ondrey: Myšlenkově bych doplnil koncept her typu Titanic na zásadním a jedním z nejdůležitějších a nejslavnějších textů západní filozofie vůbec. Možná mě filozofové opraví, či lépe lingvisté, protože mě dodnes není jasný etymologický původ hlupáckého, českého překladu Ústava. Kdysi jsem tuto knihu četl v češtině a zaujímaly mě spíše její metafyzické svazky a jejím názvem jsem se nezabýval. Po letech jsem se začetl do díla Die Politeia (řecky Πολιτεία, Politeía v němčině pojmově bráno „Der Staat“; latinsky Res publica). Znovu zdůrazňuji, že českému Ústava z neznalosti české geneze překladu nerozumím, zdůvodňuji to nacionalistickým hlupáctvím (často tamními intelektuály upředňostněném a do vzdělávacího systému v minulosti i dnes opakovaně exponovaném), stejně jako hrůzostrašnému českému názvu Kritika soudnosti či patočkovské zhovadilosti pojmu dasein, v česky psaných učebnicích vykládaného,jako „pobyt“. Opustím zde „původní českou myšlenku“, že české objektivní vidění reality je potřeba jazykově přikrášlovat, jelikož původní jazyky např. latina či němčina nedokážou původními pojmy českého čtenáře či badatele uspokojit a jen česká jazyková interpretace je schopna realitu popsat. Proto mu je po husovsku či hronovsku (dále masám cimrmanovsku) nabízeno, tak známé české komolení termínů.
Jak je obecně známo, Platón psal toto dílo pod dojmem občanských válek a definitivního rozpadu athénské demokracie,tedy za podobných krizových podmínek, kterým čelí současná EU, kdy se zdálo, že udržet lidskou společnost pohromadě je téměř nemožné. Stejně jako ve hře typu Titanic jsou v díle uvažovány tři společenské skupiny, tedy regenti, svobodní lidé a otroci. Tedy obdobně jako užívá autor těchto stránek tj. impicitně regenti (kteří mají dostatečný vliv, jsou nejlépe informovaní a disponují hmotnou i direktivní mocí autor stránek je nazývá "vyvolení") se snaží využít ke zvýšení šancí na vlastní přežití obětováním části ostatních (těch, kteří nejsou schopni bezprostředně a efektivně ovlivnit reálné společenské dění, tj. velké části řadových svobodně rozhodujících občanů). O otrocích je již rozhodnuto, jsou stejně jako u Platóna obětováni svému osudu i.e. jízdenka do třetí třídy na Titanicu, jejich jednání je svázáno výšší jejich disponibilních důchodů. Jsou snadno prediktovatelní a ovladnutelní. Mohou brojit k nestabilitě v podobě společenských revolucí, nebo např. demostrativních sebevražd, či porušovat společenská pravidal (bezdomovectví, mezi Slovany oblíbené hromadné rozkrádání, švejkování atd.) Střednědobě podle mě bude tato společenská skupina upadat, a 4. průmyslovou revolucí nahrazena, odstavena do sektoru lacinné zábavy a jiných aktivit.
Na základě kritiky Rakušana Karla Raimunda Poppera s kořeny v českých zemích v díle Die offene Gesellschaft und ihre Feinde, kde podle mě unáhleně považuje Platóna spolu s Georgem Wilhelmem Friedrichem Hegelem za myšlenkové předchůdce moderních totalitních režimů. Tito dva myslitelé stejně, jako autor těchto stránek na základě historického vývoje zjistili, že opravdu kooperativní jsou ty strategie, které se snaží řešit současné problémy vytvářením rovnosti příležitosti nezávisle na majetkové pozici a na základě toho minimalizovat rizika budoucího vývoje. Tato rizika vzájemně diverzifikovat a efektivní kooperací a co nejlepší informovaností a stavem společného stupně poznáním reality se s těmito riziky vypořádat. K tomu jen zopakuji, že nekooperativní jsou ty strategie, které mohou použít ti, co mají silnější majetkovou pozici,či jsou lépe informováni k tomu, aby formou ekonomické a následně i sociální segregace zvýšili svou šanci na přežití v případě stupňování společenských konfliktů.