Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

jura ze šenku: Nooo .... teorie je hezká věc a nepochybně nutná ve všech oblastech, kde obyčejný selský rozum nemůže problematiku postihnout.
Jenže na vytvoření názoru o dalším vývoji u východních "obsousedů" po služebních agit-cestách knížetpána a co-cába mně začlo být i bez teoretického vysvětlení jasné, že chtíč dostat se "partneru-příteli?" na podbříško začal kulminovat a vše svědčí o tom, že začíná prorůstat v nekontrolovatelnou posedlost.

Následná, co do intenzity skutečně nevídaná totální brainmasáž, vedená nejen mediálními poskoky ale rovnou nejtěžšími váhami sebestředné části světa už zcela jasně dokazovala, že se zde nejedná o zas jen tak o něco náhodného, co bylo před tím a bude potom! Muselo to být jasné každému sedlákovi, který už něco pamatoval, ale tak intenzívní mediální útok určitě nezažil). Každému, aniž by si musel být vědom širších geostrategických konsekvencí, muselo být jasné, že něco tak nestandardního musí mít hlubší důvody než jen pomoc ubližovaným.

No a když se ještě vezme v úvahu moudro "poturčenec horší Turka" resp. "máš to dobrý, jen si to neškrábej" - tak se postojům eurovůdců obecně a ješitných všehoschopných poturčenečků zvláště, není možné vůbec divit.

A divit se nelze ani tomu, když si velký šéf prozatím nechce špinit vlastní ruce a maximálně využívá možnosti, že se za něj bude v předkole s úhlavným nepřítelem zadarmo na život a na smrt prát někdo jiný. Zvláště, když to bude na rozdíl od nájemných žoldáků dělat zadarmo z přesvědčení a navíc bude dokonce vděčný za to, že mu zatím na čestné slovo dodám vražednou zbroj, která (i když boj nevyhraje) určitě pomůže mého nepřítele více či méně oslabit. (No a kdyby tak mohla být dodána za babku ze starých "nepotřebných" zásob a bouchajících skladů některých poturčenečků, tak pak už nezbývá jen do ohínku tiše foukat...

Když k tomu ještě sborově povinně celá školka jednotně zpívá o tom, jak si nepřítel libuje v dlouhodobě zmraženém konfliktu, tak jdou věci "správným" směrem. I když se proti původnímu záměru věci nečekaně zkomplikovali, bojovníci za cizí svobodu mohou radostně sledovat jak se dílo daří a tiše dělat vše pro to, aby ho ten konflikt oslaboval co nejvíce a co nejdéle.