Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: On strach a úzkost je daleko širší a jeho potřeba neustále vztahovat na Dasein.Jedinec přijme např. podřadnou práci (až otrockou,kde se ze strachu vzdává svého momentálního bytí), aby nebyl konfrontován s veřejností,ze strachu,že ho označí za parazita asociála atd.Odmítám se na osoby žijící v kapitalismu dívat jako na human resources. Veřejností má Heidegger na mysli způsob našeho spolubytí s dalšími lidmi. Nejprve a prvotně, tzn. před tím, než převezmeme sami sebe, jsme s druhými podle něj tak, že k nim máme odstup, tj. vlastně se od sebe odtahujeme a nechceme spolu nic mít, staráme o to, v čem se od nich lišíme než o skutečné společenství. Ovšem pak žijeme jako průměrní, s každým druhým značně ekonomicky podobní lidé (např. většina +/- 20000Kč disponibilního důchodu), veřejnost nám nakazuje-nevybočovat. Tím pádem také v rámci veřejnosti dochází k tomu, že každý má být nivelizován, zestejněn, zprůměrněn, aby příliš nevybočoval a nemohl být lepší než ostatní. Tak vzniká fenomén odosobněné a zprůměrované veřejnosti, které se vědomě podřizujeme v tom, jak přemýšlíme, jaké máme hodnoty, co očekáváme, jak sami sobě rozumíme.Tím bych vysvětli přes Heideggera zde zmiňované touhy a přání (desire,wishes).V čase žijeme upadle a neautenticky, v nejasnosti o sobě samých, jelikože sebou jsme jenom napůl, vláčeni banální temnotou veřejného výkladu pravidel. A všichni jsme vzájemně srovnáváni na časové ose.Krásný příklad jsou plastické operace u žen,kvantitativně i kvalitativně velmi závislé na čase Martin Heidegger chápe lidskou existenci jako veskrze aktivní, činnou, jako jednající. Heidegger nevykládá člověka jako primárně vědomou čili myslící bytost, ale jako bytost, která v každém ohledu své existence má vztah sama k sobě a jde jí v jejím bytí o toto bytí (tedy sleduje vlastní zájem a preference). Praxe a praktické rozumění věcem mají pro něj, v čemž následuje svého učitele na Moravě narozeného německého filozofa Edmunda Husserla, přednost před teoretickým rozumem, který je až druhotným, odvozeným způsobem lidské existence.Což sami víme,že i homo economicus se chová někdy iracionálně. Sami k sobě se tedy nevztahuje původně tak, že se teoreticky zkoumáme a ptáme se, kdo jsme. Sami k sobě máme přístup už vždy otevřen v každé aktivitě a v každém účelném pohybu.A to kapitalismu, jako nejživotaschopnějším systému velmi nahrává. Jinak tímto malým příspěvkem přeji vše nej k jeho dnešnímu svátku.