Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

tk: Sice si z toho děláme soukromé diskuzní fórum, ale Radim bude určitě rád .
1) Souhlas. Hezká (leč neprosaditelná) myšlenka. Dobrovolná charita bude u lidí vzbuzovat obecné podezření, že zrovna na ně se v případě potřeby nedostane. Proto také mají takový úspěch všemožné sociální sítě, které umožňují pohodlný život parazitům (na systému), a těm, pro které by měly být primárně určeny, nepřinášejí očekávané benefity. Toto by mohlo vyřešit zrušení všech sociálních dávek a jejich nahrazení jednou dávkou, na kterou má nárok každý občan. O těch pár případů, které by tato síť nepokryla, by se charita zvládla postarat.
2) Tady se neshodneme. Lidé, kteří především zdravotní péči potřebují, na ni opravdu nemají (důchodci, nízkopříjmové rodiny s malými dětmi). Proto je tak populární přerozdělování. Řešením by byly individuální dlouhodobé systémy financování zdravotní péče … což by vyvolalo opět iracionální existenční obavu výrazné části populace, živenou srdceryvnou reportáží na TV Nova. Realita a zdravý rozum ve zdravotnictví fungují daleko hůře než v jiných oblastech, což je dáno extrémní informační asymetrií, rozhodováním v tísni (a bolesti) atd. Zkušenosti ze světa (i od nás) říkají, že v případě tržních mechanismů ve zdravotnictví dochází k výraznému omezení drahých léčebných postupů. To je druhý extrém, neboť naše „socialistické až komunistické“ (každému podle jeho potřeb) zdravotnictví často vykazuje zbytečné zákroky (které ovšem každý lékař nenapadnutelně zdůvodní). Jak vytvořit (pro mě) ideální stav mezi tím, netuším.
Souhlasím s nutností komplexních reforem, nejen samotné oblasti zdravotnictví, stejně tak s minimální daňovou zátěží, kdy stát bude zabezpečovat jen své bazální funkce. Moc hezký je příklad ze staré Číny, který ukazuje, kde je zakopaný pes. V evropském systému je lékař placen tehdy, když je jeho klient nemocný .. a to je špatně. Toto by (zřejmě) opravdu vyřešily pojišťovny (a ne sběrná místa)
6) (spíše shrnutí) Obecně neřešíme ani tak otázku zdravotnictví, jako současný stav demokracie. Jestli se systém nedostal někam, kde nikdy v minulosti nebyl, jestli nemusí fungovat s parametry, na které není stavěný … a jaký bude ten nový systém, protože degenerace a eroze demokratických principů za posledních cca 50 let podle mého názoru už překonala bod zlomu.