Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 1: Malá poznámka k sociologické marxistické teorii tříd ..
Marx ve své marxistické filosofii (v dnešním pojetí klasifikace společenských věd -sociologii) zjednodušil model společnosti (pro podporu akceschopnosti sociální revoluce) na dvě antagonistické třidy vykořisťovaných (hlavně dělnictva -proletariátu) a vykořisťovatelů (hlavně podnikavců a obchodníků -buržoazie). Sociologie, jako nová věda, si k tomuto modelu přidala střední třídu,
vznikl tak současný model tří tříd, který vychází z majetkového -materialistického rozdělení společnosti.
Velice důležité pro pochopení dějinného vývoje je ale rozdělení společnosti z "ideologického" pohledu, kde se ideologie a příslušnost jednotlivých tříd (hlavně střední třídy) k ideologiím mění v průběhu vývoje.
Spojením majetkového (materialistického) a ideového pohledu vznikne obecnější model, s kterým se dá pracovat s mnohem lepšími výsledky, hlavně v dnešní ideologicky pomatené době, kdy nositelem revolučnosti je střední třída s pometenými ideologiemi (revoluční proletariát nahradila revoluční pomatená střední třída).
Správný majetkově ideový model společnosti by měl ale obsahovat čtyři třídy (čtrtá třída těch, kteří jsou nad věcí a nepodléhají mamonu ani ideologii), to je ale pro majetkové úvahy vedlejší.
V článku je z pohledu uvedeného současného sociologického třídního modelu popisována proradnost "střední třídy", která se vine dějinami jako proradnost slouhů vyšší třídy.

radimvalencik: V tom je právě ten půvab toho, s čím přicházím já.
Místo rozdělení na "materialismus a idealismus či ideologicksmus" (podřízení se konzumu a podřízení s vyšším idejím) navruhji jiný pohled:
- Produktivní spotřeba, tj. jde o spotřebu, která vede k plnému rozvoji a uplatnění schopností člověka jako naplnění smyslu jeho žití i k plnému prožitkovému bohatství, současně působí jako nejvýznamnější ekonomický zdroj.
- Proti tomu stojí investování do společenské pozice (využívání majektové převahy), které výše uvedené přeměně brání a přes které se postupně příslušná historická tendence vzniku společnosti založené na tom, že svobodný rozvoj každého je podmínkou rozvoje všech, a tento rozvoj schopností lídí působí jako hlavní faktor zvyšující dynamiku růstu a určitující povahu růstu, prosazuje.
Jak logické a samozřejmé. Jde jen o to pochopit.

---
radimvalencik.pise.cz

maxim 1: Také příspěvek z mnoha rodících se k "ideologii" čtvrté třídy ...
Už jenom bude potřeba v mastávajícím zmatku ve Světě sebrat moc válející se na ulici (jako to udělali proletářští bolševici s revolucionářem Leninem, následovaným konzervativcem Stalinem) a pokročit vpřed ..

ondrey: Pokud se diskuze sveze z jednostraných románů A.Jiráska do várovské trilogie ...tak to opravdu lze nazvat jen Qualm machen. Toporně interpretuje to, co je psáno na ideovou objednávku, tedy třídní schéma. Jak jsem již opakovaně poznamenal na Husově bulíckém chování prvky racionality neshledávám.Byl adorován znovu se vznikem Československo v rámci absence jiných postav z místního venkova. V práci chybí dostatek evropských citací, takže je znatelné,že práce jaksi značně národně ujela. Pro příklad uvádím známý tah,který provedl Rene Descartes, zastánce úplně jiného názoru než špatně vzdělaný zoufalec J.Hus, který se odvolával k jakému si Bohu ač rád požíval světských výsad (císařský glejt, přízeň královny, kterou přes své mysogynství citově nezvládl). V životě je třeba racionálně jednat, i když naše poznání není jisté, což je vše shrnuto v jeho dualistickém ontologickém modelu Boha. Descartovo načasování, či vydávání svých děl nelatinsky mu dopomohlo se vyhnout hranic.