Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Svérázný charakter sociální demokracie se projevuje v tom, že žádá demokraticko-republikánské instituce nikoli proto, aby byly odstranëny oba extrémy, kapitál a námezdní práce, nýbrž aby byl protiklad mezi nimi oslaben a přeměněn v soulad. Ať už se k dosažení tohoto cíle navrhují jakákoli opatření, ať už se tento cíl sebevíc okrašluje víceménë revolučními (v dnešní době reformními pozn.autora) představami, obsah zůstává týž: přeměna společnosti demokratickou cestou, ale přeměna v hranicích maloměšťáctví. Nesmíme však podlehnout omezené představě, že maloburžoazie chce prosadit zásadně nějaký egoistický třídní zájem. Naopak, maloburžoazie věří, že zvláštní podmínky jejího osvobození jsou obecnými podmínkami, za nichž jedině může být zachráně na moderní společnost a odstraněn třídní boj. Právě tak si nesmíme představovat, že všichni demokratičtí představitelé jsou shopkeepers (kramáři pozn.autora) nebo že pro ně horují. Svým vzděláním a svým individuálním postavením mohou být od nich na hony vzdáleni. Co z nich dëlá představitele maloměšťáka, je to, že nemohou v duchu překročit hranice, které maloměšťák nemůže překročit v životë, že jsou proto teoreticky hnáni k týmž úkolům a řešením, k nimž maloměšťáka prakticky ženou materiální zájmy a společenské postavení. (Karl Marx Kapitola III. Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta)
Jak to tedy do sebe zapadá, krásně ...

ondrey: Sluneční stát ála francaise ....ponaučení pro moravského chasníka Sobotku

Je to již něco přes rok, co si Francouzi zvolili nového prezidenta Francoise Hollanda. On a jeho vláda sice zdědili velmi tíživou ekonomickou situaci, ale po více jak roce vládnutí nebyli schopni s hospodářstvím nic udělat. Naopak, došlo k výraznému zhoršení. Holland je podle průzkumů veřejného mínění nejméně populárním prezidentem za posledních třicet let. Není se čemu divit. Ekonomické ukazatele mluví sami za sebe. Nezaměstnaných je 3,2 milionů Francouzů, průmyslová výroba klesá, veřejný dluh je ve stratosféře a kupní síla obyvatelstva se snižuje.
Na tuto situaci reagují i mladí Francouzi, když více jak polovina z nich přestává věřit v budoucnost Francie, a proto by rádi žili jinde. Tyto údaje vyplynuly z únorového průzkumu pravidelně prováděný institutem Viavoice. Mladým Francouzům se nemůžeme divit. Jsou to právě oni, kdo budou muset platit obrovské dluhy, které nahromadily předchozí generace. Zvyšování daní a snižování sociálních dávek je nemine. Také nepříznivý demografický vývoj přistane na jejich bedrech. To znamená, že jejich kupní síla bude v lepším případě dlouhodobě stagnovat. Proto se i ve Francii může stát, že mladí lidé budou emigrovat tak, jak se tomu nyní děje ve Španělsku, Portugalsku a Řecku. Aby k tomu nedošlo, muselo by ve Francii dojít ke změně. Francouzi by měli nastavit přátelské ekonomické prostředí, kde podnikatelé nebudou pronásledování a schopní lidé penalizováni formou obrovského zdanění.
Součástí by měla být i změna na trhu práce, která by vedla k větší flexibilitě a tím i schopnosti generovat pracovní místa. Jinými slovy stát by měl přestat podlamovat nohy hospodářství svými nadměrnými zásahy.
Francouzské hospodářství za posledních třicet let ztratilo konkurenční výhody snad ve všech směrech. Investoři se začínají Francii vyhýbat velikým obloukem, protože podnikat v této zemi je takřka nemožné. Do země tak neproudí investiční kapitál,
rozvoj technologie je na minimální úrovni a slovo inovace se z francouzských firem již dávno vytratilo. Nepružná legislativa, přebujelá byrokracie, státní regulace a diktování podmínek ze strany státu, nemůže Francii z dlouhodobého hlediska udržet na současné hospodářské úrovni. Tímto způsobem fungování je jen otázkou času, kdy Francie bude hrát „třetí housle“ a ne druhé, jako je tomu nyní. Již dnes ztratila nejlepší ratingové ohodnocení od společnosti S&P a Moody´s. Nezaměstnanost se
vyšplhala na 14-ti roční maximum a trh práce začíná pomalu zamrzat. Francouzské slavné motto volnost rovnost a bratrství již vyšlo pravděpodobně z módy – minimálně tedy ta volnost.
Tak to by si měl Bohuš než začne něco o hospodářství vykládat uvědomit.