Radimvalencik | -00: Ransdorf a příbuzné kauzy

Nezastávám se Ransdorfa, ale obviňuji ty, kteří na něj útočí, z pohrdání elementárními zásadami slušnosti, korektnosti a racionality. Je to jejich problém, protože se dostali do pasti takového vidění reality, ze které není úniku. Je to ovšem i náš problém, protože tito lidé jsou zlí, závistiví a napáchají velké škody. O to víc je povinností každého normálního člověka (a na těch teď bude záležet nejvíce), aby používal a kultivoval svoji schopnost přemýšlet. Tak i toto je třeba brát vážně:

ransdorfmiloslav.com/...

Karol Hrádela: Na můj facebook byl vložen jedním z mých sledovatelů článek nazvaný: Jde o dědictví z brazilské čokoládovny, naznačuje Ransdorfův komplic:

"Nemám dostatek informací o věci, ale osobně ji hodnotím jinak. Nedomnívám se, že Ransdorf něco pro sebe chtěl, přestože možná s variantou jisté vděčnosti případného dědice mohl kalkulovat. Dědic, pokud existuje, což samozřejmě nevím, by podobně hradil výdaje i odměnu nám právníkům a to zpravidla v nezanedbatelné výši. Využití nás advokátů samozřejmě doporučuji, ale uznávám, že ne vždy jde o nejrychlejší a nejlevnější řešení. Spíš na mne kauza než jako snaha o obohacení Ransdorfa budí dojem, že politik Ransdorf ucítil možné vhodné politické téma. To by mu pomohlo získat politické body: "Ve švýcarských bankách se válejí pro nečinnost bank peníze po zavražděných v druhé světové válce a to zřejmě z důvodů na straně bank. Pokud bych našel podobný příklad zahálejících peněz pro nečinnost bank či banky i ze současnosti, mohl bych vytvořit paralelu a domáhat se na orgánech Evropské unie tlaku na Švýcarsko, aby zahálející prostředky byly z bank vyzvednuty a použity na výdaje, které jsou dle názoru možná i většiny obyvatel EU značně podceněné. Tím bych získal značné politické body a popularitu, když se může jednat o miliardy a Evropa je ohrožována."

Mohl ho inspirovat postup amerického právníka Fagana, který již v minulosti ve Švýcarsku uspěl. Donutil tamní banky otevřít tajné účty, na které si peníze před nacisty ukryli Židé. Pokud by se něco podobného podařilo Ransdorfovi jako politikovi, mohl se stát v očích mnoha lidí hrdinou. Tlak nemusí být vždy jen právní, často jsou jiné tlaky účinnější a k právním tlakům se přistupuje až později. Podařilo-li by se mu docílit toho, aby takto získané peníze sloužily pro omezení dopadů konfliktů v místech blízkých konfliktům, nemohl tratit. Peníze by podstatně mohly přesáhnout částku, kterou chce EU věnovat na řešení migrace v roce 2016. Europoslanec Tomáš Zdechovský nedávno uvedl, že rozpočet na bezpečnost Evropy je stanoven v roce 2016 na 4 miliardy euro s tím, že byly překročeny limity, které byly stanoveny ve Víceletém finančním rámci 2014 – 2020. Z toho 2,9 miliardy euro má jít na řešení migrační krize. Takto stanovené výdaje v době, kdy jde o naši bezpečnost, považuji za směšně malé.

Téma mrtvých prostředků a jejich využití ve prospěch řešení migrační krize by tak bylo zajímavé pro celou EU. Ransdorf v rozhovoru pro Parlamentní listy navíc uvedl: "V každém případě otevření tohoto tématu na půdě Evropské unie by mohlo přispět k řešení problémů mnoha lidí, k omezení rizik spojených s migrací. Ta se dotýká nás všech a nejen mne jako politika."

Myslím si, že když by se stal propagátorem řešení zdrojů na omezení migrace využitím prostředků z mrtvých švýcarských kont, tj. bez využití stávajících prostředků EU, získal by silné téma pro svoji politickou budoucnost. Pomohl by nejenom nám, ale i sobě, přestože si myslím, že hlavním motem nebyla pomoc jemu samotnému. Došlo by k jeho zviditelnění, což se u politiků počítá. To by vytvořilo předpoklad pro jeho případné další zvolení i za situace, kdy by jej KSČM zařadila opětovně na téměř nevolitelné místo na kandidátce.

Při výše popsaném pohledu na věc bych se jeho angažmá vůbec nedivil. Šel-li se pouze dotazovat, tj. navázat kontakt, jak on tvrdí, pak neočekával jakékoliv riziko. Zatím jsem nečetl nic, z čeho bych mohl dovodit, že si skutečně šel pro nějaké peníze. Nikdo neuvedl, že podepsal výběrčí lístek, příkaz k převodu, prostě nic konkrétního. Skutečně si tak mohl jít ověřit tvrzenou situaci a následně z ní chtít získat politické body.

Koho mohlo napadnout, že místo odpovědného pracovníka povolá recepční bezpečnostní agenturu a policii? Nedivím se pak, že ostražitá policie zadrží osoby, označené bankou za podezřelé a následovně je předá k šetření státnímu zastupitelství. Jednal bych jako policista stejně. Pokud někoho označí za podezřelého banka, jde o rutinní postup. Pro mne je důležité, že státní zástupce nyní věc šetří, v případě Ransdorfa samotného však dal zároveň pokyn k jeho propuštění. Tak by určitě nejednal, pokud by měl k dispozici důkazy, že Ransdorf chtěl banku ošidit, navíc o velké peníze. Musel by předpokládat, že se Ransdorf bude chtít trestnímu stíhání vyhnout. To, že ve švýcarských bankách dochází k nekomunikování s klientem, jsem se přitom včera dočetl i v jednom novinovém v rozhovoru s kolegou v oboru.

Nevím však, jak to skutečně bylo. Proto svoji úvahu označuji jako spekulaci. Připadá mi však mnohem věrohodnější, než řada tvrzení, která se třeba ukáží jako zcela nepravdivá. Spekulace není v rozporu ani s tvrzením Ransdorfa a ani s tvrzením jeho komplice, jak označuje informátora vložený článek. Pokud je moje spekulace správná, bylo by zcela logické, jak Ransdorf postupoval. Šel navázat kontakt, a pokud by to nevyšlo a měl by podezření na účelový postup banky, získal by argumenty do budoucí politické hry. Nečekal ztrátu. Uvidíme, co nám přinese další vývoj. Jsem na něj velmi zvědavý.

Racionální pohled na věc. Z úplně jiné cenové kategorie, než žlučovité reakce ze strany těch, kteří si asi vůbec neuvědomují, že svým mindrákem a z tohoto mindráku vyvěrající zloby škodí své vlastní psychice a dostávají se na hranici takové míry hlupství, ze které už není návratu. O to víc by měli ti, co si uvědomují, co ukázala kauza RANSDORF, vidět v uchování a kultivaci vlastní racionality hlavní nástroj boje proti současnému zlu."

"Rozdělení české společnosti je v posledních týdnech tématem číslo jedna nejen na sociálních sítích, ale i ve vztahu mezi veřejností a politiky či mezi státními představiteli samotnými. Českou společnost nejvíce zasáhla uprchlická krize, jaká je ale skutečná realita?"

Viz: domaci.eurozpravy.cz/...

Kdo českou společnost rozděluje:

a) Zeman?

b) "Naše" média?

c) Nádnárodní síly, které vedou část obyvatelstva k nadnárodní kolaboraci a část k větší nacionální ortodoxii?

Obě strany konliktu se vzdalují v otázkách jako je:

- "Ukrajina jako příklad demokracie - nebo nástupu oligarchické hnědě", "Rusko (Putinovo) jako říše zla - nebo zachránce nejen Ruska, ale všech",

- "Zeman" (dement a zločinec - nebo reprezentant normálního myšlení a českých zájmů), "Ransdorf" (univerzální padouch - nebo intelektuální klenot),

- "Rath" (nebezpečnější než Hanibal Kanibal - nebo oběť vrozené poctivosti),

- "Tibet" říše svobody a oběť čínské svévole - nebo nelegitimní separatismus,

- "Erdogan" turecká Merkelová zaúkolovaná rozpoutáním třetí světové - nebo legitimní reprezentant výsledku příkladně svobodných voleb, který má právo pod záminkou boje proti ISIS zmasakrovat Kurdy,

- "Uprchlíci" sexuální a pracovní naděje EU - nebo teroristická a vyžírkovská hrozba likvidující eurohodnoty...

Vzdalují se i úctou k racionalitě. Která strana konfliktu se rychlejí propadá k dobrovolnému se zřeknutí, nebo naobak důslednému se přihlášení k rozumu (racinalitě)? Která strana reprezentuje jedno a která druhé?

"Fašounská prdel, ať se spláchne do hajzlu. A taková hezká prsatá holka to bejvala. Takto konverzovali redaktoři ČT, když u konkurence mluvil prezident"

Viz: parlamentnilisty.cz/...

K tomu: U nás paradoxně bují fašismus kolaborantského typu spojený s propagováním národního sebemrskačství. Je to standardní důsledek patologie vyplývající z intelektuální závisti (blbnou v důsledku kolaborantské servility a místo toho, by hledali příčinu svého blbnutí, roste jejich agresivita k těm, co si uchovávají střízlivý rozum, dokonce mají tu drzost tento střízlivý rozum posilovat).