Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Hra tří hráčů to samozřejmě je, ovšem se zjevnou koalicí vzájemného krytí. V prvním předkole předešlá koalice vzájemného krytí byla dlouho na světě již před prvním vyjednáváním koalice vládnoucí a aby nebyla odkryta,tak dohodla systém redistribuce a zvolila garanta. Garant koalice odsouvá legitimního svého vůdce druhé nejsilnější strany mimo hru a přebíra iniciativu při vyjednávání. Takže vzniká konfigurace dominantního vyjednávače adepta na primátora,jako garanta z druhé strany v pořadí podle vítězství ve volbách a poslední důležité strany z vzešlé z voleb. Tyto strany,jak je dobře známo spolu i přes ideologickou odlišnost spolupracují už déle. Vítěz voleb, herní outsider vstupuje do hry a je hned koalicí obrán o primátora (jeho vůdce, nedominující exguvernér není nikým jmenován (jak byl asi dříve zvyklý ) primátorem a nepřebral na sebe iniciativu při vyjednávání. To se mu stalo osudným prohrál vše stal se docentskou nulou, prohrál většinu nad hráči a celý vliv své strany na redistribucí. V druhé koalici je obrán znovu na základě opravněnosti garanta znovu o vše.(Svobodova veta a neurčení toho, kdo je za financování a tunelování tunelu odpovědný). Sám však vítěz voleb sám neví, že prohrál již podruhé nejenom primátora, vliv na redistribuci, ale prohrává i reputaci.Napotřetí outsider a vítěz z voleb se poprvé zachoval racionálně a koalici rozbil. Ovšem není stále schopný rozeznat koalici vzájemného krytí a diví se,že docházejí zdroje pro redistribuci...
Pokud nebude stranu bývaleho granta obou předešlých koalic eliminovat a plně ji
nenahradí. Nerozbije koalici vzájemného krytí a znovu neuspěje...jak v redistribuci,tak v jmenování primátora...a po dlouhodobé a kontinuální ztrátě
reputace i v následných volbách.On si totiž neuvědomuje,že jako vítěz voleb koalici vzájemného krytí ...nedominuje.