maxim 2: Dobrý den, pane docente.

Možná je to moje chyba, ale Vaše dva body (1.znárodnění, 2.změna, srovnatelná s průmyslovou revolucí) mi připadají jako typově odlišné:

Změna, srovnatelná s průmyslovou revolucí označuje, řekněme, dosažení nějakého kvalitativně vyššího stupně rozvoje výrobních sil.

Znárodnění naproti tomu je jen nějaké technické opatření - právní akt. Pokud by (čistě hypoteticky) byl proveden plošně, byl jen dílčí součástí (možná završením) nějakých obsáhlejších společenských změn.

Z tohoto hlediska se, myslím si, body 1 a 2 ani vzájemně nevylučují.

Moc nerozumím tomu, proč v prvním případě by mělo být strategií "čekat za bukem až bude krize nejhlubší", když pro nějakou - řekněme revoluci - jsou zapotřebí podmínky jak objektivní, tak i subjektivní. Ty objektivní lze asi ovlivnit jen málo, ale ty subjektivní se čekáním za bukem asi samy nevytvoří.

A ve druhém případě: Průmyslová revoluce se nedá nainstalovat shora politickým rozhodnutím. Kde jsou ti její protagonisté - subjekty, podnikající v odvětví produktivních služeb ? Mělo by se přece jednat o jejich ekonomické zájmy. Především oni sami by tedy měli být i nějak vidět, tlačit na politickou scénu a lobovat za vznik nějakých právních a institucionálních změn, jsou-li zapotřebí.

Pan docent Kroh sice, jak sám píše, nechce nikomu radit, nicméně podle mne ve svém článku načrtl čtyři témata, na kterých by se mohla a asi i měla "nesystémovost" stran projevit. Viz názvy kapitol:

- Současná podoba liberální demokracie vychází z módy
- Nové technologie plodí nové možnosti, potřeby i rizika
- EU je v krizi, ale návrhy reforem chybějí
- Světový mír je nejvyšší hodnotou

A nelze přehlédnout, že právě uchopení některých z těchto témat přináší body stranám, které jejich soupeři označují jako "populistické".

Myslím si, že výsledkem jednání KSČM bude konstatování, že svádět další debakl v pořadí na vedení by byla chyba, když za něj mohou přece všichni. Je hlavně nutno udržet stabilitu, zabránit chaosu a pokračovat v práci pro neprivilegované občany.

radimvalencik: Váš názor je podnětný a je určitě posunem vpřed
souvisí to ovšem s tím problémem, který je u samotného Marxe, kterého nekriticky a zjednodušeně přejímají:
- jeho pohled z Předmluvy ke Kritice politické ekonomie
- jeho pohled ve XXVI kapitole Kapitálu
Tedy rozdíl mezi průmyslovou revolucí (která zásadné ovlivnila i nadstavbu společnosti včetně vývoje vlastnických vztahů) a buržoasní revolucí (souhrnem buržoasních převratů a zvratů, s duálními důsledky).
Skutečný program nemůže být "čekání na příležitost" (která nepřichází a "čekatelské" strany atrofují), ale pochopení obsahu dějiného procesu a postavení se do čela vytváření podmínek pro reformy, které posunou člověka do centra dění. Tak jak podnikatele posunulo do centra zrušení obilních zákonů (cen na obilí). Tentokráte však jde právě o tu plnou emancipaci člověka, pro kterou nazrál čas.

---
radimvalencik.pise.cz