Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: K oběma článkům o Průmyslu 4.0 absolventů Libora Všetečky a Jana Roučky si dovolím připsat dodatek,který vznikl jako zamyšlení nad tím, co denně dělám, tedy na vývoji plně robotizované výroby, plně na bázi konceptu Industrie 4.0 v minulosti pro Daimler nyní pro Jaguar, která bude postavena u slovenské Nitry, kdysi v bývalé dnes již díky nejapnosti neexistující vlasti mnohých z nás. Samozřejmě, že indičtí investoři vlastnící Jaguar si nechali nový vůz vyvinout ne v Birminghamu ale Mnichově, jelikož v Anglii- kolébce 1. průmyslové revoluce, to už málokdo dokáže... Čtvrtá revoluce se vyznačuje propojením počítačů a inteligentních strojů a zařízení prostřednictvím počítačových sítí do podoby složitých systémů, které už nelze řídit ani optimalizovat centralizovaně. V pestré paletě různorodých názorů se mnohdy ztrácí nejen vlastní jádro myšlenek spojených s průmyslovou revolucí, ale i ucelený pohled na to, čím je tato revoluce vlastně způsobena, co přináší a co znamená pro život společnosti jako celku. Netýká se totiž pouze průmyslové výroby a záležitostí s ní přímo spojených. V průmyslové výrobě, v níž se technologické změny projevují nejrychleji,je jen v současné době nejzřetelnější. Čtvrtá průmyslová revoluce přináší zcela nový pohled na systémové změny ve společnosti, na postupné nahrazování principů hierachické organizace plochou sítí relativně samostatně fungujících a silně KOOPERUJÍCÍCH entit. Společnost prochází změnou, způsobenou propojením tří světů: fyzického světa, světa IT, který je virtuálním odrazem světa fyzického, a do třetice světa sociálního, představovaného společností jako systémovým celkem. Objevují se techniky multiagentních systémů s počátečními zárodky teorie her, zde často skloňované, která by se mohla dříve či později stát ucelenou teorií složitých systémů. Ona teorie se týká především míry autonomnosti, schopnosti vytvářet si představy o celkové situaci na základě dílčích dat, schopnosti vyjednávání, schopnosti korigovat dílčí cíle a vzájemně se koordinovat. Veškerý výše uvedený technologický pokrok se nejmarkantněji a ekonomicky nejsilněji projevuje v oblasti průmyslové výroby. Vize pro řízený proces rozvoje a aplikace těchto technologií poprvé uchopila německá iniciativa Industrie 4.0. Tato vize byla v prvotní verzi prezentována již na Hannoverském veletrhu 2011!!! Takže si dovolím opravit články absolventů. V ČR nic nezačíná, lokálka zvaná Průmysl 4.0 se nerozjela a nikdy nepojede, jelikož nemá dálnice ani rychlostní koleje. ČR nikdy technologický pokrok nedohnala a bez desetitisíců nových inženýrů nedožene. Nemá na to lidské zdroje a hlavně potřebný, zde neustále omýlaný lidský kapitál, investory a zkušený management. Představený koncept Průmyslu 4.0 je špatně, protože vzniká, jako vše postsocialistických zemích "od shora". Kdy s vládními soudruhy objíždějí státem podporovaní podnikatelé a ti pak něco pro vládu v rámci svých zájmů připraví.
Jednou je to loterijní zákon, nebo studie o splavnosti Labe. To co je v západní Evropě již samozřejmostí.Tedy bez nutné kooperace i konkurentů např.stejnými normami mezi MB a BMW, stejnými řídícími a komunikačními protokoly atd. Ti až přijdou ve svobodné společnosti za vládou, aby jim určila pravidla a z kooperativní výhody se pak zvýšila konkurenceschopnost e.g. Made in Germany na globálním poli. Což samozřejmě socialističtí inženýři nepochopili a přeložili Industrie na Průmysl a verzi 4.0 si nechali, aby nemuseli přiznat, že jsou ve stadiu preliminary 0.04. Socialistická vláda však proklamuje, že nic nekopíruje a tzv. národní iniciativa Průmysl 4.0, která vznikla z podnětu ministerstva průmyslu a obchodu, má zatím vlastně formu expertní studie. Práce na ní začaly v červenci 2015, postupně se na ní podílelo 87 expertů (v SRN to byli na počátku pouze tři profesoři Henning Kagemann, prof. Wolfgang Wahlstera a prof. Wolf-Dieter Lukas. tedy jasný praktický příklad soudružské efektivity) z nejrůznějších odborných oblastí a institucí. Expertní studie nekopíruje poznatky a náměty z německé iniciativy Industrie 4.0. Pohlíží na průmyslovou revoluci z pozice potřeb ČR a snaží se ukázat problematiku v plné šíři s návodem, co konkrétně je třeba v ČR udělat. Tedy od shora jako např. kdysi kolektivizaci. Zabývá se potřebami českých podniků, potřebnými změnami v aplikovaném výzkumu, v počítačové a systémové bezpečnosti,ve standardizaci, legislativních změnách,investičních záměrech i v přípravě na dopady
do dalších oblastí. Zvláštní pozornost věnuje očekávaným změnám na trhu práce
a nezbytné transformaci vzdělávacího systému. Podstatná část expertní studie byla
vydána knižně. Takže 87 lidí se na Průmyslu 4.0 přiživilo a bude dál používat stejně jako mladí absolventi takové hlouposti (což mě mrzí nejvíce), jako udržení globální rovnováhy (nevšiml jsem si,že by byla ve světě nějaká rovnováha v průmyslové rozvinutosti). Další slova, jako by vypadla soudruhům, co kopírovali ruskou "prerestrojku" z 80.let: Konkurence zaměřená na cenu, opírající se o nízké mzdy a pracovní náklady v tomto případě zvyšují ekonomickou neefektivitu, protože stále popdporují již zastaralé myšlení a strukturu výroby. Tím, že firmy mohou zvýšit stupeň podhodnocení odměn svých zaměstnanců, se mohou vyhnout radikálnějším opatřením, jako je reorganizace podnikového vedení a nahrazení zastaralého vedení moderní technikou. Rozumím tomu, že to uspokojuje masy lokálních prosťáčků (voličů ČSSD a dnes již spíše ANO, jelikož to kudy a koblihy rozdává tak i mzdy z eráru přidává) kteří si myslí, že budou díky státní směrnici více efektivnější. V bývalém DDR se říkalo, že je v kapitalismu nikdo nenaučil žít a Česká republika musí na probíhající průmyslovou revoluci reagovat také, ovšem JINAK, protože Industrie 4.0 skýtá obrovské příležitosti z pohledu udržitelnosti a zvýšení produktivity průmyslové výroby a služeb. V opačném případě hrozí České republice ztráta konkurenceschopnosti s velkými dopady nejen na zaměstnanost a produktivitu, ale na celý rozvoj společnosti. Abych pouze nekritizoval, tak jednu radu dám, raději bych přemýšlel, jako snížit české reexporty skrze SRN. Technická poznámka soudruzi: Bez kapitálu to nepůjde...bez Das Kapitálu taky ne, takže budete muset dále tlačit stejně na výrobní náklady a nasazovat naše roboty (ač jméno pochází K.Čapka)tak jak to skvěle popsal jiný Karl Marx. Takže použiji na závěr krom jiného textu i motto z červnového článku v časopise Vesmír: „Nejdůležitější jsou změny v našem myšlení, které jsou současně hnacím motorem i důsledkem změn.“