Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 1: Lidské myšlení není jenom lidský mozek, který lze považovat v kontextu úvah o superinteligenci za paměťovou část superhardwaru využívaného supersoftwarem. To supersoftware je lidské vědomí !!, jehož úlohu a vztah k mozku zatím neúspěšně zkoumá neurobiologie a příbuzné vědy.
O zkoumání mozku a lidského vědomí byl v Hydeparku ČT zhruba před rokem rozhovor s jednou britskou neuroložskou (nevzpomenu si na jméno) která došla k nějakým poznatkům. Kdo se o to zajímá, může si ten rozhovor prohlédnout ...

maxim 1: Přidávám odkaz, dal jsem si tu práci a vyhledaal jsem ten rozhovor ..
Susan Greenfield (profesorka fyziologie, Oxfordská univerzita)
Premiéra: Sobota 27. 4. 2019 na ČT24
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/219411058090427/

radimvalencik: Moc a moc děkuji.

---
radimvalencik.pise.cz

maxim 2:

"Základ intelektuálních schopností člověka (čehokoli či kohokoli rozumného) je ve všeobecně zprostředkující lidské činnosti, tj. ve způsobu kontaktu s prostředím."

"Zprostředkující lidská činnost" je vágní pojem. A v kontaktu s prostředím mohou být a čím dál více také budou i počítače. Neuronové sítě se mohou učit, dělají to podobným způsobem, jako síť neuronů v mozku. A učit se mohou samozřejmě i v kontaktu s prostředím nebo s lidmi (viz Walshem uváděný příklad chatbota, který se "naučil" obdivovat Hitlera).

Ad "Konkrétně – pod tím "jiným těstem" rozumím vše, co lze redukovat na Turingovu proceduru.":
A Vy víte o něčem, co redukovat nelze ? Tak to zveřejněte, třeba se proslavíte.

"... o všech dosavadních výpočtových modelech ale bylo dokázáno, že jsou navzájem ekvivalentní. Nikomu se nepodařilo navrhnout žádný obecnější (silnější) model a nikomu se také nepodařilo podat neformální algoritmus, který by se nedal přepsat do formalismu (kteréhokoliv) výpočtového modelu. Tvrzení, že nic takového se nepodaří ani v budoucnu, neboť všechny rozumné výpočtové modely správně vystihují pojem algoritmu, který je pojmem absolutním a na zvoleném formalismu nezávislým, je známé jako Churchova teze. ..."
(Viz Vítězslav Švejdar, Logika neúplnost, složitost a nutnost, Academia Praha 2002, str.97. Citace se týká výpočtových modelů, ekvivalentních Turingovu stroji. Existují i modely slabší, které ekvivalentní nejsou. To poznamenávám proto, že z citace to není zřejmé, je to zřejmé z širšího kontextu. V publikaci je vysvětlen Turingovu stroji ekvivalentní model RASP - random-access stored-program.)

radimvalencik: Podnětné a k zamyšlení. Trochu mě mrzí, že jste nereagoval na některé momenty toho, co jsem kdysi v mladistvé nerozvážnosti napsal.
Ale jinak škoda, že asi nebudete moci přijít na náš seminář.

---
radimvalencik.pise.cz

maxim 2:

No nevím, co bych Vám napsal k Vašemu staršímu textu. AGI jste připouštěl nebo i předvídal, což je v pořádku. Možná je v textu nadbytečný určitý důraz na lidskou dimenzi. AGI asi spíše nevznikne jako nějaká přesná nápodoba člověka. A po pravdě řečeno, když vezmeme v úvahu jak se člověk chová, tak by to asi ani nebylo nějak moc žádoucí.

S miniaturizací jste to myslím poněkud přehnal. Např.funkční prvky integrovaných obvodů se sice stále zmenšují, ale nějaké fyzikální limity zcela jistě existují. U velmi malých tranzistorů na integrovaných obvodech se začínají projevovat kvantové efekty a kvůli tunelovému jevu má brána problém zajistit uzavření kanálu. Minimálně je limitem atomární úroveň. A aby byl nějaký artefakt inteligentní srovnatelně např.s člověkem, bude potřebovat těch tranzistorů asi opravdu hodně. K tomu by potřeboval také nějaké akční členy, napájení, atd.

Ostatně můžeme srovnat třeba s bakteriemi. Jsou jistě velmi maličké, ale Tegmarkovou klasifikací je to jen Life 1.0.

Nějací "nanoroboti" možná budou, ale spíše jen jednoúčeloví a nepříliš inteligentní.

O potřebě osídlit i jinou planetu psal třeba Hawking - kvůli možnosti zkázy civilizace na Zemi při nějaké katastrofě (např.srážka s asteroidem).

Vašeho semináře se skutečně nezúčastním, nejsem z Prahy.