KALOUSEK a PENZE: Širší kontext/5

Podrobnější, ale velmi důležitý úvod k celé sérii je v první části, zde:

https://radimvalencik.pise.cz/7420-kalousek-a-penze-sirsi-kontext-1.html

Tomu, kdo jej nečetl, doporučuji se na něj podívat. V dalších pokračováních na úvod jen velmi stručně:

Vycházím z podkladů pro monografii na téma příčin a důsledků toho, proč jsou někteří bohatí a někteří chudí, kterou připravuji k vydání v roce 2020.

Čtenář bude muset projít stručným výkladem širšího kontextu (doufám, že i tento výklad pro něj bude zajímavým), aby pak zjistil, že spor o to, zda prodloužit dobu odchodu do důchodu povinně všem administrativní cestou, nebo zda posílit motivační roli penzijního systému tak, aby byl člověk motivován k prodloužení doby svého produktivního (výdělečného) uplatnění v souladu se svými individuálními možnosti, má mnohem větší význam a je mnohem zásadnější povahy, než to vypadá na první pohled. Ukazuje přímo na podstatu současného dění, resp. míří přímo do černého (a to i v pravém smyslu toho, co pojem "černý" asociuje).

Nyní už širší kontext v podobě uceleného textu zpracovaného z přípravných materiálů k monografii:

Bohatství a chudoba jako problém a jeho příčiny – část 5.

Investiční řetězce

Nyní se dostáváme k nejdůležitější otázce z hlediska souvislosti mezi Kalouskovou kritikou Babiše v oblasti sporů o podobu penzijní reformy a problematikou pozičního investování.

K upřesnění logiky polarity investování do schopností (jejich rozvoje, uchování a uplatnění) a investování do společenské pozice je vhodné přejít k analýze investičních řetězců, tj. posloupnosti na sebe navazujících investičních aktů, kdy se plný investiční efekt projeví až po realizaci celého investičního řetězce. Narušení některého z článků investičního řetězce vede k eliminování, případně alespoň podstatnému snížení výnosu celého investičního řetězce.

Pokud je hypotéza o tom, že poziční investování vždy působí na potlačení výnosnosti investičních příležitostí těch, kteří jsou obětí pozičního investování, a pokud má většina významně výnosných investičních příležitostí podobu investičního řetězce, pak bychom měli být schopni dokázat empirickou analýzou konkrétních forem pozičního investování, že vždy, v konkrétně daných společenských podmínkách cílí na nejcitlivější články investičních řetězců.

Přitom je nutné počítat s tím, že vývoj forem pozičního investování a jejich intervenování do narušení investičních řetězců má převážně spontánní charakter, není záměrně a cíleně ovlivňován.

Cenný empirický materiál se patrně skrývá v nejnovějších dějinách vysokoškolského vzdělání jako faktoru vertikální mobility a jako faktoru, který může za určitých podmínek eliminovat roli pozičního investování. Jinými slovy – empirická analýza odhalí cílené působení historicky se vyvíjejících se forem pozičního investování proti roli univerzitního vzdělání jako faktoru vertikální mobility.

Na celý problém lze nahlížet i z opačného hlediska. Pokud identifikujeme největší ztráty efektivnosti a nejintenzivnější zásahy proti zvyšování efektivnosti, měly by mít jako svou více či méně skrytou příčinu poziční investování, které potlačuje výnosnost investičních příležitostí jedněch či které vyřazuje jejich investiční příležitosti ze hry (kooperativní hry) a zvyšuje výnosnost investičních příležitostí těch, které mají možnost pozičního investování a využívají ji. Takovými citlivými momenty, které narušují řetězce investování v rámci celoživotního programu člověka vědomě či nevědomě orientovaného na nabývání, uchování a uplatnění schopností jsou:

Cílů pozičního investování v podobě citlivých článků investičních řetězců je patrně více a každý z nich má svoji historii, logiku, vazby na ostatní řetězce a články řetězců. Problematika penzijního systému hraje velmi důležitou roli, protože do ní podstatná část řetězců vyúsťuje. Jedná se zejména o investování:

- do celoživotního vzdělávání,

- péče o zdraví,

- vytváření společenských kontaktů včetně absolventských sítí vysokých škol,

- začlenění do tvůrčích mezigeneračních týmů.

Vše, co umožňuje prodloužení zenitu i horizontu produktivního uplatnění, je součástí investičních řetězců. Pokud se podaří potlačit motivační roli penzijního systému k prodloužení doby produktivního uplatnění, pak je podlomena i návaznost jednotlivých článků příslušných řetězců. Proto je spor o podobu penzijního systému a posílení jeho motivační role k prodloužení doby produktivního uplatnění člověka tak zásadní povahy.

Připomeňme si, že:

1. Vhodným nastavením zásluhovosti spojeným s posílením vnitřní solidarity systému průběžného penzijního pojištění lze jeho motivační roli k prodloužení zenitu i horizontu produktivního uplatnění podstatně zvýšit.

2. Existují dvě cesty, jak motivační roli k prodloužení zenitu i horizontu produktivního uplatnění podstatně oslabit:

- Paušálním, administrativním, nuceným prodloužením doby odchodu do důchodu.

- Vytunelováním systému převedením prostředků systému průběžného penzijního pojištění do soukromých fondů (na Slovensku s "gigantickými" výnosy 35 euro měsíčně).

A tak jsem velmi zvědav, s čím Kalousek přijde. Možná, že v tuto dobu ještě ani sám neví, k čemu bude dotlačen...

(Pokračování)