honza: Ad 1.3 Jen kvantitativní výzkum je "vědou"?
Předesílám, že u této otázky mám na mysli ekonomický výzkum, uskutečňovaný v akademických institucích.
Aplikace matematiky a statistiky v ekonomickém výzkumu se – zejména díky rozšíření informačních technologií - stala běžným a nezbytným standardem. Pro zkoumání konkrétních ekonomických procesů v daných podmínkách místa a času může přinášet významné poznatky, využitelné v praxi.
Kategoricky však odmítám poměrně časté tvrzení, že "jen kvantitativní výzkum lze považovat za vědecký" – a ostatní je pouhé "blabla", protože není podloženo matematickými důkazy. Ale proč by ve všech případech nutně muselo být?
Výzkum nutně je mnohaúrovňový, vrstevnatý. Reálné ekonomické procesy lze zkoumat z téměř nekonečného počtu hledisek, které obvykle jsou voleny s ohledem na zvolený cíl zkoumání. Podle povahy zkoumané materie a v závislosti na zvoleném cíli (nebo cílům) bádání nutno volit metody a nástroje, které jsou vhodné k dosažení vytčeného cíle a jejich případné kombinace; případně nutno takové metody a nástroje vytvářet.
Má-li daný výzkum přinést výsledky pro praxi, je nutno jej takto orientovat hned při vytyčování jeho cíle. Jedním ze základních předpokladů úspěšného výzkumu je formulace hypotéz, z nichž výzkum vychází; tyto hypotézy pak nutno ověřit. Zde vstupuje do hry "zdravý rozum": sebelépe vytvořené soubory údajů o zkoumaném jevu, sebelépe prozkoumané kvantitativními metodami, mohou přinést nesmyslné výsledky, není-li předem jasně řečeno a logicky dokázáno (tj. nikoliv "vypočteno"!), že daná hypotéza má smysl.
Závěrem: aplikace kvantitativních metod v ekonomickém výzkumu mají být chápány jako prostředek, nikoliv jako samoúčelný cíl.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3954-r2016-269-diskuse-lk-pavlat-o-vede-3.html
Toto by si měli uvědomit zejména v řadě ekonomických časopisů, když často nesmyslně vyžadují sofistikované výpočty, ale věcnou (kvalitativní) analýzu neocení nebo považují za nadbytečnou.