Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Zubatá pleš by jsi měla uvědomit následující, že pokud se ohání na severu Česká pozice demokracií, tak by jsi mohl uvědomit o "svých" poslancích, nositelů práva na volbu závazných rozhodnutí (např. při vyslovení důvěry vládě) jsou dle ústavy svobodní rozhodovatelé. Termín rozhodovatel je doslovným překladem anglického termínu decision maker,případně německého Entscheidungsträger. Čeští spieleři termín rozhodovatel sice označují jako chybné slovo, ale jinak jde o slovo přesně vystihující roli účastníka, jako aktivního subjektu v konfliktu. Zdúrazněme však, že účastníci konfliktní situace nemusí být nutně fyzické osoby. Mohou to být i instituce, osoby právnické, osoby inteligentní, zčásti inteligentní, nebo i náhodné mechanizmy. V případě, že někteří účastníci mají povahu náhodného mechanizmu, vyžadujeme v konfliktu ještě přítomnost alespoň jednoho inteligentního účastníka; aby bylo možné mluvit o zájmech.
Účastníci konfliktní situace volí rozhodnutí ze souboru přípustných rozhodnuti. Po interakci zvolených rozhodnutí skončí konfliktní situace pro každého z účastníků nějakým důsledkem. V terminologii teorie her se základní objekt studia nazývá hra, zpravidla popsaná v nějak blíže specifikovaném modelu (např. jako hra v normálním tvaru).Rozhodující subjekty se nazývají hráči. Ti volí strategie z prostorů strategií. Střet zvolených strategií vede k tomu, že každý hráč získá
určitou výhru. Výhra nemusí mít vždy kladné znaménko. Je-li již jasné, že hráč ve hře skončí se ztrátou, můžeme místo výhry mluvit o prohře.(což bude Bohušova situace) Protože znaménko výsledku hry se často ujasní až zcela na konci analýzy, je výhodné přijmout dohodu, že výhra může být případně i záporná, tedy prohra. Protože ty teoreticko-herní modely, kterými se na těchto stránkách rádi zabýváme, popisují určité typy reálných střetů zájmů, nemusíme ortodoxně rozlišovat, kdy se termín vztahuje k reálným konfliktům a kdy k jejich matematickým modelům.
Tento konflikt zájmů se často používá jako označení pro situaci, kdy jedna osoba zastává pozici, kde by měla prosazovat zájmy, které jsou v konfliktu se zájmy, které by měla obhajovat z titulu jiné zaujímané pozice (viz role pana Sobotky a jeho pozice předsedy v partaji,která se tváří jako sociální,ale 60% občanů ČR nedosahující průměrného výdělku ji nevolí,tutiž racionálně usuzují, že to levicová-sociální strana není,ale je to výtah ke korytům pro všeuměly a vševědy s chabým uplaťněním mimo politiku). Z hlediska osoby samé ovšem v tomto případě o žádný konflikt zájmů nejde, protože v typickém případě tato osoba zaujímá obě pozice dobrovolně a nelze se domnívat, že by někdo dobrovolně jednal proti vlastním zájmům.(k čemuž se zmatená Zubatá pleš v nesnázích chystá). V teorii her používáme temrmín konflikt zájmů především jako označení situace, kdy aktivity určitých účastníků nebo jejich skupin jsou v rozporu se zájmy jiných účastníků v téže konfliktní situaci. Tím ovšem nevylučujeme situace, kdy účastník musí hledat kompromis umožňují ustát několik nesourodých tlaků. Což ukazuje přesně dnešní situace předsedy partaje s nulovou koaliční aditivitou, de facto čtveřicí Špidla-Gross-Paroubek-Sobotkka do slepé ulice vehnané a dlouhodobě vedoucí pouze k roštěpení, o což se náš pan prezident leta zdatně pokouší nejen u oranžových,ale i u modrých.Aby mohl "pro něho účelově" učinit dohodu všech aktuálně proti Černohorcovi s chemikem, tlačící se z5 skrze gestapačku Elzu.