elm: Pane Valenčíku s velkým zaujetím jsem si přečetl většinu vašich článků (sérií) z poslední doby. Hře typu "Titanic" se u nás s potřebným celospolečenským odstupem téměř nikdo nevěnuje, okrajově má průniky Cílek, Bárta aspol. Před pár lety v Právu trpěli pár řádek od pana Schnura, než se ten list jako další "mainstream" definitivně propadl do nulové informační hodnoty, kromě inverzní reflexe co si establishment přeje sdělovat "plebsu". V zahraniční literatuře na téma "titanic" je či spíše byla situace plodnější již několik dekád zpět viz. řada prací na téma a popis aktérů z prostředí tzv. "deep state/continuity of government" atd.
Bohužel na kritickou notu musím poznamenat, že vůbec nechápu Váš jásot nad touto "převratnou" novinkou v nanotechnologiích, byť domácí provenience, pokud jsem tedy nepochopil nějakou skrytější satiru či ironii. Je přeci evidentní, že v současném systému včetně faktoru setrvačnosti pokud by vůbec nějaký systémový přerod nastal, podobné "slibné" technologie opět nic neřeší! Přeskočíme obdobné historické příklady z průmyslové revoluce, je to podobné jako když "převratný příslib" robotizace a komputerizace nakonec nepřinesl kratší pracovní týden či jiné výhody "střední třídě" ale pouze vyústil v akceleraci celkového objemu produkce a "vydžusování" profitu jednosměrně k majitelům systému, oproti například relativně vyšší životní úrovni zaměstanců na západě/severu do cca šedesátých let minulého století.
Domnívám se, že slabším článkem ve vašich úvahách je obecně vztah lidské práce a přírodních zdrojů. Práce, myšlení a důvtip jen a pouze transformuje přírodou dříve nachystané zdroje, přes veškerý technologický pokrok, lidé dosud v naprosté většině pouze spalují (stroji vyzařují teplo) mrtvých residuí tu starších či mladších přírodních procesů. Prosím nedělejme si iluze o svém místě ve vesmíru, na planetě, více skromnosti a zdravé skepse do budoucna. Děkuji