Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

jaroslav tichý: V celém případu se snoubí hned několik příčin, jejich výsledkem je stav komentovaný autorem článku. Tak především snaha antidemokratické opozice, která prohrála v říjnových volbách, překazit sestavení vlády (či alespoň funkční vlády) za každou cenu. Odsunuly se tak do pozadí kauzy jako jsou OKD a některé další. Antidemokratické strany se krom toho snažily (podobně jako v některých dalších zemích převzít moc pouličními nepokoji, a to s různou intenzitou a výsledky (ČR, Slovensko, Arménie,Maďarsko apod.). Babišovy snahy protlačit nakonec menšinovou vládu složenou pouze z jeho lidí, s dojednanou podporou dalších stran neměly od počátku šanci na úspěch. Řídit stát je opravdu něco jiného než řídit firmu. S protahováním doby na složení vlády tak Babiš foukal sám do plachet již zmiňované antidemokratické opozice a dodával jí naději, že nakonec "bez ní se neobejde, zatímco ona bez Babiše ano". Šetření "Babišovy kauzy" týkající se eurodotací bude trvat tak dlouho, dokud bude Babiš v politice. To je snad již každému jasné. Babiš nemá kvalitní lidi a podle toho jeho výběr i vypadá. Spíše ale půjde asi o to, aby to byli lidé "konformní". Babiš se sám v rekordně krátké době dopustil několika kotrmelců, které se nemohly neobrátit proti němu. Ten první a klasický byl jeho obrat o 180 stupňů ve věci předsedy komise pro GIBS, kterým měl být komunistický poslanec "Mlátička", kdy nepochopil, nebo možná pochopil avšak špatně reagoval, že celá akce není namířena primárně na nově zvoleného předsedu, nýbrž na něj. Babišovy kotrmelce se množily,z těch nejznámějších připomenu jen vypovězení ruských diplomatů v kauze Novičok, projevy nadšení a lásky P. Ryanovi v české sněmovně, vč. dárku na rozloučenou, tedy předáním zadrženého Nikulina. Nikdo z těch nadšeně aplaudujících ve Sněmovně vč. Babiše (ale mimochodem též Okamury a spol.) nechápal, že je to skutečně na definitivní rozloučenou. P. Ryan se musel přitom velmi dobře bavit, pokud i jemu z toho návalu servility se neudělalo špatně od žaludku. Tohle totiž již dávno nezažívá ani při návštěvách v latinskoamerických "banánových republikách". Jinak i nadále platí heslo "rozděl a panuj", zejména v českých podmínkách se v různých variacích nadále spolehlivě osvědčuje. Nejprve se dobrovolně rozdělila levice, aby nemohla vládnout (viz Bohumínské usnesení), pak to bylo nálepkování KSČM, nyní je to nálepkování SPD. Takže, když nepohodlné demokratické strany vyloučíme, tak se musí skládat vláda z těch zbývajících, "to dá rozum". Je to stále stejná metoda ze stejné dílny. Důsledky pak známe. A lidé místo toho, aby se proti nálepkování postavili a čelili mu, tak mu podléhají. Politiky nevyjímaje. A přenáší se to až do programů jednotlivých stran, kdy "něco si sice myslí, ale to přece nemohou navenek říkat". Podle toho vypadají jak programy těch stran, tak vystoupení jejich politiků a jejich konání. Jde přitom s svedení zásadní debaty, jak dále, ač víme, že právě popsanou praxí jsme se dostali všichni tam, kde právě jsme. Jenže k té druhé nemáme vesměs dost odvahy. Nezbývá než litovat, že nebylo možné dokončit přesně tuto debatu nedávno v jednom debatním klubu.... Když jsme jako ANS hned po říjnových volbách psali, že dopadly naprosto špatně a vzejdou z toho jen velké problémy, byli jsme z nepochopení některých lidí dokonce osočováni z toho, že to prý píšeme proto, že nás volilo málo lidí. Ale vůbec ne, psali jsme to především z důvodu, o němž píši a dále proto, že naši občané měli v říjnových volbách poslední možnost, jak řádným legálním způsobem zabránit masové migraci do ČR. Další opravné prostředky již nemají (s výjimkou předčasných voleb, ty ale mohou přijít z hlediska masové migrace k nám pozdě). A ty nejsou krom toho plně v rukou našich občanů. Marně jsme tehdy vyzývali strany i občany, aby říjnové volby použili jako referendum ve věci migrace. Občané tehdy naletěli na nereálné sliby T. Okamury ohledně referenda prostřednictvím zákona o obecném referendu, o kterém již tehdy musel z předchozí vlastní zkušenosti vědět, že ho buď neprosadí vůbec nebo ho prosadí v neuchopitelné podobě a hlavně (s ohledem na připravovaný podpis Dublinu IV. a Globálního kompaktu v r. 2018 pozdě. Země jako Maďarsko či Itálie postupovaly ve smyslu našeho návrhu (aniž o něm věděly, lidé tam ale mají sami dost rozumu a především upřímný zájem o věc), takže tam volby dopadly zcela jinak. I tato skutečnost významně přispěla k tomu, že "tato vláda je zmetek". Hlavní problém tkví ale v tom, že pokud lidé u nás nezmění vzorec myšlení a tomu nepřizpůsobí i vzorec svého chování při volbách, budeme začínat stále znovu a pořád to bude málo platné. A stále přitom budeme poslouchat a číst, jak je třeba volit "osobnosti", dávat hlasy jen zavedeným stranám, aby nepropadly atd. Zatím to tak lidé dělali a výsledek známe. Jsme se schopni konečně již jednou poučit z vlastních chyb a nadměrné důvěřivosti v hesla mainstreamu, na který ale současně většina našich spoluobčanů nadává. Nebylo by vhodné začít řešením tohoto rozporu, máme-li se posunout někam vpřed?