karel mayer: Profesor Sirůček připravil pro časopis Marathon článek, ve kterém se pokouší postihnout složitost současného světa, a docent Valenčík se rozhodl tento intimní článek, určený uzavřené komunitě posledních aktivních účastníků únorového vítězství a staveb mládeže, zpřístupnit širší veřejnosti na svém webu.
Když jsem v polovině 70. let minulého století studoval na VŠE, byl jsem zděšen vědeckou úrovní politické ekonomie socialismu. Věda byla nahrazena budovatelsky optimistickými články o úspěších sovětských komunistů. Nevěřil tomu nikdo, ani přednášející, ani studenti. Byla to ale doba vrcholící normalizace, téměř všichni profesoři měli nějaký ten škraloup z 68. roku a studenti zase věděli o podobném martyriu, kterým museli projít jejich rodiče. Byla to oboustranně hraná hra na mlácení prázdné slámy.
Po roce 89 jsem čekal, že se najednou objeví řada nových moderních přístupů, výsledků bádání zatím skrytých hluboko v šuplících. No, možná se něco objevilo, ale na triumfální cestě restaurace tržních vztahů a reálného kapitalismu to zapadlo. Po hospodářském propadu na konci 90. let a zejména po nástupu sociální demokracie k moci však už nic nebránilo rozvoji teorie. Přesto se nic nekonalo a naprostá vyprázdněnost levice, dnes spojovaná zejména s bezbarvým Sobotkovým vedením strany, sklidila zaslouženou kritiku ze strany voličů.
Důvod postupného okomentovávání článku profesora Sirůčka docentem Valenčíkem mi trochu uniká. Stále není jasné, kolik bude ještě pokračování, či zda nejde nakonec o nekonečný příběh. Ale již nyní zveřejněných deset „epizod“ dává jasnou představu o formální i obsahové úrovni článku. Komentáře ze strany docenta Valenčíka jsou velmi mírné a jakoby kolegiálně chápající. Osobně bych musel být mnohem tvrdší, ale vzhledem k tomu, komu je článek primárně určen, to nepokládám za potřebné. Každý člověk ke konci života bilancuje. Pro budovatele socialismu musí být článek profesora Sirůčka rajskou hudbou – dnešní svět je naprosto zvrácený, a to díky všem těm diversantům a škodičům, kteří zmařili realizaci tak úžasné myšlenky státně-monopolního rovnostářského socialismu, kde všichni měli být šťastni.
Chtěl bych věřit, že profesor Sirůček je schopen zpracovat daleko fundovanější a mnohem argumentačně bohatší článek určený i pro střední generaci a zejména pro mladou generaci, zvláště, je-li profesorem na vysoké škole a je v denním kontaktu se studenty.
Pokud profesor Sirůček takovýto článek připraví, velmi rád se s ním seznámím a bude-li o to zájem, tak ho i okomentuji.