Článek Jaké reformy a proč (147) Karel Hušner

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Jaké reformy a proč (147) Karel Hušner

02. 07. 2014 - 23:26

ondrey: Pan Karel Hušler si všímá velmi dobře společensko-ekonomických jevů. Ovšem zastavil bych se u myšlenek se kterými plně nesouhlasím. Jak je mezi ekonomy známo, tak kapitalismus (ať ten prvotní např.protestancký, či ten dnešní např. u států DACH tedy sociálně tržní)prosazuje metodologický invidualismus (narozíl od totalitních systémů bývaleho RVHP atd.).Ten praví, že lidé jednají výlučně v tržních podmínkách, jako jednotlivci, zatímco kolektivy,ať jsou to firmy nebo státy jednat NEMOHOU.Pozorujeme-li výsledky na kolektivní úrovni,jež jsou nezamýšleným důsledkem plynoucí ze střetů (interakcí) individuálního jednání,pak je úkolem společenských věd - a tedy i ekonomie,jakou souhrou individuálního jednání k nim došlo.Podle mě, by úlohou nás ekonomů mělo býti zkoumání i důsledků těchto inviduálních rozhodnutí, jež vyplynou na kolektivní úrovni. Takže slova pana Hušnera o sobeckém individualismu v kapitalismumi příjdou, jako hluboké nepochopení chování jedinců v systému. Chápu to vyrůstal v jiném systému a ten český je stále emerging.
Samozřejmě ekonom tak jak ví o existenci statků, jejichž spotřebou si může většina dané země polepšit (nebo dokonce i všichni),ovšem soukromé zajišťování těchto statků se kvůli jejich specifických vlastnostem nevyplatí. Autor stránek rád uvadí příklad veřejného osvětlení, či obecní pastviny.Tyto kolektivní nebo je můžeme nazývat i veřejné statky se vyznačují tím,že jsou-li jednou k dispozici-nikdo by neměl v rámci fair play být vyloučen z jejch spotřeby. Dále tu je nerivalita ve spotřebě značící,že jednotlivec tyto statky může používat, aniž by tato spotřeba snižovala úroveň statku jež je k dispozici jiným jednotlivcům.Podle mě kolektivně spolupracovat znamená dobrovolně se podílet na zajištění kolektivního statku. Nespolupracovat znamená nepodílet se na tom.A to je stále individuální chování.Ano chovám se individuálně, když vidím,že se kolektiv nechová racionálně, tzn. spoluprací s kolektivem nezískám objektivní ani subjektivní užitek.Nejhorší myslitelný svět tedy společenský systém byl pro mě ten(vyrůstal jsem v něm),kde mi externí autority ukládali určitá pravidla kolektivního chování a pak je nebyly schopny kontrolovat a sankcionovat. Ve světě se silným externím dohledem (bývalé ČSSR)sice byla spolupráce prosazena,ale její úroveň byla značně neefektivní a užitek jednotlivce velmi diskutabilní.To že se ČSSR transformovala v Klausův protektorát a ten pak následně zabránil vzniku společenských norem a tím umožnil některým jedincům atraktivnější možnost ostatní klamat a porušovat pravidla či následně se sdružovat v koalicích vzájemného krytí obecně přijatelných pravidel je věc ryze česká.Sám Václav Klaus umožnil aby bylo možno podstupovat relativně nízké riziko sankcí za toto chování a jak víme s odchodem z funkce amnestií vše zametl.V tom s Karlem Hušlerem souhlasím, ale né s pasážemi, že vino je individuální chování a kapitalismus, jako systém.