Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY
V rámci seriálu o volbách uveřejňuji článek, který napsal student magisterského studia naší univerzity (VŠFS) Jaroslav Volmut jako ohlas na článek "Lidský kapitál a cesta k odstartování komplexních reforem", který byl na pokračování uveřejněn i na mém blogu, viz:
Za článek (ohlas touto formou) jsem velmi vděčný, protože míří k věci a také ukazuje, studenti dokážou kriticky myslet, např. v návaznosti na diskusi k této otázce:
A dokázali by mnohem více, někdy by k tomu stačila maličkost. Například mnohem více motivovat k týmové práci během studia a rozšířit prostor pro týmovou práci.
Zde je článek Jaroslava Volmuta:
Předně bych rád podotkl, že mé názory na tuto problematiku jsou dány mou znalostí jednotlivých složek textu. Zatímco o důchodové reformě a systému důchodového pojištění nemám tolik znalostí, tak naopak o průmyslu 4.0 a hodnotě lidského kapitálu mám celkem slušnou představu. Na celou problematiku se zároveň dívám z pohledu výrobního sektoru, neboť jsem v něm poslední dva roky pracoval a mám tak určitý obraz o tom, jak je právě v této oblasti v současnosti tato problematika vnímána.
V první řadě jednoznačně souhlasím s většinou myšlenek v textu. Lidský kapitál je v současnosti celosvětově vnímán daleko více jako hodnota, než tomu bylo v letech minulých. V souvislosti s průmyslem 4.0 získává ještě větší váhu v podmínkách tuzemské ekonomiky, neboť s rozvojem technologií, digitalizací a práci s velkými daty, je potřeba po znalostech a kvalifikované práci daleko vyšší. Na druhou stranu však, dle mého názoru, není průmysl 4.0 tak velká věc, za jakou ji v dnešní době společnost považuje (v tuzemské ekonomice). V naších podmínkách pracovního trhu je aktuálně akutní nedostatek technicky zdatných pracovníků, jako jsou například technologové, průmyslový inženýři, atd. Tento nedostatek znalostí je dán především tím, že velká většina nově graduovaných vysokoškoláků s technickým vzděláním odchází pracovat raději do zahraničí, kde mají výrazně lepší platové podmínky, než na trhu domácím. Rozmach současné "průmyslové revoluce" je tedy v tuzemských podmínkách velice limitován akutním nedostatkem právě lidského kapitálu, který by byl schopen se věnovat inovativním věcem.
Z tohoto důvodu mi tedy není úplně jasná souvislost nástupu průmyslu 4.0 a vytíženosti pracovníků v důchodovém věku. Dle mého názoru, je nástup nových trendů více spojen s tlakem na rozšíření základny studentů technických oborů, reformu středo a vysokoškolských vzdělávacích postupů (projektové týmy,...) a důraz na nezbytnost získávání vzdělání pro mladou generaci. Všeobecně je dnes mládeží školství vnímáno, jako nezbytné zlo, které berou jako nutnost, nikoli jako přípravu na budoucí profesní život. Tuto skutečnost jsem během několik posledních let sám viděl a vnímal na vrstevnících a zároveň také na mladších ročnících. Pokud má skutečně dojít k automatizaci i mimo průmyslovou sféru, je nutné k nástupu nových technologií získat na tuzemský pracovní trh více kvalifikovaných lidí, což lze dokázat jedině jejich postupným vzděláváním, neboť není reálně sem nalákat ze zahraničí profesionály s aktuálními platy v tuzemské sféře. Jelikož nelze zahraničním společnostem platově konkurovat, považuji za logické, snažit se více vzdělané pracovníky vychovávat a tím tedy investovat do znalostního kapitálu pro budoucí roky.
Velice se mi libí myšlenka diverzifikace a generačně rozdílných týmů. V současné době sám pracuji v kolektivu velice diverzifikovaných lidí a mohu jedině potvrdit zlepšení výsledné efektivity celku, díky rozdílným znalostem a úhlům pohledu na konkrétní problematiku. Možná bych samotnou diverzifikaci v práci více zdůraznil. Vidím zde potenciál např. v podpoře projektů na středních školách napříč všemi ročníky, aby mladší získávali znalosti od starších a naopak starší nezapomínali na získané znalosti z let minulých. V tomto se opět odkazuji na nutnou reformu ve školství.
Co se týká reformy důchodového systému, napadla mě myšlenka rozšířeného "regresivního" modelu. Smysl by byl takový, aby motivoval více lidi v produktivním věku pracovat a tedy zároveň snížil nezaměstnanost lidí, kteří o práci nemají zájem a pouze pobírají sociální dávky (nepřizpůsobiví). Princip vidím v tom, dávat větší váhu práci v brzkém produktivním věku, než ve věku pokročilejším, tedy např. sociální pojištění placené při pracovním vytížení mezi 20-40 lety člověka by mělo mít větší váhu, než mezi 40-60 lety, kdy je produktivita práce daného jedince snížená jeho věkem a fyzickým stavem. Pokud by měl tedy člověk pobírat důchod od určitého věku, bral by se více ohled na to, jakým způsobem pracoval v "raném produktivním věku", než v "pokročilém produktivním věku". Podobný princip by šel zcela jistě aplikovat i na sociální dávky. Například pokud by člověk (45let) přišel o zaměstnání a odpracoval by již 25 let, měl by mít nárok na vyšší podporu v nezaměstnanosti, než stejně starý člověk, který odpracoval pouze 15 let a odváděl méně.
Doufám, že je má myšlenka alespoň trochu srozumitelná.
(Pokračování dalším tématem.)
| RE: Volby 2017/237: Studentské kvalifikované myšlení | maxim | 04. 10. 2017 - 07:34 |