Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Otázkou je, co od demokracie, kapitalismu, právního státu očekáváme. Je notoricky známo, že kapitalismem se již dávno zabýval erfurtský rodák Max Weber v díle Die protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus. Jsem tedy zvědav, jak daleko se od tohoto pensa, se příspěvek autora posune. V minulosti jsem byl nemile překvapen, že obvzláště v českých podmínkách se do téma kapitalismu pouští nejeden „badatel“ a často jen o socanské plácání o jakémsi neoliberalismu, postrádající základní poznatky Webrova, či Marxova díla o ordinalismu, rakouské škole ani nemluvě. Je to podle mě způsobeno, plytkou generací od roku 1933 (1948-15) pozdrádající jakýkoliv oficiální styk s vědeckými zdroji, případně po roce 1968 i toliko nutné jazykové dispozice. Demokracií, právním státem a občanskou společností se ve svém díle Grundlinien der Philosophie des Rechts zabývá stuttgartský Georg Wilhelm Friedrich Hegelel reprezentant typu Bildungsbürgera, kde Hegel chápe občanskou společnost jako ochránce práv a svobod člověka, který ovšem zároveň vyžaduje určitou reciprocitu prostřednictvím vzájemného vztahu nazvaným Hegelem: „Býti vším skrze občanskou společnost “. Z Hegelových myšlenek také vyplívá, že by občanská společnost měla, spíše než živit druhé, vytvářet prostředí takového charakteru, ve kterém se každý sám může postarat o svou subsistenci.
Chudoba není jen libovůlí, ale může být způsobena i jinými faktory a tady by podle Hegela měla obecná moc u chudých přebírat místo rodiny.(ta je ovšem v ČR i v EU rozvrácena) Zde ovšem nastává problém odcizení této chátry (der Pöbel) od společnosti „zbavením“ svých práv a povinností, které může být vyústěno v kriminalitu, … či dodejme „lacinou zábavu“.
Proto je pro „regenty“ (každý inteligentní bohatý aktér necha vládnou regenty a bohatne za nimi a drží si je zavázané tím,že nesmí z pohledu bohatých až moc bohatnout, jako regenti,aby je mohl odsřihnout, tím tedy platónské rozdělení na tři třídy) chudoba, ačkoli zaslouživší si určitý přístup morality a subjektivity, je řešena obecným přístupem. Hegel vidí problém v „efektu nahodilosti pomoci“(dnes je to sociální systém, někomu pomůže, někdo hold není tak schopný či ochotný, aby byl se „znovu sebral“ a byl schopen produktivně existovat, tady ma velký Hegel obrazně znovu pravdu) , kterou provádí různá dobročinnost, jakožto nedostatečně působící pomoci na celek. Tento individuální přístup by měla společnost omezovat, tak aby byl co nejpostradatelnějším.To jsou zlatá slova Staatsphilosopha!!
Podle Hegela je vznik chátry doprovázen větší snadností zbohatnutí hrstky lidí na úkor této chátry, ovšem zde upozorňuje Hegel na problém vzniku tzv. bohaté chátry, která ztrácí svoji mravnost svým pocitem vyčlenění se ze svých práv a povinností.(TO SE STALO V ČR)
Je proti principu občanské společnosti, aby subsistence byla zprostředkována skrze veřejné vlastnictví. Tedy podle Hegela se ukazuje, že přemíra bohatství znamená nedostatečně bohatou občanskou společnost, tedy nemá prostředky pro zabránění vzniku chudoby, resp. chátry.
Ukazuje se, že ponechání chudých jejich osudu může být nejpřímějším způsobem řešení problému chudoby. (Bavme se o tom,že zavírání třetích podpalubí je fakt, a NALEZNĚME řešení pro svobodné lidi, aby mezi třetí třídou nebyli či do ní hojně nepadali, tím pádem nebude toliko lidí v třetím podpalubí a regenti budou muset změnit strategii a tolik lidí s nepotopí) Vznik chátry a chudoby je zákonitý a sám Hegel nenabízí řešení, poukazuje na fakt, že je třeba s chudobou a chátrou bojovat prostřednictvím občanské společnosti.
Vzhledek k tomu, že Jiří Šnajdar dále nic neuvedl, tak se těším na rozvinutí tématu a navrhnutá řešení.