Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

jkaleta: Pan Blahout uvádí v prvním díle velmi výmluvné důvody proti demokracii.

Problém s meritokracií je ten, že neexistuje objektivní metoda, jak ji zavést. Kdo pozná, kdo je ten lepší? Nemotivuje to právě ty nejhorší gaunery (pražskou intelektuální kavárnu v čele) k vydávání se za meritokraty a jiné filosofické krále?

A hlavně, pokud jsou lidé schopní poznat, kdo je lepší, kdo je meritokrat nebo dobrý král a kdo není, pak jsou schopni se řídit sami, bez centrální autority meritokracie.

Jediná meritní metoda (nikoliv kracie) je svobodná tržní anarchie, s dobrovolnou charitou, kde právo a spravedlnost zajišťují Dispute Resolution Organizations (viz wiki), nebo něco ještě lepšího. Tržní anarchii se meze nekladou.

Proč mít monarchu nebo meritokrata jako majitele firmy, když můžeme mít opravdové majitele firmy, jako třeba Tomáš Baťa?
Metodou tržní anarchie si už dávno vybíráme své manžel(k)y i zaměstnání. Nic proti diskuzi, ale my jsme si metodu už dávno takto vybrali. Nebo snad pan Blahout koupil svoji manželku za 50 velbloudů a práci si nechal přidělit Národním Výborem?