Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

jkaleta: Do konference přispívá mnoho přemýšlivých lidí. Všichni do jednoho však trpí problémem inženýrů z ostrova Laputa - mají primitivní nástroje, které je značně brzdí v činnosti. Doufám, že se mi alespoň něco povede uvést na pravou míru.

Ekonomie nedefinuje štěstí a definovat nemůže, to je doména filosofie. Ekonomie je pouze disciplína, která umožňuje koordinaci toho, co lidé definují jako štěstí (doufejme díky filosofii) a toho, co je k dosažení štěstí potřeba, zejména materiálně. Ekonomie nedefinuje, ale koordinuje a kalkuluje s tím, co je.

Pánové Čírtek a ostatní by tedy neměli studovat jen ekonomii, ale také filosofii, zejména Aristotelovu a Sókratovu, jejichž moderním následovníkem je také ekonom a filosof Stefan Molyneux. Štěstí spočívá dodržování ctností, tedy v tom, že je sami od sebe chceme dodržovat, sami od sebe chceme být dobří, správně (racionálně) si je definujeme a pak je dosáhneme. Lidé přirozeně k těmto ctnostem tíhnou, pokud mají svobodu (vč. zodpovědnosti). Nedostatek ctností je tedy důsledkem, nikoliv příčinou, kterou by se dalo kritizovat.

Homo economicus je velmi zkratkovitý model člověka pro potřeby ekonomie, prostý "vstup/výstup". Model atomu v chemii také není zdaleka tak detailní, jako model atomu v kvantové fyzice.

Zabývat se tím, kolik kdo potřebuje nebo nepotřebuje ke štěstí, to považuji za absurdní, to by si měl každý určit sám a adekvátně tomu zjišťovat, za jaké zboží a služby jsou ostatní lidé ochotni jej dostatečně odměnit. Takové věci potřebuje zjišťovat možná sociální stát jako centrální plánovač životní úrovně a inženýr lidských duší.

Stejně tak kritizovat vztahy je kritizováním důsledků, nikoliv příčin. Vztahy přirozeně vznikají ve svobodném prostředí. Svoboda znamená bezvýhradné dodržování soukromého vlastnictví. Jelikož žádné vlastnictví není soběstačné, lidé začnou přirozeně navazovat vztahy.

Totéž platí o tom, zdali růst je dobrý, nebo ne. To není na žádném jednotlivci. Lze pouze říci, že růst vyvolaný natištěním nesčetných trilionů amerických dolarů a jiných státních měn je absolutní zlo. Avšak růst za podmínek svobodné, ne-fiat měny, je přirozený a nedestruktivní - a přirozeně zaměřený na dlouhodobé investice. Takový růst přírodu neničí, ale zpřístupňuje využívání i dalším investicím, které přírodě jen prospějí. Tisk peněz, umožněný státní mocí, vede k honbě za krátkodobým ziskem na úkor dlouhodobé udržitelnosti.

Naprosto souhlasím s panem Juráskem, že dobré myšlenky byly již vymyšleny. A teorie, které byly popřeny kontextuálně, nikoliv esenciálně, jsou tím, o čem jsem hovořil pod pojmem "otrávená slova". Takovými slovy jsou kapitalismus, zisk, růst, anarchismus (v původním smyslu "bez vládců", nikoliv "bez pravidel"), apod.

Komunistická ideologie je v jádru nesprávná a iracionální. Empirie reálného, hmotného světa má vždy poslední slovo, pro ni to všechno děláme. Komuna empiricky neexistuje, skládá se pouze ze zlomených jedinců bez vlastní zdravé osobnosti, kteří se identifikují s imaginární komunou. Komuna je reakcí na násilí a utrpení a nejde o zdravou reakci. Komunismus spoléhá na nejprimitivnější formu konformity a nemá žádnou metodu, jak koordinovat různé potřeby mnoha lidí. "Sdružit se" nebo "domluvit se" není metoda.


Ad radost z práce.
Radost z práce považuji za nesmírně důležitou a obdivuji lidi, kteří dokáží delší dobu vykonávat práci, která je nebaví. Avšak vnější autorita nebo moc, která dokáže dát lidem práci, která je baví, jim také dokáže vnutit práci, která je bavit nebude. Typicky na každého člověka, který díky moci dostane místo, které ho baví, autorita zničí několik míst, které jejich obyvatele také bavila.

Opět musím apelovat na princip, že ekonomie a trh je mnohem inteligentnější, než jakýkoliv jedinec, v nenásilných podmínkách. Vše dobré a pravdivé, co v článcích zaznělo, je již dávno součástí ekonomie, protože autoři příspěvků jsou součástí ekonomiky. V projektech jako Fiverr nebo Kickstarter už "kreativní ekonomie" dávno existuje. Není na žádném jednotlivci, aby řekl, zdali "kreativní ekonomie" má nebo nemá existovat, trh a internet je víc, než sumou jednotlivců.

Proč to nefunguje, i přes notoricky zprofanované klausovské odvolávání se na neviditelnou ruku trhu? Odpověď je jasná - více než 50% daně a následná redistribuce přes veřejný sektor, která inteligenci trhu téměř úplně zničí. Dobrovolné peněžní toky jsou mozkem ekonomiky a různé daně, které dohromady dosahují nad 50 %, jsou lobotomie. Máme sice víc produktů, jak za komunismu, ale lidé se cítí téměř tak ztracení a zašantročení, jako byli intelektuálové na stavbě mostů a i dnes máme povahově spíš úředníky a účetní v profesorských sborech.

Demokracie ano, ale pravá demokracie je dobrovolné hlasování peněženkou. Každý dostane tolik hlasů, kolik jsou mu ostatní ochotni dát, obvykle proto, že jim nabídl něco pro ně užitečného. Činnost daňového úřadu naproti tomu připomíná komunistické volby, kde v kandidátce stojí pouze Josif Visarionovič Stalin (případně Václav Klaus když byl ministrem financí) a nikdo jiný. Kvalita existuje pouze tam, kde je dobrovolná volba.