Článek K financování zdraví: J. Mertl upřesňuje J. Pirka

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: K financování zdraví: J. Mertl upřesňuje J. Pirka

02. 07. 2018 - 07:21

honza: Děkuji za podnětné upřesnění s využitím mého příspěvku. Je to skutečně spíš upřesnění, i ten původní příspěvek měl svůj význam.
Pozitivní motivace je možná i v univerzálním zdravotním pojištění, pokud opustíme čistý purismus veřejného financování ve smyslu že musí být zcela stejný nárok a umožníme, aby malou část rozpočtu veřejného zdravotního pojištění pojišťovny vynaložily na zvýhodnění pojištěnců podle behaviorálních kritérií, případně i na slevu na zdravotním pojištění (resp. technicky tedy na zdravotní dani - o to se však musí celkově vybrat více). Dosud tuto roli plní tzv. fond prevence zdravotních pojiťoven - jeho existence je však chápána kontroverzně jak "puristy", kterým vadí, že se z veřejných zdrojů platí programy jako Mořský koník (zatímco nejsou peníze na léčbu závažných onemocnění nebo provoz nemocnic … ), tak i "tržními komsomolci", kterým to zase přijde celé málo a jakožto necenová konkurence nefunkční.
Samozřejmě že se mohou prodávat i produkty soukromého zdravotního připojištění, ale jejich prodejnost bude nízká a krytí v průběhu času silně výběrové, o silném potenciálu právních sporů v trojúhelníku zdravotnické zařízení - pacient - pojišťovna nemluvě. Potenciál má v úrazovém pojištění (kde se zdravotní taxace může týkat pouze předchozích úrazů a zaměstnání), nebo pojištění dlouhodobé péče, nebo tzv. vážných onemocnění (zde však pozor na silnou selektivitu diagnoz). Předplacené programy mají také svoje nevýhody, třeba neumí krýt velké náhodné výdaje, ale jako nadstavba nad univerzálním systémem by mohly fungovat docela slušně, zejména pro zájemce o větší rozsah a komfort zdravotnických služeb (kde se mj. často pojistná nahodilost hledá poměrně špatně a naopak je žádoucí aproximovat měsíční částku která zajistí pravidelnou péči). Navíc se do nich dá vstoupit za danou cenu kdykoli.
Negativní motivace, i když může vypadat lákavě a získat podporu u části veřejnosti ve stylu "přece nebudem pořád platit léčbu tlustým, kuřákům, feťákům a bezďákům" prakticky nefunguje. Už proto, že stavy co neodléčíme, budeme velmi pravděpodobně v budoucnu léčit nákladněji - výsledkem podléčenosti je typicky nízká kvalita života a nízká schopnost k práci příslušných pacientů.

02. 07. 2018 - 14:35

ondrey: Česká sociální demokracie přichází o pracující voliče díky své tupé politice. Vůbec nedokáže uchopit systém zdravotního pojištění a mnozí pracující utíkají k nacionální demokracii.
To, že někdo kouří se promítá samozřejmě na jeho pracovním výkonu stejně jako u lidí otylých, obézních atd. na tom si chce přihřát polívčičku i pan profesor Pirk. Podle mě, kouření je u mnoha lidí pracovně stimulující, pokud jsou už na nikotinu závislí, ale zase co se pracovního výkonu týče nemohou kouřit na pracovišti. Vznikají „kouřové přestávky“, které určitě tento stimul na výkonu negují a můžeme hovořit o stejném efektu jako u lidí silně obézních. Čeští lékaři se cítí příjmově ohroženi a navíc jim budou dýchat platově na záda učitelé. Český systém zdravotního pojištění podrobně neznám ale z povzdálí sleduji, že je v mnohém až moc egalitářský a diskriminující a pojištěnce obírá.V tom má profesor Pirk zajisté pravdu a hledá zcela racionálně a oprávněně možné úspory. Vyslechněme české říhání „ze spoda“, ktere slepě touží po západních příjmech a většinou neví, co to obnáší. Podhalme, kde je skryta západní efektivita (vykořisťování) systému. Srovnejme zdravotní pojištění s německým, kde má zaměstnanec nárok v době nemoci na plný plat. V ČR je zaměstnanec ožebračován jakých si 60%, karenční doby atd. Dále je velmi k platícím zaměstnancům sprostý system plateb pro OSVČ. Jelikož tito takzvaní „živnostníci“ opravdu často tomto systému parazitují a ani nemají možnost se soukromě pojistit. V SRN je situace opačná celý systém je náročný na pojištěnce, „freiberufleři“ nebo angl. „freelanceři“ maji situaci jinačí, odpovědnější a náročnější. OK, fakturujete si na hodinu více, než je zaměstnanecký plat, máte na to, jste schopní a vyděláte,v pořádku budete platit víc a ne býti černými pasažéři v systému státního zdravotního pojištění. To má vliv na cenu na trhu práce a samozřejmě výše minimální mzdy, která určuje nejnižší odvody pro německé živnostníky. Pokud firma nebo německý živnostník nevydělává, ptá se ho systém a finanční úřad: „Z čeho jste živ?“. To že už nevydělá na povinné zákonné zdravotní pojištění znamená, že není schopen přežít a firmu je nucen zavřít a přejít do systému sociálního, najít si zaměstnání, stát se efektivním a platit.To by byl konec pražských podomních makléřů a všelijakých existencí, co nevytváří zisky, neplatí DPH, ale jsou OSVČ. Zde vidíme efektivitu na trhu práci a daleko vyšší produktivitu. Do tohoto stavu má ČR ještě velmi daleko a je to vina ČSSD, která by měla podle mě práva zaměstnanců bránit.
Příspěvky na německém zákonném zdravotní pojištění závisí na příjmu. Základem je celkový hrubý příjem, ze kterého se vybírá jednotná sazba příspěvku ve výši 14,6 procent (stav 2018). Tato sazba je rozdělena rovným dílem na pojištěnce a zaměstnavatele, na každého tedy 7,3 procent.Německý OSVČ platí tedy celou plus odvod příslušné pojišťovny. Každá zdravotní pojišťovna totiž ještě vybírá dodatečný příspěvek v různé výši, který platí jenom zaměstnanec. Zde vidím potencionál nastavit např. kuřákům,obezním, narkomanům atd. další odvod, který profesor Pirk předesílá. Pojištěncem soukromé zdravotní pojišťovny,nemůže být každý je to jakýsi klub výše příjmových a zdravých. Takže zase vyšší efektivita,ale méně solidárnosti, zde ČSSD drží voličům slovo, otázkou je jestli budou její voliči lidé, kteří musí mít 126tis měsíčně. Zaměstnanci mohou být pojištěni v soukromé zdravotní pojišťovně AŽ od hrubého příjmu nad povinnou hranicí pro pojištění (2018: 4 950 € měsíčně). Dotčené osoby musí zažádat o osvobození od povinného pojištění a nemohou se do něho jednodušše vrátit. Pokud o tomto lékaři sní, budou muset čeští zaměstnanci, tedy i ti ve zdravotnictví ještě přidat, aby na to objemově měli. Tím si na sebe ekonomika výrobou elektřiny, montováním aut pro zahraniční matky a babišovými podvody dlouho nevydělá a s ní i studenti pana profesora Pirka.

02. 07. 2018 - 16:32

honza: Celkem dobrá empirická reflexe situace v SRN.