Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

jkaleta: Vidím tady předpoklad, že lidé nějak nedávají přednost obecně přijatým zásadám a spíš je chtějí porušovat. To tvrzení je ale třeba prokázat.

Ale abych ušetřil čas, navrhuji alternativu, že obecně přijaté zásady jsou přirozený stav zdraví těla i mysli a jejich porušování je způsobeno tím, že lidé jsou po mnoho let vystaveni donucování a jiným druhům násilí. V reakci na toto násilí si pak mnozí zvolí, že budou raději ti, kdo donucují, než aby byli sami donucováni.

Musí-li lidé být nuceni po 9-13 let k *povinné* školní docházce a pak jsou na ně namířeny zbraně ozbrojených státních složek aby platili daně, pak někdo vyvíjí ohromné úsilí, aby se lidé nechovali podle své přirozenosti. Je-li pak s lidským chováním něco špatně, není to problém lidské přirozenosti.

Pozitivní odpověď na otázku \\\"Jak dosáhnout toho, aby člověk dal přednost úsilí vyvinutému k ochraně obecně přijatých zásad před pokušením získat bezprostřední osobní výhodu jejich porušením?\\\" lze tedy odpovědět snadno.

Pokud násilí motivuje lidi k porušování zásad, pak řešení spočívá v zanechání násilí.

Násilí jak známo žádné zásady nemá. Žijeme ve státě a stát může napsat jakýkoliv zákon, ovládající jakoukoliv oblast života a vynutit ji jakýmkoliv trestem. Ani ústava nás nezachrání - stát přiznává lidem majetková práva, ale sám je porušuje. Stát se sám dopouští trestného činu krádeže a obchodu s lidmi. Státní moc může pouhým škrtem pera učinit výjimky z čehokoliv, bez udání důvodu.

To ale vůbec není problém. Problém je, že tato bezzásadovost je všeobecně přijímána a lidé ji obhajují. Lidé se bojí víc sebe navzájem, než státu. A zejména se děti bojí svých rodičů. Je tomu tak proto, že rodiče rozhodují o životě i smrti svých dětí - děti jsou alespoň evolučně nastaveny, aby to tak vnímaly. Nelibost ze strany rodiče znamená stres na úrovni smrtelného ohrožení pro dítě.

V rodinách se učíme přijímat a obhajovat autoritu, která nás ohrožuje. Říká se tomu poslušnost. Většina českých i světových rodin je totalitní, nikoliv demokratická.

Chováme se tedy zcela opačně, než píše pan Čírtek a Valenčík. Systém prožitků člověka se rozhodně nerozvíjí přirozeným způsobem. Nejdeme za potěšením, ale trávíme čas s lidmi, kteří na nás mohou kdykoliv fyzicky, verbálně i morálně zaútočit a musíme investovat mnoho úsilí a let, aby tak neučinili.

V porovnání s tím je stát pouhá mírná přítomnost, která nám dá svatý pokoj, když zaplatíme daně. Dokud je primární poskytovatel péče (rodič) zároveň primárním a nejhorším agresorem, pak nikdo nepochopí, proč bychom měli řešit stát nebo skupiny uvnitř něho, založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Je to o prioritách. Dokud normalizujeme větší násilí, nemůžeme denormalizovat menší násilí.

Kdo je agresor vůči dětem, jen těžko může odsuzovat agresi ze strany spolčených struktur, aniž by odsuzoval sám sebe. Předsudky proti dětem a obhajování rodičovských agresorů ve společnosti je větší spolčení, než cokoliv v české vládě. Žijeme v morálně převráceném prostředí. Ti, kdo mají nejmenší moc (děti) mají absolutní zodpovědnost za nálady rodiče. Rodič, který má nesrovnatelně větší moc, může kdykoliv na dítě zaútočit a tvrdit, že \\\"byl k tomu vyprovokován\\\" a \\\"povolily mu nervy\\\" a že \\\"dítě si to zaslouží\\\". A celá společnost, včetně dětí, toto musí přijmout jako morální standard, jako obecně přijatou zásadu. Platí právo silnějšího.

Proto považuji za naprostou nutnost pro lidský kapitál začít vychovávat děti bez donucování a bez trestů, jen a pouze na základě dohody, komunikace, prevence a nacvičování. Jde o objektivní, morální povinnost uznat děti jako lidské bytosti s plnými právy, včetně práva žít podle vlastní vůle a přání na bázi dobrovolných dohod. Dokud takto nebudou žít děti, nebudou takto žít ani dospělí.

Pokud jako dospělí čtenáři toto čtete a máte špatné svědomí, tak alespoň chápete, proč je tak těžké změnit společnost. Je to hrůza, ale větší hrůza by byla, kdyby k úpadku společnosti nebyl pádný důvod. Toto pádný důvod rozhodně je.
Špatné svědomí má většina a ostatní mají Stockholmský syndrom vůči té většině.

Český projekt Nevýchova.cz je tím nejlepším, co k tématu v České Republice patří. Doufám, že děti, které vyrostly v Nevýchově, nebudou mít pochopení pro nepřirozené, donucovací instituce, protože v nich nevyrostou.