Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

strigi: Dovolím si několik dílčích poznámek/zamyšlení, ke kterým mě seriál vedl:
1. Zajímalo by mě, zda již teorie her má nějak analyzovány situace (kontextuálních) her, které se hrají v určité hierarchii a hráči v nižších patrech mají více nebo méně omezenou možnost do hry aktivně zasáhnout, resp. nejsou plnocennými hráči, mají horší přístup k informacím, ale jsou příjemci výplat z určitého řešení hry. Přitom nemohou vystoupit ze systému.
K tomu příklad: Představme si rozvádějící se pár, otec (O) a matka (M), kteří bojují o svěření dítěte (D) do své péče. Cílem je získat dítě do své péče s podtextem pomsty druhému rodiči. Dítě je(v závislosti na svém věku) pasivním účastníkem hry. Lze orientačně stanovit výplaty jednotlivých řešení hry např. takto:A) rozumná dohoda rodičů, oba se podílejí na výchově: O 3/M 3/D 10; B) dítě získá otec O 8/M 0/D3; C) dítě získá matka O 0/M8/D3; D) dítě nezíská nikdo, kvůli sporům dojde k odebrání O -10/M-10/D-10. Pokud aspoň jeden z rodičů nevnímá výplatu dítěte jako součást té své, bude se snažit o jednostranné řešení.

2. Situace popsaná v bodě 1 může nastat i v jiných, možná méně vyhraněných případech. Např. dva šéfové různých útvarů v jedné organizaci spolu soutěží o pozice. Hrají tuto hru primárně mezi sebou, ale do hry zatahují i podřízené z těchto útvarů – a to buď pasivně, anebo i aktivně – např. tlakem na rozehrávání dalších her na nižší úrovni.
3. Jedním z chybných odhadů parametrů hry jsou výplaty, zejména pokud jsou složené z více druhů různých užitků nebo jsou rozloženy v delším časovém období. Lépe odhadujeme hlavně bezprostřední efekty. V uvedeném příkladě to může být snaha o získání dítěte bez úvahy o tom, že jednomu rodiči se dlouhodobá péče obtížněji zajišťuje a přináší více úskalí.