Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

honza: Zrušení karenční doby je jistě jednou z možností, jak zkvalitnit sociální ochranu nemocných osob. Její smysl je daleko menší, než jak se o tom mluví, případně efekty ve snížení nemocnosti se dosahují převážně na úkor kvality života příjemců dávky (přecházení krátkodobých nemocí). Některé firmy to dobře vědí, proto nabízejí tzv. sick days, jenže to je selektivní podle typu firmy - někde ano, někde ne a tam, kde tento mechanismus není, si případně zaměstnanci (se souhlasem zaměstnavatele) berou dovolenou. Navíc u osob s mediánovým příjmem je každý výpadek příjmu kvůli nemoci "znát". Východisko je tedy buď zrušit karenční dobu, a nebo vzhledem k tomu že i tak v prvních 14 dnech platí tzv. náhrada mzdy, nikoli přímo nemocenské, uzákonit nebo kolektivně dohodnout 3 "sick days" pro každého zaměstnance, pokud by to nešlo jinak pak i za cenu změny délky náhrady mzdy na 11 dnů.
Současně dodržovat transparentní kontrolu "zneužívání" nemocenské, také ve vazbě na zaměstnavatele, kdy v typickém případě "sick days" by zaměstnavatel měl +- vědět, jak na tom zaměstnanec je, kde se nachází a mohla by existovat teoretická možnost přezkoumání stavu pacienta lékařem, pokud by vznikly pochybnosti.
Je to jednoduché, ale "nechce se" ...

honza: P.S. Jinak aby se omezilo "zneužívání", 3 sick days by bylo možné čerpat např. pouze dvakrát ročně, při třetím onemocnění by už musela být neschopenka vystavena ihned apod.