, které nechtějí vidět realitu. Zajímavá je i slušně vedená diskuse k článku. Wagnerův text odlišuji fialovou barvou. Celé zde:

https://www.osel.cz/11447-jak-pokracuje-vyvoj-epidemie-v-cesku.html

Jak pokračuje vývoj epidemie v Česku? – 3. část 

Vladimír Wagner

Úmrtí s COVID-19 či na COVID-19

Nejméně různé vlivy mimo přírodní zákonitosti ovlivňují počet úmrtí. Ten zároveň sleduje křivku nakažených s nejdelším časovým zpožděním. Zde tak vidíme, že za uplynulé období více než týden počet úmrtí velice přesně sleduje předpověď. V posledních dnech se sice objevilo za sebou několik hodnot, které jsou pod předpovědí, teprve budoucnost však ukáže, zda jde jen o statistickou fluktuaci nebo reálné zpomalení růstu. Zde se může uplatňovat i to, že počty úmrtí v daném dni se ještě řadu dní doplňují. Teprve dodatečně přicházejí informace o úmrtích doma a upřesnění i z nemocnic. Počty úmrtí v daném dni tak ještě řadu dní postupně rostou. Jak je vidět z grafu i tabulky, až téměř do již zmiňované neděle 1. listopadu reálná data velice dobře sledovala předpověď.

Hlavní námitkou většinu diskutujících pod článkem na Oslovi i na Neviditelném psovi bylo, že lidé neumírají na COVID-19, ale pouze s ním na jiné příčiny. Podle nich by se tak neměl počet úmrtí evidovaných jako s COVID-19 projevit v celkové statistice úmrtí, protože tito by na jiné vážné choroby umřeli stejně. Odhlédněme, od nesmyslných tvrzení ve stylu, že se do statistiky COVID-19 zemřelých dostane oběť automobilové nehody. Úmrtní listy vypisuje lékař a jsou pro to stanovena pravidla. Je však přirozené, že opravdu existují případy, kdy se pacient s chorobou v posledním stadiu nakazí koronavirem a i bez nemoci COVID-19 by v této době zemřel. Na druhé straně budou i případy, kdy byla příčinou zhoršení stabilizovaného stavu pacienta, který by mohl i řadu let žít, právě COVID-19. Test se však nedělal a pacient není zapsán do kolonky COVID-19 úmrtí. Zároveň může navýšení počtu úmrtí v dané době způsobit i zhoršená péče o všechny pacienty vlivem přetížení nemocnic a celého zdravotního systému právě probíhající epidemií. A to i v případě, kdy nedojde přímo k jejich kolapsu.

Tabulka úmrtí od doby, která navazuje na graf v předchozím článku. Ukazuje srovnání mezi předpovědí a realitou.

Pochopitelně může být velice dlouhá diskuze o tom, který z daných vlivů převládne. Přesnou realitu se dozvíme na začátku příštího roku, kdy Český statistický úřad publikuje konečný přehled úmrtí v jednotlivých dnech v těchto měsících. Připomenul bych však důvody, proč považuji za jasné, že vliv epidemie bude v těchto datech jasně viditelný. V současnosti už denní počet úmrtí s nemocí COVID-19 přesahuje 200, přičemž průměrný denní počet úmrtí je v Česku v normální situaci okolo 300. To, že by všichni infikovaní umřeli na jiné choroby a neprojevily se ty 2/3 v celkovém počtu úmrtí, je těžko uvěřitelné. Už v přehledu poučení z první vlny epidemie jsem zmínil, že Švédsko mělo v období mezi 15. březnem a 24. květnem 2020 zhruba o 4500 úmrtí více než ve stejné době v předchozích letech. Zároveň pak v tomto období ohlásilo 4000 úmrtí s COVID-19. Je vidět, že tato čísla byla ve shodě, naopak přebytek úmrtí byl ještě o něco vyšší, než počet úmrtí s COVID-19. A podobně tomu bylo i u jiných států, které první epidemii nemoci COVID-19 nezvládly. Jen těžko se lze domnívat, že Česko na tom bude u nezvládnuté druhé vlny epidemie jinak. První vlnu Česko zvládlo, takže není divu, že se u nás v úmrtnosti neprojevila. Naopak naše statistická data ukazují, že opatření proti epidemii, která ji zastaví, k žádnému znatelnému navýšení úmrtí nevedou. Navíc se objevují první předběžná data z podzimu. Podle nich byl druhý týden v říjnu počet úmrtí o 14 % vyšší, než je dlouhodobý průměr. Pokud budeme předpokládat už zmíněných 300 úmrtí za den, pak uvedených 14 % znamená navíc 42 úmrtí denně. Pokud se to týká týdne od 5. do 11. října, tak pak by počet úmrtí s COVID-19 dobře odpovídal počtu zemřelých navíc.

Exponenciální charakter má i růst denního počtu mrtvých s COVID-19. Data převzata ze stránek ÚZIS (využita logaritmická stupnice).

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)