Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Do diskuze přispěji s vývojem situace na největším evropském, německém pracovním trhu. V Německu mají uprchlíci poměrně dobré šance na získání zaměstnání – ovšem ho mohou také i rychle ztratit.
Statistiky nejsou vždy plně vypovídající a realitu reflektující, ovšem lednová čísla si zaslouží trochu pozornosti. Mezi mnoho čísel lze nalézt znovu nečekané, jako například ve zveřejněném v pondělím průzkumu Federálního statistického úřadu na německém a evropském trhu práce. Tam si můžete přečíst, že ty země, kterým se nejlépe daří, se stávají cílem pro nejvíce uprchlíků.
V Německu statistika říká, že nejméně tři ze čtyř pracujících lidí ve věku mezi 20 a 64 let byli ve skutečnosti zaměstnáni v roce 2014; přísně vzato bylo zaměstnáno 78 procent celkové pracovní síly.V roce budou tyto čísla ještě lepší. Evropský průměr je jen o něco více než dvě třetiny. Lepší než v Německu je v situace pouze v zemi, kam se tlačí další velké množství uprchlíků: Ve Švédsku pracují čtyři z pěti obyvatel v produktivním věku. Dále dolů najdete ve statistikách data, která mohou být od těchto dat odvozena, jak rozvíjet míru pracovní síly v nadcházejících letech - a jak by tím mohly být ovlivněny země oplývající žadateli o azyl. Celkově lze říci, podle statistických čísel je obava o neuplatnění cizinců neopodstatněná, což potvrzují i předchozí zkušenosti.
V podstatě trend je takový, že v evropském srovnání se v Německu, sleduje vliv migrantů již nějakou dobu. V roce 2014 byl podíl pracovníků s cizím pasem v Německu devět procent - a tedy dva procentní body nad evropským průměrem. Většina z nich pocházela ze zemí EU, jako je Španělsko, Řecko nebo Portugalsko také proto, že měli doma dramatickou finanční a hospodářskou krizi, díky ní přišli o práci, nebo dokonce nedostali žádné umístění díky škrtům ve vzdělávání v učebních a studijních oborech (pracovali často v klubech a kavárnách atd.).
Cizí státní příslušníci, zejména z neevropských zemí , pouze zřídka naleznou práci jako němečtí občané - a to i v případě, že celková situace v oblasti zaměstnanosti je stejně dobrá jako v Německu. Německý pracovní trh je prostě daleko více pružnější. Míra zaměstnanosti cizinců z EU v Německu je stále ještě nejméně 76 procent, tedy pouze mírně (2%) pod obecným průměrem. Nicméně, jen asi každý druhý občan EU v Německu pracující také žije v Německu. Tyto údaje pocházejí z Federálního statistického úřadu z výběrových šetření procent populace. Mezi zaměstnané osoby se zahrnují nejen pracovníci a zaměstnanci, ale i samostatně výdělečně činní a pomáhající rodinní příslušníci (tedy opatrovníci, částečně zaměstnané ženy na mateřské atd.). Odborníci se domnívají, že žadatelé o azyl, tedy uprchlíci proudící do země, mohou zvýšit míru zaměstnanosti cizích státních příslušníků ve střednědobém horizontu. Zvláštní plány na dosáhnutí tohoto cíle dosud neexistují. Nicméně, odborníci na pracovní trh také poukazují na další trend: V době krize, migranti rychleji přijdou o práci než němečtí občané. To znamená, že zaměstnavatelé se zbaví nejprve zaměstnanců, kteří nemají německý pas. Ve Španělsku v době vzkvétající ekonomiky se stěhovaly po zavedení eura na počátku tisíciletí hromadně tisíce zahraničních pracovníků. V průběhu finanční a hospodářské krize, mnoho z těchto zahraničních pracovníků bylo rychle vypovězeno. Z údajů Spolkového úřadu se rovněž ukazuje, že míra zaměstnanosti vzrostla po reformách provedených Hartzem v roce 2005, kdy výrazně přispěla k nové struktuře vytváření pracovních míst.
Nicméně, osoby odpovědné za chod Spolkového úřadu práce odhadují, že nyní spolkový ministr práce Andrea Nahles (SPD) nastartuje reformy úřadu práce spojené s problémy během uprchlické, aby bylo možné pružně reagovat na nové požadavky. Kromě od byrokratizování,to znamená, že úřad práce se bude soustředit na svůj nejdůležitější úkol, tedy "cílené zprostředkování pracovního místa,". Ve finanční krizi v roce 2008, Spolkový úřad práce již účinně prokázal, potřebnost schválených reforem v podobě zkrácené pracovní doby. Krizí zasažené firmy se nemusely zachraňovat propouštěním pracovníků. V důsledku toho podniky mají dostatek kvalifikovaných pracovníků, a německé hospodářství má dispozice znovu posilovat. Dlouhodobě nezaměstnaní a mladí profesionálové mají, nicméně, stále velmi obtížné podmínky si najít práci. Ovšem míra nezaměstnanosti klesla v Evropě v roce 2014 poprvé od roku 2008,kdy finanční krize vypukla, zlepšující tendence je očekávana i v uplynulém roce 2015. To znamená, že méně občanů EU se musí stěhovat po celém kontinentu, aby si mohlo vydělat na živobytí a následně se uvolnil prostor na pracovním trhu pro uprchlíky. Takže nejenom české strašení uprchlíky, stejně jako kdysi v Německu poprvé nasazeným bezolovnatým benzínem (na který dnes celá Evropa jezdí), či Energiewende může při aktivní spolkové politice a dobré narodohospodářské strategii se stát jen nejapným plácáním v mediích.