ondrey: Dasein převážně vážně...
Bral byl tu bolest a potíže, jako určitou korekci, že se nedá stále přidávat, nakládat si úkoly, kilometry a hnát se ke zranění svého okolí nebo sebe samého. Podle mě autor stránek dostal možnost přehodnotit své dasein. Martin Heidegger má spíše dasein v souladu s jedním ze způsobů svého bytí tendenci rozumět svému vlastnímu bytí z tohoto jsoucna, ke kterému se bytostně stále a především vztahuje, totiž ze "světa". Tuto myšlenu bych považoval za velmi zásadní. V dasein samém, a tudíž v jeho porozumění svému vlastnímu bytí tkví to, co později vykazujeme, jako ontologický odraz, při němž je výklad dasein zpětně ovlivňován porozuměním světu. Proto zde autor stránek popisuje své dasein a má snahu porozumět Tvému vlastnímu bytí SKRZE svět ke kterému se vztahuje. Takže o tom článek Z domácího vězení/3: Pekelné čekání na ortel je. Jak víme každé bytí i to autorovo je časové v rámci minulosti a budoucnosti, jak zde autor fotografiemi z minulosti a výhledy před ortelem vykresluje. Ovšem jsoucno je časem neovlivnitelné, je tedy podstatou. "Čas" slouží již odedávna jako ontologické či spíše ontické kritérium naivního rozlišování různých regionů jsoucna. Vymezuje se jsoucno "časové" (přírodní procesy a jejich poznávání skrze empirickou zkušenost např. I.Kant a dějinné události, tak jak je vymezuje G.W.F. Hegel a historicisticky nejlépe Karl Marx ) vůči jsoucnu "nečasovému" (prostorové a číselné vztahy často popisované např. teorií her).
Článek ukazuje rozpoložení vyhovující Heideggerovým metodickým požadavkům, které volí za základ analýzy fenoménem úzkosti (die Sorge). Autorova analýza dasein po události se zlomeninou, která pronikne až k fenoménu die Sorge starosti, ukazuje na fundamentálně- ontologickou problematiku, totiž otázku po smyslu bytí vůbec…