Pár poznámek před dnešní diskusí o referendu

Předně zvu na tuto akci o referendu dnes v 18.30 na Novotného lávce:

https://radimvalencik.pise.cz/5487-lze-zachranit-eu-ano-referendem.html

K tomu pár poznámek, které mě napadly, když jsem se procházel u Petrohradu. Toho našeho, na půl cesty do Karlových Varů. Takže: Předně přeji všem ženám vše NEJ+ k MDŽ. Význam tohoto svátku jsem si uvědomil, když jsem byl tento den před šesti léty v Kazachstánu, v Pavlodaru a Astaně. Již několik dnů před tímto svátkem byly na mnoha restauracích nápisy: "Vezměte svou manželku 8. března k nám na večeři, uděláte jí radost." - V zemi převážně islámské, ale velmi civilizované. Podobně je to i v Uzbekistánu, kde jsem byl vloni. A každá žena, které jsem tehdy náhodně popřál - i recepční či prodavačka v obchodě - měla z přání velkou radost. Je to tam neformální symbol úcty k ženám.

Ptám se našich žen: Vám by neudělalo radost, kdyby Vás Váš manžel pozval při příležitosti MDŽ na večeři? Nebylo by to lepší než prázdné genderovské kecy? (Ostatně jediný kdo zvládnul genderovou roli, byla Ester - kdyby se nepřišlo na to, že pod maskou Francouze je ona, tak jsme i poslední dvě utkání v hokeji na olympiádě mohli vyhrát a mít zlato jako v Naganu.

Ale k problematice referenda:

Podivnost první: Proč nejvíce brojí proti referendu s odvoláním na to, že lidé nejsou "dostatečně morálně politicky vyspělí", právě ti, kteří dělají vše pro to, aby lidé byli co nejsnadněji manipulovatelní. Není samotná existence obecného (tj. ne na okraj společenského dění odstaveného) referenda určitou pojistkou proti tomu, aby se prosazovala snaha dělat z lidé snadné oběti manipulace nejrůznějšího druhu?

Podivnost druhá: Proč nejvíce brojí proti referendu s odvoláním na to, že vystoupením z EU bychom si mohli velmi znepříjemnit život, právě ti, kteří se snaží nevidět, překrývat, omlouvat proces pokračující degenerace současné euroreprezentace? Té reprezentace, která se vůči nám a zemím, s nimiž máme podobnou historii i podobnou pozici, chová stále arogantněji? - Nebylo by z tohoto hlediska obecné referendum určitou pojistkou proti tomu, abychom si museli nechat líbit cokoli? Neposílilo by naši vyjednávací pozici?

K tomu:

- Může dojít ke zvratu fatálního směřování vývoje současné velkovětšinově bezdětné euroreprezentace ke stále větší a větší degenerací? Mám zkušenosti z předlistopadového vývoje a myslím, že decimování všech proreformních sil v blízkosti epicentra moci překročila práh obratu k reformovatelnosti, snad ještě více než u nás před Listopadem. Ostatně – reforma EU (jejího vedení) se stala sprostým slovem, zatímco "posilování jednoty", tj. prosazení "federalizace" (rozuměj diktátu) je považováno za jediné možné konečné řešení současné situace.

- S tím souvisí pokusy o dva či vlastně tři majdany (Slovensko, Česko, Británie přes Severní Irsko), jejichž smyslem je trestat, zastrašovat, rozvracet.

- Má vůbec EU nějaké nástroje, které by v kritické situaci umožňovaly hledání cesty k reformě. Aspoň tak funkční, jaké využila v podobě koncilů ve středověku Církev svatá?

(Ale to vše je jen ochutnávka, kdo chce slyšet víc, ať dnes přijde.)