Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: V teorii her je obvyklé mluvit o koalici ve dvou případech. V prvním případě kooperace s postranními výplatami, kdy spolupracující hráči plně přizpůsobují své strategie společnému záměru (nebo i vytvářejí kvalitativně nové strategie přesahující pouhý souhm individuálních aktivit) s cílem maximalizovat společný sumámí zisk, který, pak mezi sebe spravedlivě přerozdělují. Druhý případ
- rovněž chápaný jako tvorba koalic - spočívá v pevně dohodnuté koordinaci individuálních strategií členů koalice, z nichž si každý ponechává svou
dosaženou výhru a spravedlivé přerozdělování zisku je nahrazeno dohodou o volbě takových strategií, které přinášejí poměmě spravedlivě rozložené individuální
výhry(e.g.koalice ČSSD,ANO,KDU-ČSL). O maximalizaci společného zisku pak nelze bez jeho rozdělování mluvit a ochota hráčŮ ke spolupráci v takových koalicích je obvykle motivována existencí hrozivých strategií ostatních hráčů, pokud nebude koaliční dohoda dosažena. Takové
hry bývají nazývány koaličními hrami bez postranních výplat.