jkaleta: Společenské systémy dnešní doby nestojí na principech finanční efektivity, finanční efektivita je otrávené slovo, které má v povědomí negativní souvislost, přičemž je ale pozitivní.
Právě naopak, stát funguje na principu finanční neefektivity, zadlužování a shazování nákladů na občany a hlavně zbytečného pumpování peněz nahoru do státního rozpočtu, aby se nám vrátily v nějakých službách. I kdyby ano, tak stejně jsou ty peníze mimo naše ruce, což nás činí bezmocnými.
Klient je další otrávené slovo. Klienty nejsme, nikdy jsme jimi nebyli a ani se jimi nestaneme. Klienti totiž mají možnost rozvázat smlouvu a přestat platit za služby, které nechtějí. Pokud občan přestane platit státu daně, stát se rozhodne dluh navyšovat a začne posílat výhružné dopisy. Pokud občan pokračuje v neplacení, může to až dojít k exekuci v podobě násilného vniknutí do bytu. Pokud se občan brání jako by se bránil domovní loupeži a únosu (do vězení), může někomu z jednotky selhat pistole. Takto se s klienty nejedná.
Soukromá obchodní korporace je další otrávené slovo. Korporace je zodpovědná za své finance a pokud není zisková, tak zkrachuje. Nemůže zadlužit celý národ a stále fungovat. Nemůže kompenzovat svůj deficit ani zvyšováním daní, ani tiskem peněz nebo vydáváním dluhopisů. A hlavně nemůže používat násilné donucovací prostředky proti komukoliv.
Město Sandy Springs v Georgii nechalo soukromou korporaci spravovat všechny původně veřejné služby (kromě policie) a došlo k zefektivnění služeb s polovinou zaměstnanců a město začalo prosperovat. Kdyby se korporace totiž nestarala, tak ji město propustí a najme jinou.
http://www.huffingtonpost.com/avi-lewis/the-worlds-first-privatiz_b_137199.html
Všechny zmíněné charakteristiky platí spíše pro byrokracii, například komunistickou. Komunismus je založen na státu a současný systém je také založen na státu, jen v trochu menší míře. Neplatíme na daních 95 %, jenom asi v průměru 60 % příjmů, takže můžeme současné demokracii říkat 60% komunismus.
Souhlasím s trhem, ale aby se člověk mohl uvést na trh, tak nejdřív musí vlastnit sebe sama (a své peníze které si vydělá) a ne aby byl ze 60 % vlastněn státem. To není člověk, ale daňový dobytek.
Obchod s lidským kapitálem se nemusí nikomu líbit, protože obchod další otrávené slovo. Ale při obchodu se nestane, aby nám někdo vtrhnul do bytu kvůli a zastřelil nás kvůli kouzelně rostoucímu penále. Není snad lepší nechat lidský kapitál, ať se sebou samým obchoduje dle svého uvážení, než se nechat zneužívat v daňové farmě?
Pojmy, ve kterých člověk stojí na prvním místě, už dávno máme, jenže jsou otrávené. Svoboda je, když lidem necháme 100 % jejich zisků a 100 % jejich ztrát, ať s nimi nakládají dle svého uvážení. Ať se třeba stanou nechutně bohatí a s nikým se nepodělí, nebo nedej bože hrůza hrůzoucí, si nekoupí zdravotní pojištění a neušetří na důchod. Můžeme jim to doporučit, ale nemáme právo jim peníze brát státní mocí a pokud odporují, tak je za to zavřít. To by stál na prvním místě stát a represivní složky, ne člověk. Svoboda je zodpovědnost.
Vidím, že pan autor jde obecně správným směrem, i když se usilovně snaží nepoužívat otrávená slova a ta mu pak chybí. Přirozené korporace jsou správné, ale co jsou to přirozené korporace? Nejen rodina a družstvo. Korporace je umělý státní výtvor, kdy stát poskytuje skupinám u soudu výhody omezeného ručení. Vlastníci korporace mohou vyvádět peníze ven do vlastních kapes a kdyby korporace zkrachovala, dluhy sežerou jenom ji a jejich kapsy neohrozí. Výměnou za to jsou korporace těmi nejefektivnějšími výběrčími daní, protože automaticky na všechno nasazují DPH.
Bez našeho polovičního komunismu by nejen neexistovalo DPH a spotřební daň, ale každý by na trhu nesl plnou osobní zodpovědnost nebo podle dohody.
O to, aby se lidé stali přirozenou součástí prostředí, nelze usilovat. Lze pouze přestat usilovat o to, aby se stali nepřirozenou součástí prostředí. Pokud jsou žáci nepřirozeně a proti své vůli nahnáni do škol na 9-13 let, pak z nich přirozený komunitní duch zřejmě vyprchá. Jakmile začnou pracovat, stanou se opět nepřirozenými, nedobrovolnými poplatníky daní, tedy daňovým dobytkem. Takovou komunitu nelze nazvat přirozenou. Lze s tím pouze přestat, důvěřovat lidem, sami se sdružovat a nenásilně šířit osvětu.
Co se týče \\\"instantní změny ze supermarketu\\\", jako například privatizace města Sandy Springs v Georgii, mám v ni mnohem větší důvěru, než v jakýkoliv volební program. Nejen, že měla úspěch, ale jako chamtivá tržní záležitost lze snadno zrušit zastavením plateb. (Za)prodání se zní sice velmi nepříjemně, ale momentálně máme něco horšího, daňové otroctví, ze kterého se nelze dokonce ani vykoupit.
Lidmi se staneme, až nebude likvidována naše svoboda, zodpovědnost a chtění. K tomu by měla patřit schopnost definovat koncepty a pochybovat o těch, které otrávil někdo jiný. Zajímalo by mne, jaký vrah rozumu v Česku dodnes zabíjí tržní pojmy a kde sám pan autor podlehl této nákaze. Pojmy jsou nástroje mysli a nesmíme si je nechat otrávit propagandou, jinak budeme jako pan autor a mnozí jiní přispívatelé do konference, jako géniové uvěznění na létajícím ostrově Laputa, odsouzení k používání primitivních nástrojů.