Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

petr grebeníček: Panu: j.huml:
13. ledna jsem byl u státnice. Po velmi hezkém startu mikroekonomií jsem jednou špatně odpověděl na položenou otázku v makroekonomii, okamžitě jsem znervózněl a měl jsem problém odpovídat i na otázky, na které jsem odpověď znal. Nervozita, umí opravdu udělat své. Příklad nadevše, byla mi položena otázka co se děje při zhodnocení měny (vytrhnu to z kontextu, bylo by to moc dlouhé) vzpoměl jsem si co se děje s kurzem v přímé kotaci při depreaciaci, poté jsem si v duchu řekl, že apreciace je opakem depreciace. Stejnak jsem začal odříkávat depreciaci. Téměř u konce vysvětlování mi došlo, že odříkávám depreciaci a opravil jsem se. Poté jsem měl říci co se děje s cenou importu a exportu. Ano tušíte správně, opět jsem začal odříkávat co se děje u depreciace a chvilku trvalo, než jsem si uvědomil vlastní chybu.
Jsem si jistý, že někde u kafe by se mi takováto věc nikdy nestala, ale nervozita a strach z udělání chyby dokáže zatemnit myšlení a myslím si, že učitelé, kteří nás zkouší, velmi dobře vědí, jak nás nervozita dokáže rozhodit. Samozřejmě, když jsem seděl na potítku a už jsem měl vše připravené jsem poslouchal otázky a na vše jsem s přehledem znal odpověď.

Studentovi:
Co se týče využitelnosti informací, které vám v praktickém světě nedávají smysl bych dodal jen toto. Ekonomie, jakožto věda vznikala pozorováním reálného světa, jež se trochu poupravil o to, že se stanovili předpoklady pro dané modely. A na co by asi tak mohla být indiferenční křivka v reálném životě. Tak jestli budete firma vyrábějící telefony, asi se vám hodí informace, že člověk bude mít vskutku malý užitek z vlastnictví dvou telefonních zařízení. Pokud tedy daná osoba nechce mít jiný telefon v pondělí, jiný v úterý atd. To vše se v indiferenční křivce dá nalézt, jen musíte stanovit správné předpoklady.
Ten rozdíl mezi teorií a praxí má hranici mnohem menší, než si myslíte.
A u vašich názorů o výuce jen nevěřícně kroutím hlavou. Velice rád bych si zašel na přednášku, kterou by jste vedl vy. Myslím, že by se dost lidí pobavilo a myslím se, že by jste po této zkušenosti přehodnotil, jak těžké je vystoupit před velkým davem lidí, zdělit jim jasně a srozumitelně všechny potřebné informace, všechny je zaujmout a udržet si jejich pozornost. Klidně se s vámi vsadím, že před 100 lidmi toto hodinu a půl nezvládnete.